Prázdninový červenec 2020

29. června jsem tady na blogu odstartovala prázdniny a do 25. srpna jsem se tu neukázala, což o něčem svědčí. Letošní prázdniny byly prostě pecka a i když jsem si udělala takovou svoji fotogalerii na IG, stejně to potřebuji mít sepsané i tady na blogu. Kdo mě čtete už delsí dobu, tak víte, že každoročně je pro mě léto většinou hodně náročné na čas, ale vždycky jsem si našla čas sepsat aspoň 2 až 3 články měsíčně. Letos to byly 2 články za celé prázdniny. Člověk prostě stále zjišťuje, že i když si myslí, že ví, co od sebe a okolí očekávat, objeví se něco, s čím nepočítal. 

 

A tak vítejte u shrnutí prvního prázdninového měsíce roku 2020. Jaký byl? Plný výletů, milých setkávání, slunečných i propršených dní, ale na druhou stranu i práce. Pohodlně se usaďte, jdeme se mrknut na můj červenec!

 

- Hned začátkem měsíce jsem měla první dovolenou a kromě cestování jsem ji využila i k setkání s přáteli, s kterými jsem se kvůli koronavirovým opatřením dlouho neviděla. Setkala jsem se tak s bývalou kolegyní z LK Denčou a dostala od ní dárky k narozeninám, které jsem měla začátkem března. Bylo to super překvapení a vůbec by mi nevadilo to takhle praktikovat i do budoucna :D 

 

- Užila jsem si skvělý výlet s Petrem a Lenkou na Trosky. S Petrem jsem se viděla po dvou letech a i tak jsem měla pocit, že to byl třeba jen měsíc, co jsme spolu mluvili naposledy. Článek o této výpravě si můžete přečíst zde. 

 

- S Kubou jsme se vypravili na pár dní do Orlických hor a bylo to tak boží, že už teďka vybírám podzimní termín, abychom se mohli vrátit!

 

- V práci jsme se vydali na několik exkurzí nejenom do jiných muzeí (např. Regionální muzeum Kolín, zámek Kačina), ale i po okolí Náchoda nebo třeba do náchodského pivovaru Primátor. Bylo to hrozně fajn a klidně bych brala víc takových akcí!

 

 

- Jednu červencovou sobotu jsme vyjeli do Nového Města nad Metují, kde se konaly řemeslné trhy. Kuba si tam vybral knihu k svátku, nakoupili jsme něco málo do domácnosti, naobědvali se a vypravili se se na Juránkovu vyhlídku, kam jsem se chtěla podívat od doby, co jsme se přetěhovali.

 

 

- Párkrát jsem se ukázala i v Hradci, třeba když jsme kamarádce uspořádaly předsvatební večeři. Bylo moc fajn sejít se s bývalýma spolužačkama se základky, s kterými jsem se neviděla několik let! Teď v září zase naopak jezdí všichni za mnou na vesnici. Stihla jsem u nás za těch pár dní tolik návštěv, kolik jsem jich nestihla snad za celý půlrok.

 

Nějak jsem si myslela, že po dopsání tohoto článku už bude léto za námi a já se s vámi budu loučit z vyhřáté postele, protože venku bude sychravo a pravý podzim. A ono prdlajs! Venku léto v nejlepší formě :D. Takže hurá ven, užívejte teplé počasí, dokud to jde a těším se s vámi brzy zase na čtenou.

Váš Andreják 

PS: Bojuju s nastavením nového bloggeru, tak snad to nebude boj na dlouhé lokte a článek je jakž takž čitelný.

 

První dovolená roku 2020 - hory, příroda a dvakrát CHKO 🌲

První červencový týden patřil mojí první letošní dovolené. Už dlouho se mi nestalo, abych si říkala, že ji opravdu potřebuji, ale teď ten okamžik nastal a myslím, že jsem si to své první volno dokázala pořádně užít. Strávila jsem hodně času v Hradci u kamarádů a rodiny, na které jsem poslední půlrok v podstatě neměla vůbec čas, odpočinula jsem si i doma v naší roubence, uklidila a vyrazila na dva skvělé výlety. A přesně o nich vám dnes budu vyprávět.

Český ráj s Léňou a Petrem 

Před více než dvěma lety mě Marge seznámila s Petrem, který pochází z krásné krajiny Českého ráje, a všichni tři jsme tenkrát vyjeli na výlet. Bylo to naprosto úžasný a moc ráda na tu jarní výpravu po Drábských světničkách, kdy mi nos spálilo první sluníčko, vzpomínám. Sepsala jsem o tom i článek, takže mé dojmy si můžete přečíst zde.

