Červen je měsíc, kdy už většinou moje skóre přečtených knih vyložené skomírá, protože výlety a pobyt venku je mi tak nějak v tomhle období přednější. Letos je to ale všechno nějak převrácený, a tak to vypadá, že tenhle měsíc zvládnu přečíst 9 knih. A když už tak hodně čtu, tak samozřejmě musím i poctivě doplňovat zásoby, takže vítejte u přírůstků měsíce června.
Knedlíček
A začneme super úlovkem, který jsem objevila díky penny and books. Na stories mluvila o tom, že tuto knihu sehnala za pár korun v nějakém výprodeji. Tak jsme s kolegyní v práci mrkly na stránky KK a hle, Knedlíček tu byl k sehnání za cca 25 Kč. To by šlo :D. Ve světě je tento příběh prý hodně ceněný, tak jsem opravdu zvědavá, jak se to bude líbit mně.
Anotace:
Nový román Julie Murphyové, autorky Side Effects May Vary, osloví fanoušky Johna Greena nebo Rainbow Rowellové. Nebojácná dívka Willowdean Dickson - „Knedlíček", hvězdné texaské noci, cukroví a písně Dolly Parton si získají vaše srdce.
"Knedlíček" má nadváhu a nejbezpečněji se cítí doma, i když je přemlouvána svou matkou, bývalou královnou krásy, aby začala žít. Její myšlenky se ubírají jediným směrem, obléct si na sebe bikiny, tak jako její nejlepší kamarádka, krásná Ellen. Will začne pracoval v Harpy’s, místním fast foodu. Zde potká studenta Boa, bývalého skvělého atleta. Není žádným překvapením, že jí Bo přitahuje. Ale je velmi překvapena, když zjistí, že je to vzájemné.
Ale namísto, aby si užívala vztahu s Boem, Will začne o sobě pochybovat. Podnikne nejděsivější věc, kterou si můžete představit: přihlásí se do soutěže Miss Blue Bonnet Pageant a spolu s několika podobnými dívkami touží dokázat světu, že i děvčata se silnější postavou mají právo být vidět, stejně jako každá hubená holka. Tím šokuje celé Clover City – a možná nejvíc sebe sama.
Dej mi své jméno
Hned jak jsem viděla v kině trailer na Call me by your name, veděla jsem, že se tenhle film stane mým milovaným. A taky že jo. Od té doby jsem ho viděla několikrát, soundtrack mi jede furt dokola a když jsem zjistila, že vyjde i český překlad, neváhala jsem ani minutu! Nemůžu se dočkat, až se začtu, a doufám, že to bude co nejdřív.
Anotace:
Příběh nečekané a silné lásky mezi dospívajícím Eliem a o pár let starším Oliverem, odehrávající se ve vile na jednom útesu italské Riviéry. Ani jeden z nich není na následky vzájemné přitažlivosti připraven, oba proto nejdřív předstírají lhostejnost. Jenže v průběhu následujících neklidných letních dnů jejich vášeň nesená neúprosnými proudy posedlosti, strachu, fascinace a touhy vzrůstá a oba mladíci začínají opatrně prozkoumávat své pocity. V hloubi jejich duší se zrodí láska trvající šest týdnů a přinese jim zkušenost, která je poznamená na zbytek života. Ti dva totiž na Riviéře a během jednoho dusného večera v Římě objeví něco, co možná už nikdy znovu nenajdou: naprostou důvěrnost. André Aciman zachycuje ve své upřímné, nesentimentální a srdcervoucí elegii na lidskou vášeň psychologické manévry doprovázející přitažlivost tak bravurně jako málokdo.
Román Dej mi své jméno se čtenářem nezachází v rukavičkách, nedělá si žádné iluze a je zcela nezapomenutelný.
Černooká
Když jsem se v březnu sešla s Aničkou - autorkou knížky - ještě jsem ani netušila, že se vůbec chystá vydat tuhle pecku. Zmínila se sice o tom, že píše příběh o holce, propadající se čím dál víc do deprese, ale ta samotná realizace vydání mi přišla jako daleká budoucnost. A hele, najednou tu byl červen a kniha je na světě. A jelikož jsem ji stihla přečíst dřív, než vám ji tady ukázat jako novinku v mé knihovně, můžu říct, že je to opravdu něco jedinečného. Jak už jsem hned po dočtení psala Aničce, měla jsem z toho stejné pocity jako po zhlédnutí filmu Já, Olga Hepnarová. A pokud jste někdo ten film viděl, tak přesně víte, o čem mluvím.
Anotace:
Temný thriller o pozvolném propadu do deprese vyvolané dávným traumatem.
Viktorie je zdánlivě normální, i když trochu asociální, sedmnáctiletá studentka, která právě prožívá první lásku, řeší rozpory s kamarádkou a věnuje se čtení klasické literatury. Ta největší dramata se ale odehrávají za těmito povrchními starostmi. Viktorie totiž bojuje s nezlomnými vnitřními démony. Když byla malá, zemřela jí matka, a ona ani zbylí členové rodiny se z toho nikdy úplně nevzpamatovali. Viktorie na své dětské trauma reaguje pozvolným propadem do stále hlubší deprese, ve které už není sto rozeznat realitu od výplodů své zmatené mysli. Navíc se v jejím životě začíná objevovat záhadná dívka, která jí nedá spát. Kdo je tahle nevypočitatelná Černooká? Kde se tady vzala? A proč má Viktorie dojem, že ji vidí, kam se podívá?
Jedna želva za druhou
Od Johna Greena mám přečtené snad všechny jeho knihy a moc se mi líbí jeho filosofující styl psaní. Když vyšly želvy, věděla jsem, že je taky nutně potřebuju, ale znáte to... mezitím se objevilo milion dalších úžasných knih, které si chcete taky přečíst a vaše bankovní konto není bezedné. A tak jsem Greenovu novinku stále odkládala a odkládala, až už z ní nakonec novinka ani nebyla. Hrozně mě proto potěšilo, když jsem tuhle knihu dostala jako odměnu za korekturu bakalářské práce. Už se nemůžu dočkat, až se do ní začtu a doufám, že autor pracuje na další knize, protože je mi úplně jasné, že tohle mi stačit nebude :)
Anotace:
Šestnáctiletá Aza neměla vůbec v plánu pídit se po tajemstvích uprchlého miliardáře Rusella Picketta, ale v sázce je sto tisíc dolarů a její nejlepší a nejstatečnější kamarádka Daisy, se nemůže dočkat, až se společně pustí do vyšetřování.
Aza se opravdu snaží. Snaží se být dobrou dcerou, skvělou kamarádkou, vzornou studentkou, a taky schopnou vyšetřovatelkou. Zároveň však bojuje s nekončícím vírem svých vlastních myšlenek, kterým není schopná poručit…
Dlouho očekávaný návrat úspěšného autora bestsellerů Johna Greena, v němž se inspiroval svými vlastními zkušenostmi s mentální poruchou.
Jak tak na to shrnutí červnových novinek koukám, mám ze sebe radost. Neutratila jsem za ně totiž až tak moc peněz. Knedlíček byl skoro zadarmo, Želvy byly úplně zadarmo a Černookou s Dej mi své jméno jsem taky kupovala v akci. Trochu mě štve, že jsem si nepřivezla žádnou knihu z dovolené, ale za měsíc vyrážíme na další, tak snad budu úspěšnější. Teďka se jdu zavrtat do postele a pokračovat ve čtení.
Přeji vám krásný upršený závěr června a hlavně super prázdniny! :)
Váš Andreják
