Květen 2020 - první měsíc svobody

Můj timemanagement se stále nelepší, což znamená, že už čtvrtý měsíc po sobě končím s třemi vydanými články. Rozepsaných jich mám asi tak šest, ale nemám sílu, čas a ani mozkovou kapacitu na to, abych je dotáhla do konce. V práci je to teďka každý den fakt masakr, což je na jednu stranu super - sbírám zkušenosti -, ale na druhou nevím, kde mi hlava stojí a opět si nestíhám užívat takové ty maličkosti všedních dní. Díky bohu za to celkem chladné počasí, protože být do toho ještě slunečno, tak už se tu asi nepotkáme vůbec.

Od května mi skončil home office, což znamená každodenní dojíždění do kanceláře. Dohánějí se veškeré resty, které teď měsíc a půl spaly kvůli pandemii, a v Náchodě se život víceméně vrátil zpět do zajetých kolejí. V červenci mě čeká první dovolená a já tajně doufám, že díky tomu vydám všechny články, které mám v plánu. Držte mi palce! 

A teď šup zpět do května.

Moje cesty ráno do práce

- Květen odstartoval prodlouženým víkendem, který jsem strávila doma v posteli s knihou. Dost jsem si to užívala, protože čtení je jednou z těch maličkostí, které poslední dobou vůbec nestíhám.

- Druhý prodloužený víkend jsme v pátek odstartovali výletem na Broumovsko. Ze Rtyně jsme se vydali do Teplic nad Metují přes chaloupkovou vesničku Studnice. po dlouhé době jsem se viděla s naším společným kamarádem, který s námi byl třeba ve Vietnamu nebo Gruzii.

Po 100 letech jsem si upletla věneček

- Pokračovali jsme sobotou, kdy jsme se s Kubou po 2 měsících vydali do Hradce. Byl to hrozně divný pocit. Cítila jsem se jako doma, ale přitom mě uvnitř něco tak hrozně svíralo a těšila jsem se zpátky do přírody.

Lákačka do GMU

Hradecké muzeum fotím čím dál častěji :)

- 4. května mě také čekal návrat do práce, který byl krutý. Hodně jsem si na HO zvykla a opravdu mi ten klid na práci chybí. Zjistila jsem, že doma stihnu mnohem více práce, nikdo mě nerozptyluje a dokážu se lépe soustředit.

- Konečně za mnou přijela kamarádka Verča, s kterou jsem se měla sejít v březnu. Oslavily jsme její svátek a moje narozeniny. Dostala jsem hafo krásných dárků, z nichž ten hlavní byla nádherná dřevěná miska od wowodesign, na které byla vypálená naše chalupa. Ten den se taky přihnalo to šílené ochlazení, vichřice a šílený slejvák.

- Do práce jsem začala jezdit vlakem a je to naprosto boží. Po několika měsících dojíždění autobusem opět trávím každý den cca hodinu a půl v lese. Tohle mi tak strašně moc chybělo! Opět se vracím do kondice a denně nachodím cca 8 - 10 km.

Letos to jaro bylo zase tak strašně krátké, za chvilku už tu bude sklizeň třešní

- V práci se to neuvěřitelně rozjelo - mluvím anglicky víc než kdy dřív, natočila jsem video o návštěvě umělce, který si naše muzeum vybral k tvorbě obrazů, fotila jsem vernisáž výstavy obrazů malovaných kávou, píšu texty do zpravodajů, vytvářím edukační program k nově chystané výstavě, domlouvám reklamu v rádiu...

Nová tabule lákající na znovuotevření muzea

Můj oblíbený hřbitov, který vídám z okna vlaku

Výhled z Dobrošova na Náchod

Hesham Malik

- Během těch pár slunečních dní jsem také pokračovala v zmrzlinové zálibě.

- S Marge, s kterou pravidelně čteme, jsme měly naplánovaný výlet a dodatečnou oslavu narozenin a svátku. Jako naschvál celý víkend pršelo, takže jsme nakonec domluvily náhradní termín na červen a já díky tomu přečetla v květnu tři knihy. 

A výběr jídel nesmí chybět :D

- Při druhé návštěvě Hradce jsem se sešla i se svou bývalou vedoucí z LK, kterou jsem naposled viděla na začátku ledna v porodnici :) Zašly jsme na pizzu a i když to vypadalo, že začne každou chvílí pršet, nakonec jsme si užily super odpoledne. Moc se těším, až tyhle naše pizza dýchánky opět obnovíme v pravidelných intervalech.

- A na konci května jsme také s Kubou oslavili roční výročí bydlení v naší roubence. Uteklo to tak strašně rychle, přitom se za ten rok stalo tolik věcí! I tak mám ale pocit, že dosud nemám pořáně prozkoumané ani nejbližší okolí našeho bydliště :( S tím bych určitě měla něco udělat.

Tak takový byl květen 2020. Za normálních okolností bych už touhle dobou trávila většinu času s kapesníkem u nosu. Letos se díky deštivému počasí moje alergie hodně zmírnila, tak snad bude občas pršet i nadále. Na červen mám také hlavně hodně plánů, takže v to doufám i z tohoto důvodu. V práci se nezastavím a víkendy už mám veškeré obsazené až do července. Budu se teda asi modlit, že se tu nepotkáme opět až za měsíc!

Krásnou poslední květnovou neděli vám přeji a užijte si znovu nabytou svobodu.

Váš Andreják

Dnes se loučím výjimečně květinami z práce

A Náchodem :)