Největší zážitek léta 2019 - Broumovsko! ⛪

Když jsem končila narozeninový článek z Broumova s přáním, že bych se sem ráda vrátila, nenapadlo mě, že to bude tak brzy, a to přesně týden poté. Některá místa vás prostě chytnou a nenechají čekat delší dobu. A to byl případ i Broumovska. Ta divoká příroda, staré velkolepé statky, které bohužel v mnoha případech chátrají, nádherná architektura... Ale na druhou stranu i ta tíživá atmosféra bezútěšného kraje, která na vás padá i teď v létě. Broumovsko je plné obrovských protikladů, které vám nedají spát.

Ať byl důvod mého zamilování se jakýkoliv, návrat sem byl naprosto bezodkladný, takže jsme jeden celý den naší letošní dovolené trávili právě tady. Broumovsko je poslední dobou "známé" hlavně svými kostelíky, které v okolní přírodě vypadají naprosto úchvatně. Stačilo pár fotek vyhledaných na internetu a věděla jsem, že tohle chci vidět na vlastní oči. A jelikož nemáme auto, ale chtěli jsme toho zažít co nejvíc, bylo kolo jasná volba. Nejenom, že je to ekologičtější varianta, ale i levnější, zdravější a popravdě pro mě také mnohem pohodlnější. Svezli jsme se proto lehce přes hodinku vlakem do Meziměstí, odtud šlápli do pedálů a vydali se vstříc bezmála 45 kilometrům krásnou přírodou.

⛪ První zastávka nás čekala hnedka v Ruprechticích, kde byl bohužel kostel zahalen plachtou. To je ale vlastně na druhou stranu dobře, protože tyto sakrální stavby začínají procházet rekonstrukcemi, nezchátrají úplně a budou díkybohu zachovány i pro další generace. Rovnou jsme proto pokračovali dál do Heřmánkovic a na tu první nádheru, která bere dech, si počkali až sem. 

⛪ Kostel Všech svatých má už novou střechu a stojí uprostřed nevelkého hřbitova. Dovnitř stavby jsme se bohužel nedostali, ale dle fotek má nádhernou stropní výmalbu a nové lavice. Přes léto se nejen tu, ale i v ostatních kostelíčcích na Broumovsku, konaly koncerty, které jsme my bohužel nestihli. Život a kultura se ale díky tomu do těchto míst pomalu navrací, což je opravdu dobrá zpráva. 

Už tady jsem si všimla toho, jak jsou tyto kostelíky unikátní a co mají společného. Stojí totiž doslova uprostřed ničeho. Můžete naplno vychutnávat atmosféru místa, aniž by vás obtěžoval hluk ze silnice nebo stavby těsně namáčknuté na hřbitovní zdi. Tady máte prostě jen ten kostel, maximálně hřbitov a okolo přírodu. V tu chvíli cítíte jen pokoru a neuchopitelnou sílu místa kolem vás.

Z Heřmákovic jsme si dali trochu odbočku na Janovičky, kde jsme se rozhodli poobědvat. Čekal nás sice obrovský krpál, ale ty výhledy a dobré jídlo za to rozhodně stály! Najedli jsme se v restauraci Vyhlídka a udělali pár fotek právě kostelíka v Heřmákovicích.

Už to šlapu :)

Po obědě se s plným břichem šlapalo trochu hůř, ale průběh cesty to vynahrazoval. Celou dobu totiž jedete lesem a sem tam narazíte na vyhlídku po okolní krajině. Díky tomu jsme se mohli podívat z dálky právě třeba na Broumov a užít si tu cestu samotnou na maximum. 

Broumov!

⛪ Vrchol našeho putování nás však čekal v Šonově. Už během výjezdu z lesa se před vámi v dálce tyčí chlouba tohoto městečka - Kostel Svaté Markéty. To je přesně ten okamžik, kdy člověk neví, jestli se má nad tou krásou rozplakat, protože v tu chvíli vám doslova ustrne srdce a ztratíte veškerá slova. Já jsem zahodila kolo a chvíli jen tak stála a nevěřila vlastním očím. Tohle je něco, co se asi nikdy neokouká...

V samotném Šonově vás nejdřív přivítá stará fara s propadlou střechou a vedle stojící hřbitov s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. I tento kostelík má už novou střechu. 

⛪ Samotný Kostel Svaté Markéty stojí opět až za obydlenou částí vesnice, osamoceně na kopci a působí jako takový záchytný bod. Věřím, že v této drsné krajině byl právě tento kostel stavbou, která byla vidět už z daleka a přinášela aspoň nějaký pocit útěchy pro poutníky i obyčejný lid, který zde nacházel spojení s Bohem. A bůhví, jestli to takto není i v době dnešní.

Původně jsme chtěli stihnout ještě kostel v Martínkovicích a Božanově, ale nakonec jsme to stočili přes Otovice do Broumova, kde jsme opět naložili kola do vlaku a čerstvě opálení se vydali směr domov. Ta cesta ze Šonova do Otovic byla ale asi vrcholem celého našeho putování a mám pocit, že se mi vryla do hlavy jako nejdůležitějšího a nejkrásnější okamžik letošního léta. Zažívala jsem pocit, který člověk zažívá jednou za čas a dalo by se říct, že hodně lidí ho zažilo naposledy, když byli malými dětmi. Jak jsem si to tak svištěla na tom kole, vlasy mi vlály kolem obličeje, projížděla jsem poli, kolem mě se ploužil kombajn, který právě sklízel úrodu, a všechny křivdy z minulosti i strachy z budoucnosti byly najednou pryč. Tohle byla totiž přítomnost!

V Otovicích jsem si vyfotila alespoň památník, který mě hodně chytil za srdce

a místní bývalý hostinec... takovýhle retro já mám moc ráda :)

Myslím, že to rychlé vzplanutí mého zájmu k této krajině mám dáno asi nějak geneticky. Děda totiž v Broumově žil a celkově to okolí měl moc rád, což se mu teďka po tom svém velkém objevu vlastně vůbec nedivím. Tohle fakt byla láska na první pohled. A ty pocity, které jsem při objevování tohoto kraje pociťovala, ty se už nedají nikdy zapomenout. Tenhle výlet byl prostě ten nejkrásnější zážitek z léta 2019, tím jsem si naprosto jistá ❤

Už teďka plánuji, že nejdřív na podzim se sem stejně musím vrátit, abych dokončila svoji pouť po kostelích.  Kuba mi na tři týdny odletí do Nepálu, tak možná v tu dobu bude ta správná chvíle na menší výpravu. Ale uvidíme, jak se to nakonec všechno vyvine.

Znáte Broumovsko? Navštívili jste někdy tuto oblast?

Krásnou poslední srpnovou neděli vám přeji!

Váš Andreják