Tenkrát v tom dubnu 2018 jsme si říkali, že bychom mohli podobný výlet podniknout znovu, ale od té doby jsme se takhle společně nesešli. Až teď... A to čekání za to stálo!

Tentokrát jsme se rozhodli vydat na Trosky, což byl sice super nápad, ale měla ho i půlka ČR a hafo turistů z ciziny. Na Trosky jsme se proto nakonec vyprdli, v místním občerstvení si dali polívku a hranolky a vyrazili dál. Společnost dalších turistů jsme měli celou dobu naší trasy, ale myslím, že i tak byl náš výlet opravdu super.

Ke konci trasy jsme se chtěli vykoupat, což nakonec taky padlo. I tam byla totiž hlava na hlavě... Místo toho jsme si sedli do altánku u rybníka a povídali si. Stihli jsme mimo jiné probrat i cíl našeho dalšího výletu a vypadá to, že tentokrát se sejdeme u nás na Broumovsku. Těším se!

Orlické hory s Kubou

Orlické hory - místo mého dětství. Jezdívali jsme sem na chalupu nejdřív k jedné babičce, pak k druhé a jednu dobu jsme tu trávili hodně času i s Kubou. Popravdě když jsme hledali chaloupku k přestěhování, myslela jsem si, že ji seženeme právě tady. Do Orlických hor a podhůří mě to prostě vždycky táhlo. Nakonec bydlíme kousek vedle, ale když jsem se díky práci seznámila se Sabčou a zjistila jsem, že má v Bartošovicích - Nové Vsi chaloupku, v které pronajímá pokoje, věděla jsem, že se sem určitě vydáme. A na začátku července to vážně klaplo.

Většina z vás asi ví, že nemáme auto a všude jezdíme vlakem. Do Nové Vsi bylo původně v plánu vyrazit na kole, protože ono to od nás opravdu není až tak hrozně moc daleko, ale nakonec se celkem dost pokazilo počasí, takže jsme vyrazili vlakem. Dojeli jsme do Rokytnice, kde jsme se naobědvali a pak vyrazili směr naše ubytko.

Cesta byla celkem náročná, vzali jsme to Jiráskovou cestou po červené kolem pár pěchotních srubů a poté prudce klesali k našemu ubytování. A teda panejo! Sami bydlíme v roubence, takže to pro nás nebyla moc změna, ale ta Sabčina chaloupka má fakt svoje kouzlo. Pokud vás také zaujala, mrkněte na její webovky. Na podzim má ještě volné termíny.

Tramtadadáááá, no není to pecka?

Druhý den jsme se vypravili do Neratova. Jak už jsem psala, dřív jsem sem jezdila s Kubou, který měl na starosti konstrukci nových schodů v kostele se skleněnou střechou. Dřív se do věží kostela nedalo jít a já vlastně teprve teď po takové době mohla vidět Kubovu práci na vlastní oči. Vždycky je to takový zvláštní pocit.

Celou cestu do Neratova jsme šli v podstatě sami a já si opravdu užívala tu nádhernou přírodu. Neratov už je spíš velkou turistickou atrakcí, ale to ticho v lese okolo, to je naprostá slast pro mou duši. Orlické hory jsou tak nějak výjimečné a úplně odlišné od jiných míst. Já to tady prostě miluju!

Cestou zpět do chaloupky jsme se ještě stavili v tvrzi Hanička. Bylo to takový pracovní must see, když už dělám v tom muzeu a spravujeme tvrz Dobrošov. Tohle pro mě ale bylo tak obrovské zklamání! Na prohlídku jsme nakonec nešli, tak aspoň pár fotek z venkovní expozice.

Jelikož začalo poprchávat, sbalili jsme saky paky a vyrazili zpět do Nové Vsi. Večer už se rozpršelo pořádně a my si tak užili atmosféru podzimních hor začátkem léta :D

 

No, když už jsme u toho podzimu, jak já se nemůžu dočkat! Abych ale nekřivdila letošnímu létu, musím uznat, že je opravdu super. Není totiž tak strašné horko a my celkem dost cestujeme do přírody. O tom vám zase něco sepíšu příště. Teďka mi běží druhý týden dovolené, a tak sbírám dostatek materiálů na nový článek :)

Zatím se mějte krásně a pořádně užívejte zbytek prázdnin!

Váš Andreják

Gastro koutek nesmí chybět!