středa 23. května 2018

Jaro v jižních Čechách - Písek a Strakonice

Z Tábora jsem odjížděla naprosto nadšená, a jelikož od Písku jsem měla ještě vyšší očekávání, byla jsem jak malé dítě a fakt se nemohla dočkat, až tam dojedeme. První věc, co mě dostala, byla jízda vlakem bez průvodčího. Nejenom, že to hlásili přímo ve vlaku, ještě než jsme vůbec vyjeli, ale všichni si opravdu poctivě chodili cvakat tu jízdenku sami do strojku vepředu soupravy.
Poctivost ještě nevymizela, huráááá!


Cesta do Písku byla dlouhá, ale vůbec ničemu to nevadilo. Miluju krajinu jižních Čech, takže se bylo celou cestu čím kochat a jako bonus jsme na chvilku zahlídli i Temelín. Po cca hodině ale moje nadšení opadlo. Vystoupili jsme totiž z vlaku a já už se nestíhala divit.



Písek jsem si kdysi někde v těch svých představách vysnila jako ještě úžasnější než Tábor, a jelikož Tábor nasadil laťku fakt hodně vysoko, chudák Písek to pěkně odskákal. Zaskočilo mě velký množství aut, hlavní tepna, hnusný komunistický baráky, na náměstí parkoviště, nepořádek, hluk... a taky to, že jsme nemohli najít pořádnou restauraci, kde bychom se najedli. No, takže nakonec za tu nespokojenost vlastně mohlo jenom to, že jsem měla fakt hlad :D.

Pizza to celý zachránila

Cestou na hotel jsem ale docela pookřála. Narazili jsme totiž na ostrov s restaurací, který si ihned získal mé srdce. S vybalováním věcí na hotelu jsme proto ani moc neotáleli a vyrazili rovnou zpátky právě na ten ostrov. Restaurace ve staré cihlové budově sice zrovna procházela rekonstrukcí, ale to nás neodradilo, abychom si tu aspoň neudělali pár fotek a nedali si malinovku. To místo se asi stalo mým nejoblíbenějším a nejlepší na tom bylo, že jsme kolem něj každý den chodili právě na hotel a do centra.






Ač to nebylo úplně v plánu, to hlavní jsme si z Písku prošli hnedka první den. Koukli jsme se, jak sochaři sochají sochy z písku, udělali pár fotek s kamenným mostem, prošli si hlavní náměstí a samozřejmě se mrkli na Putimskou bránu, kolem který jsme nakonec chodili úplně nejčastěji. A taky jsme objevili úplně super restauraci hnedka u mostu, takže jestli můžu něco doporučit, je to právě tahle restaurace.


Ještě naposledy restaurace na ostrově

Kudy tudy do Putimi?



V Prácheňském muzeu se zrovna taky rekonstruovalo

Luxusní jídlo u kamenného mostu



Sochaj :)





Opět ze stejné restaurace :)










Doufám, že vidíte toho holuba!






Tenhle výřez jsem viděla na pohlednici, tak jsem si to musela vyfotit naprosto stejně :D


Jelikož objevování Písku proběhlo takhle snadno a rychle, přemýšleli jsme, co teda podnikneme následující den. Kuba koukal, co zajímavého nabízí okolí, a objevil Strakonice. Neváhali jsme ani minutu a hned ráno po snídani se vypravili právě tam.

Nevím proč, ale i od tohoto města jsem měla celkem vysoké očekávání. To ale opadlo hned, jak jsme vystoupili z vlaku. V tu chvíli mi Písek přišel jako nejkrásnější město v okolí. Strakonice jsou totiž původně průmyslové město, takže kromě hradu a sochy dudáka na náměstí tu toho moc nenajdete. Každopádně ale prohlídka hradu za to stojí. Nejvíc mě dostalo to nejužší schoditě, po kterém jsem snad kdy musela jít. Pokud jsme trochu korpulentnější postavy, pravděpodobně se tam neprocpete.












Ani jsme nečekali na oběd a vydali se zpátky do Písku projít si místa, která jsme nestihli den předtím. Vrcholem dne bylo nakonec noční focení města, které se myslím povedlo na jedničku. I když poslední fotky vyšly nezaostřené, i tak jsem z nich nadšená. Večeři jsme si pak dali v řecké restauraci Poseidon, kde jsem si po hoooodně dlouhé době chtěla dát Radlera. Napila jsem se jednou, pak zafoukal vítr, nadzvednul jídelák a ten mi celý pití převrhnul :D. Asi mi tím bylo naznačeno, ať si dám něco řeckého a ne pivo s limonádou :D.



A takhle prosím pěkně vypadala hotelová snídaně - boží to bylo!













Jižní Čechy jsou prostě láska, i když některá města mě neosloví tolik jako jiná. Každopádně během pobytu jsme objevili Bechyni a to vím už teď, že bude stopro láska na první pohled. No, za 3 týdny nás čeká dovolená, tak asi nemusím ani psát, kam se vypravíme :D.

Já vám teď akorát popřeju krásnou středu a jdu si užít dnešní volné dopoledne. Tak ať je i váš den super!

Váš Andreják

5 komentářů:

  1. Krásné fotky! V Písku jsme nikdy nebyla, Jižní Čechy moc neznám, protože pocházím ze severu a pak jsem bydlela v Praze a nakonec v Pardubicích. Budu muset ten jih víc prozkoumat, všichni ho doporučují :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc za pochvalu :)
      Jižní Čechy jsou prostě láska, věřím tomu, že až se tam jednou vypravíš, tak se taky zamiluješ :)
      Máme štěstí, že vlastně celá ČR je opravdu moc krásná, takže tady člověk skoro nikde nemůže šlápnout vedle :)
      Akorát mě jako Hradečačku velice zajímá, jak se ti líbí v Pardubicích? :D

      Vymazat
  2. Mám kamarádku, která do Písku docela často jezdí za babičkou, a té se tam moc líbí. Já sama jsem tu byla jednou, a sice v roce 2012 na školním výletě. Což už je strašně dávno a pamatuji si jen to, co ty - že bylo vedro. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, taky mám pár takových míst, z kterých si pamatuju akorát to, že mi bylo špatně, nebo že pršelo nebo něco podobnýho :D Jako on ten Písek nebyl tak hroznej, ale ve srovnání s Táborem ... to se prostě srovnat nedá :D

      Vymazat
  3. Ve Strakonicích jsme byli několikrát na dovolené a musím říct, že spolu s Beskydy mi tamější kraj fakticky učaroval. Podle mě je u nás v Čechách stejně nejlépe. I když teda letos jsme zaplatili cestovní kanceláři a jedeme do Chorvatska. Původně jsme chtěli jet po vlastní ose, ale nakonec jsme si řekli, že jistější bude právě ta cestovní kancelář.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za vaše komentáře a zpětnou vazbu :)
Vždy se snažím na všechny odpovědět, ale kdyby to nebylo hned, tak prosím chvilku vydržte <3

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...