neděle 5. června 2016

Máj, vyšli jsme v háj ...

... a na počtu přečtených knížek je to dost znát :D Jediný štěstí bylo, že na začátku měsíce bylo pár dní fakt hnusně. Nevím jak jinde v ČR, ale v Hradci teda lilo jak z konve a to jsem využila k tomu, že jsem zapadla do postele a četla a četla a četla. Kuba byl tak hodnej, že šel na pivo a já měla doma fakt pohodu, klid a tu pravou atmosféru :). Dokonce jsem si zapálila i svíčky a to jsem si myslela, že už máme po sezóně :D. Celkem jsem nakonec dala 5 knížek, ale dvě z toho byly opravdu uzounké a přečtené za den, takže doopravdy mám přečteny ty knížky max. 3. No je to teda nic moc oproti tomu, co jsem přečetla za ty měsíce předtím, ale pořád mi to přijde jako dobrý číslo. Až budu v létě číst jednu knížku za měsíc, tak si ráda vzpomenu na krásný 3 kousky :D. Bohužel jsem teda měsíc asi nezačla zrovna tou nejlepší knížkou, ale to si všechno přečtete níž, tak jdeme na to.


Rendez-vous v Paříži
Tahle knížka s úžasným přebalem je z Levných knih a zpracovává hodně slibné téma. Bohužel to je tak všechno. Čtení pro mě bylo šílený zklamání a vlastně ani nevím, čím bylo způsobeno. Možná to bylo překladem, tím, že román pro ženy byl přeložen mužem, možná je určen pro ženy 50+, netuším, ale věty mi nějak na sebe nenavazovaly a ač se občas objevily zajímavý myšlenky, tak celkově jsem se s tím hrozně prala (četla jsem ji přes týden a to je u mě opravdu hodně). Závěr to trochu zachránil. Objevily se naprosto přesné popisy stavů, když člověk trpí úzkostmi, navíc žádná trapná milostná scéna a velice příjemný ač otevřený závěr. Škoda, že taková nebyla celá kniha, protože v tom případě by byla naprosto dokonalá.



Jitřní píseň
I v květnu jsem si chtěla přečíst aspoň jednu knihu po babičce a tentokrát jsem sáhla po poezii. Wolker je typ básníka, který píše krásně poeticky, až se člověku tají dech, a přitom srozumitelně. Jitřní písně se čtou samy, ať už jde o básně oslavující život, o mládí, dospívání, kráse a přírodě, tak i básně o umírání a smrti jsou opravdu citlivě napsané. Škoda jen, že v plno kouscích je vidět, že Wolker byl zapálený komunista, trochu mi to kazí celý dojem. Každopádně už teď vím, že tuto sbírku zařadím mezi nejlepší knihy, které jsem letos četla. Pokud nejste moc nadšenci poezie doporučuji si přečíst minimálně jeho Těžkou hodinu.



Eleanor a Park
Moje dosavadní sbírka YOLI edice konečně zkompletována a já mám pocit, že už nechci číst nic jiného než YA literaturu. Dobře, že jsem si nechala zrovna tenhle kousek jako poslední, protože skvěle uzavřel kruh těch tří knížek od YOLI (po šíleně zdrcujících malých zázracích jsem si přečetla něco aspoň trochu málo optimistického). Hlavní hrdinka mě zezačátku fakt vytáčela - furt kňourala a nic se jí nelíbilo, ale jak ji autorka postupně představovala a odhalovala její minulost a hlavně šílenou přítomnost, tak jsem ji začla chápat. Ke konci knížky mi tak šíleně bušilo srdce, že jsem myslela, že mi snad vyskočí z těla. A když už jsem si i pobrečela a myslela, že je po všem, tak jsem zjistila, že to vlastně je teprve začátek :) Úžasná kniha.


Krysař
Už dřív jsem tu psala, že mě překvapilo, jak je Krysař útlá knížka. Popravdě jsem totiž o ní nevěděla zhola nic, vím jen, co Krysař dělá a že je podle toho muzikál :D. Proto jsem byla hodně překvapená o co vlastně v příběhu šlo. Tak tragicky vyjádřený vztah dvou milenců, naspravedlnosti a pomsty jsem snad ještě nečetla. Celý příběh byl vyprávěn tak pěkně poeticky a najednou střih a všude chladná smrt zahalená do představy lepšího života. Už chápu, proč je Krysař v povinné četbě, mrazí mě z toho ještě teď.



Městečko na dlani
Když už jsem byla u té české klasiky, tak jsem u ní rovnou zůstala. Městečko na dlani je kniha ze seznamu Knižní resty a zároveň knížka po babičce. Hned ze začátku musím zmínit nádherné ilustrace. Už minule jsem psala o tom, že bych ocenila více ilustrací v knihách a tady jsem byla naprosto u vytržení, jelikož šlo navíc o ilustrace od mé milované Heleny Zmatlíkové. Co se týče příběhu, tak jsem si připadala jak ve snu. Pan Drda je úžasný vypravěč a příběhy z dob před 1.sv.válkou jsou tak krásně poetické a jako z pohádky, i když se kolikrát točily okolo smrti. Moc se mi takové vyprávění líbilo a jelikož jsem tuhle knížku hodně četla venku, tak to tomu dodalo tu pravou atmosféru. Mám tu ještě připravenou Němou barikádu, tak jsem zvědavá, jak se mi bude líbit ta.



Teďka už mám samozřejmě rozečtenou další knihu a v mém případě je to dost výjimka, jelikož jde o e-knihu. Naštěstí se jedná o zajímavý příběh, takže se to čte samo, ale čtečka nebo čtení z počítače mi prostě nevyhovuje. Aspoň jsem se o tom přesvědčila a teď už budu číst knížky jen tištěné :D

Krásnou neděli vám přeji!

Váš Andreják

Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc děkuji za vaše komentáře a zpětnou vazbu :)
Vždy se snažím na všechny odpovědět, ale kdyby to nebylo hned, tak prosím chvilku vydržte <3

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...