Peru a Bolívie IV. - Treky

Po delší době se vracím ke svému nějvětšímu cestovatelskému dobrodružství svého dosavadního života. Základní info jsem vám napsala tady, tady a tady a teďka se můžeme konečně věnovat výletům a hlavně fotkám.
V Peru a Bolívii jsem byla s partou lidí, kteří rádi vyrážejí na treky. Já se spíš těšila na památky, poznání kultury, lidí, jídla atd. Dopadlo to tedy tak, že nejdřív jsme absolvovali velké treky v přírodě (jeden v Peru a jeden v Bolívii) a za odměnu se pak jelo po památkách a městech. Treky byly třídenní, pro mě velmi náročné, jelikož jsem v podstatě nemohla dýchat. Navíc jsem 14 dní před odletem ani nemohla chodit, takže to se taky na mojí fyzičce dost podepsalo.
Možná někoho překvapí, že v Jižní Americe není moc stromů, jak jsme zvyklí u nás. Prý si to dřív všechno vykáceli a teďka je nějak nenapadlo je znovu vysadit. Naše české lesy mi tam opravdu hodně chyběly a už jsem se těšila, až nasaju tu typickou vůni jehličnanů. Kdybych měla popsat přírodu v Peru a Bolívii, tak by na to stačila tři slova - písek, šutry, džungle. Bylo to něco tak neobvyklého a zvláštního, že člověk se furt nestačil divit.

El Choro

Colca Caňon

TREK COLCA CAŇON

Colca Caňon je jeden z nejhlubších kaňonů na světě. Trasa začíná v Cabanaconde, kam se opět po třech dnech vrátíte. Tady jsme zažili naprosto úžasnou noc, kdy se zrovna slavil nějaký svátek, takže jsme se vůbec nevyspali :D. Navíc jsme tu trasu šli opačných směrem, což znamenalo nejdřív dolů do krásné oázy a pak šíleně strmé stoupání zpět do vesnice.
Člověk by si řekl, že dolů je to pohodička, ale ani dolů to nešlo jako po másle. Hlavně ke konci už se cesta drolila a já čekala, kdy si sednu na zadek. To jsme ještě netušili, že dole pro nás bude sebemeší pohyb peklo, protože jsme se hned zadýchali. Když jsme ale viděli tu nádheru - všude zeleno, nádherný kytky, bazén - tak jsme přestali nadávat :D.
Celou cestu nám zpříjemňovali dva psi, kteří s námi prošli celý trek. Krmili jsme je a dávali jim vodu, jako by byli naši vlastní. Být to v ČR, tak už si je vezeme domů :).
Z kaňonu zpět do vesnice to ale bylo horší. Museli jsme nést velké zásoby vody, jelikož neuvěřitelně pařilo sluníčko, všude byl prach, písek a kameny a nebylo se kam schovat. Hlavně poslední den byl opravdu zkouškou sil a nervů - ten den se musel vyjít 1 km výškovýho převýšení. Nejhorší bylo, když jsme potkávali turisty v sandálech, jak si to běžej dolů a my se plazili proti nim, špatným směrem :D.
Nakonec jsme to došli a máme na památku plno fotek - včetně úžasného Cruz del Condor. Jedná se o vyhlídku, kde vidíte plno (ale fakt hrozně moc) kondorů, využívajících termodynamiky, jak se nad vámi vznáší. Byl to opravdu neuvěřitelný zážitek, jen škoda, že kolem nás bylo hrozně moc turistů, občas i hodně hlučných a celkově to ten dojem kazilo.

Támhle jdeme! A už se blížíme :)

Bazéééééén!

Už máme dost :)

V dálce zasněžené hory :)

Tady melu z posledního :)

Všude plno kondorů :)

TREK EL CHORO

Tento trek začíná v sedle La Cumbre, odkud se jede i známá cesta smrti (o té vám napíšu zvlášť - byl to asi největší zážitek z celého cestování). Hned první den se dostanete na nejvyšší bod tohoto treku 4 880 m n.m. a pak v podstatě jen klesáte. Klesání by bylo docela fajn, kdybyste ale nešli v džungli, kde je šílená vlhkost a cesta nebyla z kamenů a schodů, které se šíleně klouzaly. Tady už jsem si na zadek sedla. Nikoho asi ani nepřekvapí, že jsem přestala opět cítit levou nohu a dojít tento trek byl pro mě nadlidský výkon. Díkybohu za trekové hole! Jinak je to opravdu zápřah na kolena a kotníky, takže na to myslete, pokud se na tento trek vydáte. Pravidelně kolem 15.-16. hodiny navíc začínalo pršet a celou dobu byla velká oblačnost, takže jsme se bohužel nedočkali ani krásných výhledů. Pro mě byl tento trek životní zkušenost a ukázal mi, jak dokáže být člověk silný, když už si myslí, že fakt nemůže. Stejně nakonec ty síly posbírá a cíle dosáhne.

A takováhle mlha byla furt :)

Vydýchávám skoro 5 tisíc m.n.m.

Kuba šel se mnou, ani jednou mě nikde nenechal, za což mu patří můj velký dík.

Lama sem, lama tam :D

Potkali jsme i divoké koně

VŠUDE MLHA!!!

Překvapení :D

Krásné zátiší

Tady nám byla hodně zima :D

Když koukám na tu poslední fotku, tak si říkám, že tam byla snad větší zima, než je teď v ČR :D. Každopádně fotek mám ještě tolik, že přemýšlím, o čem vám napsat přístě. Ještě to pořádně rozmyslím a zatím se mějte krásně! Já už pomalu vyhlížím jaro, už mě ta zima neba! :D

Váš Andreják