Jeseník aneb na dovolenou už nikdy v létě

Je sobota večer, počasí se konečně trochu umoudřilo, ložnicí nám profukuje chladný vánek a já mám konečně sílu a čas aspoň rozepsat článek o naší druhé letošní dovolené. O dovolené, na kterou jen tak nezapomenu z mnoha důvodů.

Bylo to takové naše trochu poprvé. 

Poprvé jsme se takhle někam vypravili v opravdu největší letní sezóně, takže jsme moc nevěděli, do čeho jdeme. Poprvé se nám stalo, že i když jsme byli na dovolené v ČR, tak jsme museli skoro pořád komunikovat anglicky. Poprvé jsem skoro celý pobyt prostonala. Ale hlavní poprvé bylo místo našeho pobytu - nádherný Jeseník.

Jeseník byl posledním bodem mého letošního wishlistu, který jsem si myslela, že nemáme šanci splnit. V lednu by mě ani nenapadlo, že se právě toto místo stane hlavním cílem naší druhé dovolené a nakonec jsem opravdu ráda, že to klaplo.

V první řadě nás musím pochválit za výběr ubytování. Nebydleli jsme přímo v Jeseníku, ale ve vesničce hned vedle - v Adolfovicích - v Penzionu u Lukáčů. Nebudu lhát, že hlavním kritériem nebyla cena, protože byla. Původně bylo totiž v plánu trávit opravdu celé dny na výletech a na penzionu se jen osprchovat, vyspat a ráno nasnídat. Ubytování jsme proto vybrali jedno z těch levnějších a nakonec jsme byli celkem mile překvapeni i vzhledem k tomu, jak se naše dovolená nakonec vyvíjela.

Retro koupelna měla velký úspěch na IG - hodně lidí mělo stejný obklad totiž doma :D

První den jsme se rozhodli jít na penzion z nádraží pěšky a naprosto nás dostala přírodní scenérie s výhledem na Praděd. Ubytování samotné leží u potoka vedle lesa, opravdu kousek od přírody. Krásné polohy jsem využila hnedka první večer, kdy jsem se rozhodla jít fotit západ slunce po dešti. Byla to naprostá pecka!

Majitelé penzionu je mladý pár z Holandska, který se teprve učí česky. Nějak jsme tuto informaci přehlídli při bookování pokoje, ale vzhledem k tomu, že se s Kubou anglicky domluvíme, tak s tím nakonec problém nebyl. Atmosféra tu panuje více než přátelská, majitelé mají zájem o váš program, ptají se, doporučují, opravdu to bylo moc milé. Navíc musím doporučit jejich výbornou kuchyni. Jedli jsme u nich nakonec dvakrát a pokaždé to bylo luxusní.

Hned první večeře - naprostá nádhera!

A takhle vypadaly naše snídaně :)

Já jsem měla většinou kombinaci sladkého i slaného

Kuba jel většinou jen naslano :D

A poslední večeře - žebra. Mega porce!

Druhý den pobytu jsme vyrazili přímo do Jeseníku a na skok do lázní. Ten den bylo ještě příjemně, párkrát sprchlo, ale dalo se vydržet na sluníčku, takže jsme toho nakonec prochodili opravdu hodně. Objevili jsme výbornou zmrzlinárnu a restauraci u Radnice, kterou jsme do konce pobytu navštěvovali pravidelně na obědy. Samozřejmě jsme se stavili pro razítka do deníku a pohledy a vyrazili tedy do lázní.

Náměstí v Jeseníku

Naprosto překrásné infocentrum

U Radnice

Jedli jsme tam tak často, že už jsme tam měli i svůj stůl :D

Mangová frčela nejvíc :)

Poslední den mě v tom Kuba nechal samotnou :D

Samotné místo Priessnitzových lázní mi naprosto vyrazilo dech. Tolik krásných domů, v podstatě takové městečko ve městě, okolo krásná příroda, úžasný výhled na Jeseník, o prameny skoro zakopáváte... :D. Nakonec jsme se s Kubou shodli, že sem určitě jednou do těch lázní jet musíme :).

