Já furt nemůžu uvěřit tomu, že je dneska už 1. červen. Ani nemůžu říct, že tu máme za chvilku léto, protože léto je tu letos s námi už tak měsíc. Ale můžu napsat, že dneska startuju letní čtení, to zas jako jooo. Nakonec ho začínám knihou, kterou ani v seznamu nemám, protože jde o společné čtení s Marge. A s tou jsme se rozhodly červen odstartovat třetím dílem Devatera pohádek.
To už ale zase trochu předbíhám, takže pojďme se vrátit ke květnu. Za tento skoroletní měsíc jsem nakonec zvládla přečíst 10 knih a to je 2264 stran. S počtem knih jsem nadmítu spokojená, protože v jednu chvíli to vypadalo, že toho přečtu max. 7. Na počet stránek je to už horší, protože to je zatím nejmíň za letošní rok. No, nevadí, není všem dnům konec :)
Bílá jako sníh
Bílá jako sníh je druhý díl z celkové trilogie od finské autorky. Loni v létě jsem si celou sérii koupila u nás v LK, protože se mi fakt hodně líbily obálky, líbila se mi i cena (19 Kč/ks) a to, že právě tento druhý díl se odehrává v Praze. A musím říct, že mě bavil i o hodně víc, než ten první. Nevím, jestli to bylo tím, že zpracovává zajímavé téma - sekty, nebo tím, že se to právě odehrává v té Praze, ale opravdu tento díl byl mnohem lepší. Také se v něm začaly řešit nějaké zápletky, které mě zaskočily v prvním díle a nedočkala jsem se jejich rozřešení. V knize se objevovala česká jména a známá pražská místa, takže si člověk připadal jako doma. Za tu cenu si myslím, že to čtení bylo odpovídající.
Černá jako eben
A když už jsem tento rest začala číst, rozhodla jsem se vzít celou trilogii. Musím říct, že ač byl třetí díl nejkratší, líbil se mi asi nejvíc. Konečně se tu začala objevovat přímá řeč tak, jak by měla být, a to v uvozovkách, což v předchozích dílech nebylo. Téma šíleného stalkera se mi taky hodně líbilo, a když to bylo celé spojeno s divadelním představením, nemělo to chybu. Byla to spíš taková jednohubka, ale potěšila.
Snoopy po škole
A pak jsem se s radostí vrhla na svýho milovanýho Snoopyho a nestačila se divit. Zjistila jsem totiž, že jsem jako malá znala pravděpodobně jenom tu postavu roztomilého pejska, a žádné stripy s ním nikdy nečetla. Ony totiž ani nejsou pro děti a jako malou by mě určitě nebavily. Díky bohu, že jsem se k nim dostala až teď a musím říct, že jsem s autorem naprosto soucítila. Tolik dramatu zaobalenýho do vtipu jsem snad ještě nečetla. Knihu jsem si musela dávkovat, protože mi až moc připomínala moje vlastní srdceboly z dětsví spojené se školou... A těch 29 Kč utracených za tuhle knihu rozhodně nelituju!
Na začátku knihy je menší povídání o Peanuts samotných |
Graficky velice zdařilá kniha |
Dveře do prázdnoty
Možná si někdo z vás pamatuje, že loňský rok jsem v lednu odstartovala knihou Archiv. Tahle kniha se mi celkem líbila, takže jsem se rozhodla pořídit si k ní i druhý díl. A to jsem asi neměla dělat. Musím říct, že jsem s příběhem hrozně prala a celou dobu mi přišlo, že se tam nic neděje. Do čtení jsem se musela nutit a nakonec jsem tuhle knihu četla snad 10 dní, což je na mě opravdu hodně.
Hrozně ráda bych o ní napsala něco pozitivního, ale prostě mi to nejde přes prsty. Pro mě to bylo rozhodně velké zklamání.
Kašmírový šál
Kašmírák (jak tuto knihu pracovně nazýváme u nás na prodejně) je skoro bestseller na naší pobočce. Došlo to už tak daleko, že se ženský vracej, že to bylo úplně super a ať jim dáme něco podobného. Tak dlouho jsem odolávala a chodila kolem této knihy, že jsem nakonec podlehla a pořídila si Kašmírový šál také. A dámy a pánově, nelituji! Děj knihy se odehrává na dvou časových liniích. Jedné ze součastnosti, jedné z období 2. světové války, a to jste si už mohli všimnout, že já mám velmi ráda. Hodně to totiž stupňuje napětí a pokud s tím autor umí pracovat, tak vás doslova nutí číst dál a dál. A to přesně autorka Kašmíráku zvládla bravurně. Navíc se mi moc líbí, že příběh nekončí klasickým happy endem, čímž se dost vymyká právě těm klasickým klišoidním románům pro ženy.
Červený vrch
Potřebovala jsem si do čtenářské výzvy přečíst něco, co normálně nečtu. Koukla jsem proto do své knihovny, a i když jsem měla původně v plánu dát si nějakou klasickou detektivku, sáhla jsem nakonec po zombie apokalypse. A to teda byla jízda vám povím.
Já jak nemám tuhle tématiku načtenou, tak jsem se teda fakt vezla od začátku až do konce. Autorka celý příběh napsala tak poutavě, že mě nutila číst víc a víc a já se čím dál víc projevovala nahlas :D. Jako normálně občas něco během čtení pronesu, ale tady jsem doslova řvala. Nejhorší na tm bylo, že jsem si představovala, co bych asi v tu chvíli dělala já, a zjistila jsem, že bych byla pěkně v pytli.
