Vánočně nevánoční prosinec 2017

Prosinec 2017 byl stejně jako všechny prosince předchozích let věnovaný hlavně Vánocům. Letos to bylo všechno ale hodně zrychlené, zmatené a ne moc vánoční. Bohužel nenapadlo ani trochu sněhu a to atmosféře taky moc nepřidá. Doma jsme se ale nevzdávali, a tak jsme se rozhodli, že vánoční stromeček postavíme už 14 dní před Štědrým dnem, navštívíme nejen naše tradiční hradecké trhy, ale taky ty pardubické a celkově si to budeme užívat aspoň sami pro sebe. A nakonec se to celkem povedlo, i když ne úplně tak jako třeba loni. Kromě Vánoc jsem toho moc nestihla, tak se pojďte mrknout, co všechno mi přinesl poslední měsíc loňského roku 💙

- Prosinec každoročně startuje adventními trhy, které se konají v Hradci v prostorách muzea a Nového Adalbertina. Letos byly naprosto kouzelné a to i díky tomu, že muzeum bude procházet rekonstrukcí, takže uvnitř nebyly žádné expozice a tím pádem víc místa pro prodejce a adventní výzdobu. Nemohla jsem se vynadívat a pořídila jsem plno dárečků jak pro své blízké, tak i pro sebe. Fotky jsem vám už ukazovala v jednom článku, tak můžete mrknout tady.

- Po dvou letech jsme se konečně dostali k tomu, že jsme nalepili na zeď mega mapu světa. Mám z toho obrovskou radost, protože tím pomalu finišuje naše rekonstrukce chodby (která započala před 2 lety! :D) Včera mi ségra ještě přivezla nástěnku z IKEA, časem snad dokoupíme i komodu, kterou máme vybranou, a bude hotovo! Na mapu ještě musíme doplnit puntíky míst, která jsme už společně navštívili 💙

Trochu se nám loupe Rusko a Severní Amerika, ale to ještě poladíme :D

- Kuba byl týden v Brně v nové práci a zahrál si opět na Ježíška. Z trhů mi totiž přivezl krásnou svíčku a kelímek :D Ten jsem obdivovala na IG a záviděla všem Brňákům, že ho mají. Tak já ho mám taky, hurá!

- Když byl Kuba pryč, tak jsem zrovna absolvovala poslední kontrolu na angiologii. Kvůli informačnímu šumu jsem tam nejdřív hodinu úplně zbytečně čekala, ale nakonec jsem se dostala dovnitř a uzavřela tím jednu svoji životní etapu. Kvůli trombóze už budu sice celoživotně hlídaná (třeba v těhotenství, nebo kdykoliv, kdybych šla na operaci), před dlouhými lety si musím píchat injekce na ředění krve, ale nemusím brát žádné léky a ani chodit na kontroly. Velké vítězství!

- Pro holky v práci jsem vyráběla dárky a co jiného by to mohlo být, než klasické sklenice s mandalou. Přemýšlela jsem, co do nich dát, napadly mě bonbony nebo nějakou jinou sladkost, ale toho budou mít doma dost během Vánoc, tak nakonec vyhrály svíčky. Nevím jak holky, ale já z toho měla obrovskou radost :D

- Druhou prosincovou a hodně větrnou sobotu jsme se s Kubou vypravili na vánoční trhy u nás v Hradci. Rovnou jsme to vzali i pro stromeček a jelikož z místa, kde strom kupujeme, je to ještě kousek pěšky na zastávku a jde se přírodou, tak jsem si celou dobu zpívala koledy :D. Myslím, že si to budu pamatovat ještě dlouho.

Snažím se udělat si pěknou fotku u stromu

a pak na mě udělá nálet holub :D

Hradec <3

A je náš!

Tady už jsem zpívala hodně a Kuba se radši vzdaloval :D

- Jedno odpoledne jsem strávila vyráběním dárku pro segřinu skorotchyni. Nakoupila jí skleněné kořenky, které jsem trochu domalovala. Musím říct, že to byly pěkný nervy, protože jsem se fakt hodně bála, abych něco nepokazila.

- 16.12. jsme se vypravili na vánoční trhy do Pardubic. Na doporučení kolegyně jsme poobědvali v podniku La Cabaňa a musím říct, že to byla pecka. Na trzích jsme dokoupili poslední dárečky a na fotky se můžete mrknout tady.

Takhle to vypadá uvnitř restaurace

Vypadá to, že je prázdno, ale na všech stolech byly rezervace a my jsme urvali jeden poslední malej stoleček

- A pak už začal takový ten klasický vánoční šrumec. Sešla jsem se s kamarádkama, navštívila babičku a zažila super vtipný Vánoce se ségrou, kdy jsme se přepravovali po Hradci v malém červeném peugeotu, kam jsme se ve čtyřech sotva vešli a když jsme couvali, tak jsme pískali jak kamion :D

Takhle krásně zabalenej dárek jsem dostala :)

- Vyrobila jsem si nový deník a jsem na něj fakt pyšná. Nejenom proto, že začínám konečně používat tu svoji nekonečnou sbírku sešitů a zápisníků, do kterých mi bylo vždycky líto psát, ale letos jsem neměla sebemenší problém s "výzdobou". Dovnitř jsem nalepila kresbu Hradce od paní Benešové a doplnila ho citátem o vzpomínkách. Ten totiž přesně vystihuje naše cestování s Kubou. Deník budu ještě dodělávat, ale zatím jsem spokojená.

- V prosinci jsem taky pokračovala v dopisování s Marge a sestřenkou. Hrozně moc mě to baví a těším se na každý dopis nebo pohled, který najdu ve schránce.

- Silvestr jsme nakonec strávili v kině a i když jsme nejdřív byli v šoku z toho, kolik lidí tam bylo, tak stejně toho vůbec nelituju. Byli jsme na Největším showmanovi, což bylo něco na způsob knihy, kterou jsem četla na podzim a to Muzeum prazvláštních věc. Jelikož to byl muzikál, tak samozřejmě na youtube sjíždím nonstop soundtrack a z filmu jsem fakt nadšená. Krásný zážitek na závěr roku.

A na závěr vám ukážu, jak je náš Čenda oddanej svýmu páníčkovi :D

A jak neustále okupuje jeho nohy :D

Poslední noc roku jsme strávili doma v posteli s knížkou a rozhlasem, což je náš klasický program a já to miluju 💙 Chystám pro vás ještě jeden článek o našich Vánocích, takže vánočích fotek tu dneska moc není. A co vy? Jaký jste měli prosinec?

Klidnou neděli vám všem.

Váš Andreják

A nepatrný náznak jara u nás doma :)