V lázních už začal podzim <3

A to jsem v tu chvíli ještě nevěděla, že ty lázně budu potřebovat hned druhý den. Už večer mi nebylo moc dobře, hrozně mě začala bolet pravá noha, až nakonec Kuba vygooglil, že jsem si natáhla boční klenbu. Do toho začala ta šílená vedra a představa, že se hrabeme někde na Praděd, kde vlastně není ani strom, mě upřímně dost vyděsila. Další den jsme proto celý strávili na koupálku a musí říct, že to byla super volba.

Vstupné pro dospělého činí 60 Kč/den, najdete tu dostatek místa na deku, dva bazény, skluzavky i tobogány, stánky s občerstvením a restaurace. Když si uvědomím, kolik stojí vstup na koupaliště ve větším městě a přitom nenabízí o moc víc, tak je mi z toho úplně špatně. Zlatá menší města fakt, míň lidí, nižší vstup, větší zábava :)

Třetí den jsme ještě netušili, že vedra se jen tak nevzdají a vlastně přetrvají až do konce prázdnin, takže jsme si bláhově vyrazili na Křížový vrch. Původně jsem chtěla jít trasu Jeseník - Krížový vrch - Čertovy kameny, ale nakonec mě noha ještě docela bolela a teploty nezadržitelně stoupaly, takže jsme plány trochu změnili.

Nahoře jsme si zašli do restaurace na rybu a hlavně udělali asi milion fotek. Tohle místo rozhodně doporučuji a docela mě překvapilo, že tam ani nebylo moc lidí (přitom se tam dá vyjet autem! :D) a vnitřek mi teda trochu vyrazil dech. Hlavně kvůli všem těm trofejím, protože to já popravdě moc nemusím.

Odsud jsme se nakonec rozhodli jít zpět do Jeseníku, jen jinou trasou, abychom to neměli to samé a díky tomu jsme došli do části města, kde jsme ještě nebyli.

Poslední den byl věnovaný hlavně obíhání knihkupectví, protože knížka z dovolené musí být! Nakonec jsem si koupila Houbařku, kterou jsem dokonce stihla i přečíst :). Kubový ségře jsme koupili domácí biosirup za hlídání Čendy a vypravili se vyfotit ještě vodní tvrz a v klidu si užít poslední den. Nakonec jsme celou dobu seděli ve stínu pod stromy v parku, protože vedro bylo opravdu k padnutí.

Fotila jsem Aničce důkaz, že i v Jeseníku ji mají! :)

Docela jsme se tam vyblbli :D

Do Jeseníku se musíme určitě vrátit, ale rozhodně někdy jindy než v létě. Těšila jsem se na Praděd, na nádrž Dlouhé stráně, na výlety po horách, ale nakonec bylo všechno jinak. Tak snad to klapne jindy. Jesenicko si získalo moje srdce a byla by škoda na něj zapomenout :)

A takhle vypadal náš poslední večer

Kámoši jak hrom :)

Je úterý odpoledne, asi tak dva týdny od startu psaní, a já teprve dopisuji tento článek. Zažila jsem asi nejšílenějších 14 dní tohoto roku. Vypadá to, že vedro se přehnalo, venku startuje babí léto a já se konečně opět vracím do normálu. Pomalu taky plánuji naši poslední, největší dovolenou roku 2018 a to 14denní výpravu do Gruzie. Snad o ní nebudu smolit článek tak dlouho jako o Peru a Vietnamu, kde jsem se ani nedobrala konce!

Krásný zbytek srpna vám přeji a užívejte léto, dokud to ještě jde :)

Váš Andreják

A jako vždy na rozloučenou kočičku (i když to není Čenda :D)