Měsíc v karanténě - takový byl duben 2020

Jakmile se s někým bavím o letošním dubnu, většinou se shodneme na tom, že absolutně nevíme o tom, že tento měsíc letos už byl. I já ho mám jako v mlze. Pamatuji si na březen, začátek nouzového stavu, pak střih a začátek května... Matně si vzpomínám na posledních 14 dní tohoto měsíce, kdy se oteplilo a já začala jezdit na kole. Nebýt diáře, kam si všechno poznamenávám, neměla bych asi ani na co vzpomínat. Takže jdu zalistovat, stáhnout fotky z mobilu a trochu se rozepsat.

Vítejte u dubnového shrnutí.

- První dubnový víkend jsem měla trávit v práci na velikonoční dílně pro děti. Místo toho jsme byli doma a stavila se mamka s dortem, který pro ni upekla ségra k narozeninám. Celý by ho sama nesnědla, takže jsme si v podstatě v brance předali nejen dort, ale i poštu, která mi mezitím přišla do Hradce. Bylo to fakt zvláštní, já, Kuba i mamka v roušce, návštěva trvala cca 5 minut a od té doby jsme se ještě neviděli.

Dort byl výborný a ještě jsme jako bonus dostali

- Následující víkend jsme vyrazili poprvé na kola. Velikonoce neslavíme tak jako tak, takže se nám to celkem hodilo, sedli jsme na kola a jeli se podívat k Rozkoši. Tím odstartovalo naše víkendové ježdění na kole a mě to nakonec chytlo tak, že jsem jezdila i v týdnu po práci. Mám plno krásných fotek, tak aspoň něco málo vám tu ukážu.

Letošní jaro je úžasné - tím, že hnedka nevystoupaly teploty k třicítkám, jsme se i dočkali na delší dobu rozkvetlých stromů

Popcornový strom :D

Babiččino údolí

Ratibořice

-  Stihli jsme i grilovat a hodně jsme jezdili na zmrzlinu.

- Dalším výletem na kole jsme trhli zatím letoší rekord - ujeli jsme přes 30 km a vzali to skrz Václavice, kolem Špinky, přes Babiččino údolí a zpět domů. Byl to super výlet přes hafo kopců, ale mile nás překvapila samoobslužná pípa :D.

Václavice

Václavice mě naprosto dostaly, chystám se tam znovu příští týden s kamarádkou

Samoobslužná pípa

Peníze se dávaly na talířek, provozovatelé měli v zákazníky naprostou důvěru, nikdo tam nic nehlídal

Bakov

Červená hora

- Poslední dubnový víkend jsme se konečně asi na třetí pokus dostali na Ostaš. Dokonce se mi podařilo o tomto výletě sepsat článek, takže jestli někdo sháníte inspiraci na výlet, mrkněte sem.

- V dubnu jsem nakonec i jeden den strávila v práci. Zrovna nás přišel navštívit pan Hejduk, který našemu muzeu věnoval papírový model židovské části Náchoda, která už v dnešní době neexistuje. Bylo to naprosto úžasné setkání a já už se nemůžu dočkat, až bude model přístupný i návštěvníkům.

P. Hejduk při práci

- Poslední dubnový den alias pálení čarodějnic jsme nakonec neslavili, hodně času jsme ale trávili venku, užívali si les, zahradu, procházky, prostě přesně to, proč jsem se sem před rokem přestěhovala.

Snídaně venku mi teď v květnu moc chybí :(

Jediná kniha, kterou jsem v dubnu přečetla, zato má 800 stránek! Článek připravuji.

Přidat popisek

Stůl už je venku :)

Kuba se o nás staral, abychom neumřeli hlady :)

Od 4. května už opět chodím pracovat do kanceláře a řeknu vám, že si horko těžko zvykám. Práce z domu mi opravdu maximálně vyhovovala a zatímco ostatní lidi zažívali úzkosti během karantény, já je začínám zažívat teď... Snad se to brzo uklidní.

A jaký byl váš duben? Užívali jste si volno nebo jste normálně chodili do práce?

Přeji vám klidný start druhé půlky května!

Váš Andreják

Čenda romantik

Čenda v kufru

A takhle to dopadlo