Zbytek dovolené po výletech - křest, Orlické hory, Litomyšl

Máme tu neděli, konec mé dovolené, tak je asi nejvyšší čas si shrnout, co jsem vlastně po návratu z Bechyně ještě dělala, dokud to mám v čerstvé paměti. Za ten týden jsme toho stihli celkem dost a nebýt toho, že se ségře rozbila myčka, tak jsme byli i dneska celý den pryč. Osud tomu ale chtěl jinak a já jsem na jednu stranu docela ráda, že si aspoň jeden den odfrknu. Konečně jsem se první den v celém týdnu pořádně vyspala, dopíšu články, uklidím, budu si číst a pravděpodobně plánovat další dovolenou, což je ten nejlepší bod dnešního dne :)

A titul fotka týdne vyhrává... :D

Ve středu v největších vedrech jsem se vypravila do Prahy na křest knihy Černooká. Možná si vzpomínáte na fotky ze článku 100 prožitých dní, tak ty přesně fotila právě autorka této knihy. Ano, je nejenom spisovatelkou, ale taky fotografkou, plus ještě novinářkou (tady máte odkaz na její články), studentkou, blogerkou (její blog zde) a určitě stíhá ještě další triliardu věcí, což já prostě nechápu a hrozně to obdivuju.

Kmotrem knihy byl Kovy

Anička spolu s Dorotou a Theem

Křest se konal v Luxoru na Václaváku, kam jsme se vydaly s Marge, a pro mě to byl hrozně emotivní zážitek. Brečela jsem, seznámila se s novýma lidma, poslouchala, dojímala se a teďka už konečně i čtu Černookou. Anička při psaní vycházela z vlastních zkušeností s depresí a úmrtím v rodině, takže popisy mnoha situací působí opravdu autenticky. I když je kniha řazena žánrově do YA, tak si myslím, že přesah má mnohem větší.

A to jsou všechny moje fotky, spíš jsem si to užívala, než fotila :)

Jelikož den strávený v Praze mě hodně vysál a to teda hlavně psychicky, rozhodli jsme se druhý den strávit celý v přírodě. Vzhledem k předpovědi počasí to navíc bylo asi to nejlepší, co jsme mohli udělat. Kuba musel pracovně do Neratova, takže jsem jela opět s ním, a při cestě zpět jsme se nechali vyhodit v Bartošovicích.

Naivně jsem si myslela, že na horách bude trochu chladněji, ale i tady jsme se dost pekli. Posnídali jsme domácí koláče a po zelený jsme se vydali do Rokytnice, která je odsud vzdálená jen pár kilometrů.

Za celou cestu jsme nepotkali ani nohu a výlet si opravdu hodně užili. Na konci nás čekala odměna v podobě obědu a úžasný minizoo, kde bychom asi byli ještě teď, kdyby nám nejel vlak.

V pátek se krásně ochladilo, čímž nastaly ideální podmínky na výlet do města. A já jsem se tím konečně dočkala zkompletování svého travel wishlistu z roku 2016, vypravili jsme se totiž do Litomyšle. Jelikož tohle město znám jenom z projíždění hlavní autotepnou, tak mě nikdy nijak nezaujalo. Trochu víc jsem se o něj začala zajímat, když jsem se tam tenkrát vydala jako doprovod ségry na tetování. Vím, že to studio bylo na náměstí a byla jsem tam z toho celá paf. Článek o tomto výletu najdete kdyžtak tady.

Začala jsem na netu projíždět pár fotek a koukala jako blázen, že to město je fakt moc pěkný. Navíc tam mají zámek, který je v Unescu? Bylo jasno. Akorát jsem netušila, jak je docela složité se do tohoto cca 55 km vzdáleného města z Hradce dostat, pokud nechcete jet autem. O víkendu je to úplně marný, jelikož to máte na několikahodinovou cestu se 4 přestupy. Ve všední dny je to trochu lepší, jelikož se dá chytit i přímý autobus. Ten my jsme chytili a pak asi 40 minut stáli v koloně :D

Trochu jsme zmokli, ale na druhou stranu jsme si hodili minci do kašny, udělali boží fotky, u kterých jsem se málem počůrala smíchy, Kuba si vylezl na umělou "stěnu", kde lozil společně s dětma :D, a nechali jsme si vzít dech naprosto megamonumentálním zámkem...

Jo, myslím, že první týden letošní dovolené se fakt povedl. Pokračování nás čeká už za necelý měsíc, kdy máme naplánovaný dalších asi 10 dní volna. Parádně se mi ale sešly směny i příští týden, kdy jdu do práce jen zítra a pak až v pátek, takže se určitě vydám na další výlety. Letošní rok je prostě neuvěřitelnej! Konečně stíhám jak práci, tak osobní život a nemůžu se toho nabažit.

Krásný zbytek neděle vám přeji a začátek příštího týdne, ať je ještě lepší!

Váš Andreják