COŽE? To už je zas skoro půlka května? 😲

Dámy a pánové, nedá se svítit, ale musím pojmenovat shrnující článek za duben prostě takhle blbě :D. Z dubna si toho totiž moc nepamatuju a takový to vyděšený: COŽE? ho asi vystihuje úplně nejlíp. Jak už jsem psala v článku minulém, tak můj duben vypadal následovně:

14 dní nonstop v práci

14 dní ve Vietnamu

Byl to vlastně úžasnej měsíc, ale dost mě děsí to, že jsem se nestihla ani rozkoukat a najednou je skoro půlka května. Vůbec si nestíhám užít to jaro, který mám tak ráda, pravděpodobně jsem úplně prošvihla odkvétající pampelišky? Neslavila jsem po dlouhé době čarodějnice (možná dokonce poprvý v životě!), ale na druhou stranu jsem se krásně vyhnula Velikonocům (který fakt ráda nemám). Stihla jsem jít ještě plavat, popřát mamce k narozeninám, dostat nějaký opožděný dárky a dát si první letošní ledový kafe venku. Taky jsem stihla nafotit takový ty super kýčovitý fotky rozkvetlýho všeho, koupit si boty, zařídit nějaký to papírování s pracákem a prací a pak odfrčet do Asie.

A povím vám to rovnou tady, protože to nevydržím do dalšího článku. Bylo to boží! Zkusila jsem tam všechno možný. Od ježdění na kole, přes ochutnávání všeho možnýho až po návštěvu nemocnice. Jo čtete správně, koukla jsem se i na pohotovost. O tom všem vám ale chci napsat zvlášť, takže teďka bych to shrnula asi jen do toho jednoho slova: BOŽÍ! :D

A tady je malá ochutnávka fotek :)

Naše taneční fotka, na který jsme ale doopravdy vůbec netančili :D

<3

A asi se vám to bude zdát divný, ale já se těšila už i zpět do ČR. Držím se totiž přísloví, že z dovolené domů by se člověk měl těšit stejně jako na dovolenou a popravdě ty návraty jsou stále lepší a lepší. Vždycky mám pocit, že všechny ty problémy, co musím řešit tady, jsou úplnej prd oproti tomu, když je musim řešit v zahraničí a nejlépe někde, kde skoro nikdo neumí anglicky. Člověka to cestování opravdu obohacuje a posouvá dopředu, ačkoliv se to může zdát jako prázdná fráze (teďka teda ale nemám na mysli válení se na tejden u moře v Řecku s all inclusive :D i když je fakt, že i tam se může přihodit cokoliv :)

Nejlepší ledový kafe se zmrzlinou :)

Dodatečný dárek, kterej mi udělal mega radost :)

Taky se tu najednou mám na co těšit. Mám tu práci, kterou mám ráda, Čendu, svoje koníčky a přírodu. Hlavně Čenda asi opravdu oceňuje, že jsme konečně zpět. Celou neděli a pondělí s námi strávil v posteli drbáním a tulením :D.

Extra výživná snídaně od Kubíka :)

Na čaji u ségry :)

V práci jsem objevila jednu vtipnou knížku :)

Prostě a jednoduše mi nevadí být zpátky v realitě. Tak nějak jsem asi dospěla do fáze, kdy konečně rčení "Jaký si to uděláš, takový to máš", dává smysl i mně. A já jsem za to fakt moc ráda.
Teďka se už těším, co nového si pro mě přichystá květen. Zatím jsem nadmíru spokojená s počasím, tak snad to vydrží.

Mějte se nejlíp, jak to jen jde! Příště si dáme ještě jeden klasický článek, na který jste u mě zvyklí, a pak už rozjedeme sérii o Vietnamu :)

Váš Andreják