Olomouc - kytičky a památky

Když Kuba přišel s nápadem, že bychom mohli jet na Floru Olomouc, říkala jsem si, že je to super nápad. Do Olomouce jsem se hrozně chtěla jet podívat už dlouho a myslím, že takhle významnou událost jako je právě Flora, by měl každý aspoň jednou za život absolvovat. Pak mi psala bývalá spolužačka, která si přečetla můj status na FB o plánovaném výletu, že to není zrovna nejlepší nápad na první návštěvu tak krásného města. Hrozí totiž, že se mi tím znechutí a to nemluvě o Floře, která je podle jejích slov "vražda" :D. No, dopadlo to tak, že z města jsem nadšená a ano Flora je vražda. Pro mě to tím pádem bylo poprvé a naposled a na kytičky příště už jenom do parku. Pojďme se na to ale podívat pěkně od začátku...

Na výstavu jsme vyrazili v sobotu, což byla asi největší chyba. Už vlak byl narvaný k prasknutí, takže jsme se nakonec radši přímo v Olomouci vypravili na výstaviště pěšky. Byla to pěkná procházka přes park a nakonec jsme to trefili docela v pohodě.

Ještě u vchodu bylo taky všechno ok. Pán nám nabídnul semínka dýně, zkontroloval vstupenky a my vyrazili do parku, kde se výstava konala. Jenže za chvilku to začalo. Najednou všude davy lidí, plno vetešníků, důchodci, malé děti, řev a bordel. Stánky s jídlem a souvisejícím sortimentem jsou samozřejmost, ale proč tam byly stánky s napařovací žehličkou, to fakt netuším.
Prorvali jsme se masou lidí do skleníků na kaktusy a tropické rostliny a tam chvilku pobyli, naštěstí tam bylo míň lidí - asi se všichni věnovali stánkům venku. Uvnitř skleníků mi ohromnou radost udělali papoušci a želvy.

Dalším naším cílem byl Pavilon E a A. V prvním byla výstava věnovaná posezení v zahradě a vypadalo to teda úžasně. Hlavně se mi líbily propracované detaily výzdoby jako třeba koláč, jabko a knížka položená na stole nebo lavici :) Pavilon A byl vrchol (jak výstavy, tak tlačenice lidí). Výzdoba uvnitř byla věnovaná výročí Karla IV. a bohužel bylo znát, že sobota byla už třetí den výstavy a květiny měly už to nejlepší za sebou. Jinak to teda byla nádhera a opravdu oceňuju práci lidí, kteří se na tom podíleli. Klobouk dolů.

Tady se tvářim, jak jsem hrozně v pohodě. Doopravdy jsem měla chuť vraždit :D

Z uzavřených prostor jsme se šli projít na vzduch, kde jsme potkali nádhernýho bílýho pudla <3 - můj životní sen - a nafotili plno krásných tulipánů přímo v parku konání výstavy. Pak už jsme se vydali směr historické centrum na oběd a památky.

Olomouc je nádherné město s obrovským historickým centrem a úžasnejma širokýma bulvárama. Kdybych se musela stěhovat a nevyšly by jižní Čechy, tak bych vážně uvažovala o Olomouci. Opravdu mě to tady zaujalo a už teď se těším, až sem pojedeme před Vánocema na adventní trhy. Veškeré velké památky byly bez vstupu, což mi přijde v dnešní době skoro neuvěřitelné. Jediné, co mě nemile překvapilo bylo neuvěřitelné množství bezdomovců. Za naši cestu jsme zasponzorovali pána a jeden páreček.

Domů jsme se rozhodli jet pendolinem a ještě že jsme tak udělali. Většina vlaků měla obrovské zpoždění, my jen 10 minut a ještě jsme měli v podstatě celý vagón sami pro sebe. České dráhy navíc nabízely 50% slevu pro účastníky Flory, ale my jsme nakonec využili slevu In Karty a posbírali další body na slevu do Království železnic.

Přístí víkend už budou Čarodějnice a my, pokud počasí dovolí, chystáme výlet na kole.
A co vy? Chystáte nějaké oslavy?

Uspěšný týden vám všem a já se zase brzy ozvu, tentokrát s knižním článkem :)

Váš Andreják