🎄 Vánoce 2018 🎄

Tak... máme měsíc po loňských Vánocích, já jsem už trochu chytila dech a myslím, že je nejvyšší čas nějak pěkně uzavřít toto nejnáročnější období roku 2018. O tom, jak u nás probíhaly právě tyto Vánoce, jsem psala už několikrát. Slova chvály to nebyla, dalo by se říct, že jsem z nich byla opravdu nešťastná a opravdu pevně věřím, že takhle strašné svátky už nikdy nezažiju. Budu pro to rozhodně dělat maximum.

Během adventu jsem zvládla alespoň dvoje trhy, za což jsem teďka ráda. Taky jsem se sešla s pár kamarády, s kterými jsme si předávali dárky, ale místo, abych si setkání užila, seděla jsem většinou nad tím kafem a myšlenkami byla úplně jinde. Přípravy jsem nestihla skoro žádné, stromeček zdobil Kuba sám a veškerá bezmoc vyvrcholila stylově právě na Štědrý den. Jeho první část jsem strávila v práci, s čímž jsem předem počítala. S čím jsem ale nepočítala bylo to obrovské množství zlých a protivných lidí, které dorazilo. Po těch 3 hodinách jsem odjížděla tak vyřízená, jako kdybychom měli otevřeno minimálně 2 dny v kuse. Jediné, co jsem si poté přála, bylo jít spát a pořádně si odpočinout.

Díkybohu, že žiju s Kubou, který se zatím doma postaral o veškerou přípravu. Udělal salát, obalil kapra, postaral se na chvilku o synovce a já se mezitím mohla v klidu naobědvat. Čas do východu první hvězdy utekl tak rychle, že jsme se najednou chystali ke štědrovečerní tabuli. Najedli se a Kuba, když viděl, jak vypadám, tak neotálel a v podstatě hned jsme šli ke stromečku.

Kuba si kapra smažil, já měla pečeného

Čendova mistička

Tady jsou ještě vidět velký modrý mísy, který snad už letos taky nebudou :D

Dostala jsem nádherné dárky, hlavně retro gramofon, který jsem si opravdu moc přála! Ale myslíte, že jsem měla sílu se radovat? I v tu chvíli jsem si přála jen jediné a to být v posteli. Myslím, že ani druhý, ani třetí a asi ani sedmý den po Vánocích mi stále nedocházelo, že už je to bohužel vše pryč. První uvědomění přišlo cca v půlce ledna, kdy mi začalo být neuvěřitelně líto, že už je po všem. Konečně bych měla čas na přípravu, na vybírání dárků, na tu krásnou sváteční atmosféru a už jsem neměla nárok...

Tento článek je proto spíš taková připomínka pro mě, že takhle už nikdy. Kéž bych si mohla aspoň týden před Vánocemi vzít dovolenou a pořádně si období příprav mohla užít. Ale bůhví, třeba to letos klapne :) A když už mi nezbyly pěkné vzpomínky, tak fotky to snad vynahradí.

Docela by mě zajímalo, jestli jsem toto zažívala jen já nebo na tom třeba byl někdo podobně. Prosím, dejte mi vědět do komentářů.

Přeji vám klidný start nového týdne a užívejte tu pořádnou zimu, která opět přišla až měsíc po Vánocích :D

Váš Andreják