Po dočtení této knihy jsem opravdu hodně vážně začala uvažovat o tom, že si pořídím auto a zbraň, protože až to jednou přijde, tak budu aspoň připravená! :D
Líbali jsme se
Shrnutí této knihy jsem si nechala až úplně jako poslední. Dávno jsem měla dopsáno všechno ostatní, ale k této speciální knize jsem pořád nemohla najít ta správná slova. Ráda bych vás přesvědčila, ať si ji určitě přečtete, ale zase vás nechci odradit zbytečným přemlouváním. Tohle ale je prostě kniha, která může obrátit váš život naruby. Aspoň já si to myslím.
Primárně je kniha věnována gay tématice, ale! popravdě já jsem se v plno situacích poznala taky. Když vás něco trápí, tak je prostě jedno, jestli jste homo, bi nebo hetero. A David Levithan dokáže tak kouzlit se slovy, že v této knize jsem ani nestíhala podtrhávat zajímavé myšlenky. Už se nemůžu dočkat, až si přečtu něco dalšího od něho, protože věřím tomu, že snad ani zklamat nemůže. Je mi až líto, že se dá momentálně kniha sehnat za 50 Kč, ale na druhou stranu se snad díky tomu dostane ke spoustě čtenářů. Tenhle příběh si zaslouží být čtený.
Můj ty smutku!
Jestli jsem o Snoopym po škole psala, že je depresivní, tak fakt už nevím, jak shrnout tohle. TOHLE je totiž ještě o dost depresivnější... Je to tak tragikomický a pravdivý, až vás to děsí. Úplně se bojím napsat cokoliv víc, abych to nějak nechtěně neshodila.
Na začátku knihy si můžeme přečíst jakýsí životopis autora |
Zvířátka ve vánočním lese
Máte doma začínajícího čtenáře, který miluje Vánoce? Tak tohle je kniha pro něj :) Já jsem si tuhle rozkošnost musela koupit kvůli krásným ilustracím a doteď jsem z toho fakt dost odvařená. Příběh samotný je opravdu hodně jednoduchý, dělený do kratičkých kapitol, takže to zvládne každý začátečník. Ale ty obrázky!
Barva mléka
Nesnáším označení děje knihy jako syrový, ale kristepane, tady to prostě nejde popsat ani jinými slovy, aby to správně vystihly. To je přesně ta kniha, kterou máte chuť hned po dočtení začít číst znovu a říkáte si: prosíííím, ať to dopadne jinak. Přitom první dvě třetiny knihy se tvářej tak nevinně... Hlavní hrdinka Mary sice popisuje drsný život na statku, nešetří sprostýma slovama a slangovou mluvou, ale máte prostě pocit, že jen popisuje celý ten koloběh přírody na vesnici. V jednu chvíli si i říkáte, jak si polepšila, když se dostala do domu vikáře a jeho ženy. Pak se to ale najednou hrozně zvrhne a vy už jenom valíte oči.
Jako přiznávám narovinu, není to jednoduché čtení. Nejenom tím tématem, ale taky způsobem, jak je kniha napsaná. Neobjevují se tu velká písmena u jmen a na začátcích vět, interpunkce taky skoro neexistuje a celé je to hodně slangové, ale díky tomu máte opravdu pocit, že knihu píše sama Mary, holka ze statku.
Tohle bylo asi moje první seznámení s edicí Pestrá řada a už teď je mi líto, že jsem si v práci nestihla dokoupit i ten zbytek, co jsme u nás měli. Holt, nedá se nic dělat, knihy si budu muset dosehnat později jinde.
A to by bylo za květen vše. Já se dneska musím extra rychle rozloučit, protože zítra vstávám v pět, takže musím letět do postele. Každopádně klidně mi pište, co jste v květnu přečetli vy, co čtete teď a co se třeba číst chystáte.
Užijte si pořádně víkend a brzy zase na čtenou!
Váš Andreják
10 knih za měsíc, to máš můj nehynoucí obdiv! Zaujal mě ten Kašmírák, protože druhá světová je prostě jasná. Možná bych šla i do toho Snoopyho. A velmi jsi mě pobavila svým zážitkem se zombie apokalypsou :D Já teď čtu jen knihy o rekonstrukcích starých domů a zakládání zahrad, což se možná nejvíc blíží těm zombíkům :D
OdpovědětVymazatOooo, moc děkuji :)
VymazatNo já jsem si právě říkala, že se teďka asi vzděláváš v jiném oboru než u oddechové literatury :D Hrozně moc se těším na další článek o vaší vile, popravdě mě to dost chytlo, tak jsem jak stalker a koukám furt, jestli je u vás něco nového :))
Ajo, já ti ani nestačila říct, že jich mam nakonec za květen 11 můj letošní rekord :-)
OdpovědětVymazatTy brďo, gratuluju! Tak snad bude červen ještě lepší :)
VymazatDveře do prázdnoty mě zaujaly! :) Takových knížek, to bych nedala.
OdpovědětVymazatMají překrásný přebal, ten se fakt povedl :)
VymazatTys četla samé takové roztomilé knížky! ♥
OdpovědětVymazatTaky na to teďka koukám :D
Vymazat