🖋 Nejkrásnější dárek - dřevěné pero 🖋

O letošních vtipných Vánocích jsem vám už psala. O tom, jak jsme si nezávisle na sobě nadělili v rodině celkem tři dřevěná pera taky. A dneska bych vám dvě z nich ráda ukázala - moje a Kubovo. Je to totiž něco tak unikátního a krásného, že by byla škoda si to nechat jenom pro sebe. Tak trochu doufám, že tu mám nějaké milovníky psaní rukou, kteří tento článek ocení a jestli ne, tak snad k psaní rukou aspoň někoho nalákám. V dnešní době to totiž není moc obvyklé - málokdo si píše deník, málokdo posílá pohledy a dopisy, málokdo si dokonce i diář nebo seznam na nákup píše v ruce. Přitom je to taková škoda!

🖋 Tak se pohodlně usaďte a pojďte se se mnou pokochat tou nádherou...

🖋 Ačkoliv se může zdát, že tento článek je sponzorovaný, bohužel tomu tak není. Práce Michala Čiliaka mě tak zaujala, že jsem se rozhodla o tom, co ho živí, napsat sama od sebe. Popravdě mě totiž nezaujaly jen Michalovy výrobky, ale také způsob, jak se k jejich výrobě dostal a celá jeho pracovní filozofie. Michal se rozhodl udělat něco, co by měla i většina z nás. Odejít ze zaměstnání, které nás nenaplňuje, a věnovat se něčemu, co má smysl. V tomto případě práci se dřevem, resp. ruční výrobě unikátních dřevěných per.

🖋 A v jeho případě to rozhodně nebyl krok vedle. Nebudu zastírat, že mu opravdu moc fandím a tak trochu doufám, že i díky tomuhle článku se dostane do povědomí více lidem. No řekněte sami, nejsou jeho výrobky vážně jedinečné? Já jsem dřevěné pero věnovala Kubovi, protože rád píše plnicím perem. Tátovi jsem ho chtěla dát taky, protože podepisuje denně haldy faktur, akorát nevím, jak by se tvářil na vyměňování bombiček. Naštěstí pro mě i pro něj Michal nabízí i kuličková pera. Takže pokud se trápíte s tím, co pořídit za reprezantivní dárek i třeba pro svého nadřízeného, myslím, že tohle bude celkem trefa do černého.

🖋 Jenže samotným perem tohle všechno nekončí. Na fotkách můžete vidět dřevěnou krabičku, v které pero obdržíte nebo i přímo gravírování na peru samotném. Já jsem se držela zkrátka a nechala Kubovi vygravírovat klasicky jméno, ale v podstatě se fantazii meze nekladou. Určitě by šlo udělat logo nebo v nabídce jsem viděla znamení horoskopu... Jako bonus je komunikace s Michalem, která probíhá opravdu na úrovni a bleskurychle.

🖋 A jak jsem se k tomuto peru dostala já?
Našla jsem ho pod stromečkem. Naprosto nečekaně, bez toho, aniž bych se o něm kdekoliv zmiňovala, protože jsem se bála, abych se neprokecla před Kubou nebo tátou, odhalila Michalův facebook i moje ségra a řekla si, že přesně tohle je to pravý pro mě. A nespletla se!

🖋 A kde vlastně ta pera naleznete?
Michal jede hned od začátku opravdu na vysoké úrovni, takže nejenom, že má svůj e-shop

🖋 www.michalciliak.cz 🖋 

ale také spravuje svoje fb stránky a IG účet. Výrobky jsou doplněny krásnými fotkami, referencemi, jeho příběhem a dalšími důležitými informacemi.

Ačkoliv pera působí robustním dojmem, do ruky padnou jak ulitá. Jsou váhově vyvážená, nebolí z nich zápěstí, hrot krásně propouští inkoust a klouže po papíře.
Tak co? Zamilovali jste se během četby taky do nějakého ručně vyrobeného dřevěného pera?
Dejte mi vědět, jestli mě čte vůbec někdo, kdo píše rukou :)

Krásné úterý!

Váš Andreják

PS: Tenhle článek jsem měla v plánu psát už hned v září, kdy mi pošťák přinesl balíček s perem pro Kubu, ale musela jsem se ovládnout a vydržet až do dneška :D Myslím, že bych zasloužila nějakýho pomyslnýho bobříka trpělivosti! :D