Expedice Apalucha Akvůrob

Tak vás pěkně vítáme, haťapaťa, už v tom zase lítáme!
Hlásím, že jsem přežila 4denní pobyt na samotě v zasněžených a větrných Krkonoších. Zvládla jsem si nezlomit nohu, když jsem po 10 letech stála na lyžích, nepřibrat 15 kilo z výborné horské kuchyně, nic nerozbít ani nezničit a asi si i trochu odpočinout. A abyste z toho něco měli i vy, tak jsem vyfotila pár fotek. Omlouvám se za fleky na nějakejch fotkách, máme umrmlanej objektiv, což jsme zjistili až po vyfocení, žééé :D

Schneekoppe

Naše tradiční selfíčko :D

Na chatu Borůvku jsme dorazili už v neděli, ale narovinu říkám, že to byl už naprosto marný odpoledne. Člověk, než se tam vyškrábal, vybalil, převlíknul, najedl se a dal si kafe, tak byl skoro večer. Opravdu nečekaně to teda dopadlo tak, že jsem už jenom hodně četla a fotila. Kdybyste se tam třeba chtěl někdo podívat, tak chatu najdete ve Velké Úpě. Asi je docela profláklá, protože jsem zjistila, že moje ségra tam cca před 15 lety byla se základkou na škole v přírodě. Hlavně vybavení týhle horský chalupy je naprosto geniální, protože máte pocit, že jste někde u babičky v horách. Rozhodně doporučuju, jestli máte rádi domácí atmosféru a kuchyni, protože tady se fakt nadlábnete luxusně. A jestli máte psa, tak ti tu jsou jen vítaní :).

Kafe na rozjezd :)

Všechny ty cukřenky a hrníčky byly tak roztomilý, že jsem si je musela vyfotit

Místní Frosty :)

V pondělí jsme vyrazili na lyže a pro mě tím nastal den D (čti den debil). Dopoledne sníh ještě ušel, odpoledne už to bylo horší - celý to bylo mokrý, těžký, takže jestli dopoledne byla nějaká manipulace sama se sebou a natož s lyžema problém, tak pak to byla konečná. Nikoho asi nepřekvapí, že jsem se 2x vyválela a jako bonus Kuba ztratil permici (za to můžu beztak taky já :D). Já jsem navíc měla asi nějakej úžeh, takže jsem musela poslední hodinu sedět a rozdejchávat. Kuba toho využil a jezdil na mojí permici (tím jsem trochu zachránila situaci s jeho ztracenou permicí).

Hohohooo, jedu!

Tahle polívka byla konečná, pak už jsem jen rozdejchávala

Fotíme se se Sněžkou :D

A táááámhle je Borůvka :D

A totok je moje fotka se Sněžkou

Tahle romantika nás čekala večer - já jsem to prospala

Kuba a pes, nevypadá z něj moc nadšeně :D

V úterý celý den dost foukalo a sněžilo, takže jsme bohužel nikam nemohli (ne, že by mi nebylo fakt blbě a nemodlila se, ať je hnusně! :D)

Zato středa byla jak vystřižená z Anděla na horách. Začlo opět svítit sluníčko, úplně jsem se viděla s Vyhlídkou, jak to valíme zasněženýma stráněma na saních, ale jelikož jsme odpoledne už jeli domů, tak to nebylo na moc velké akce (a žádnýho Bohouše jsme s sebou stejně neměli). Šli jsme se proto jenom projít a udělali pár "jéééé" a "jůůůůů" fotek. Mně teda furt nebylo moc dobře, takže jsem to docela hnala a na chatu přišla splavená jak prase.

Teďka jsme už doma a vzpamatováváme se z naší první společný zimní dovolený. Na Borůvku se určitě budeme vracet, protože v létě jsme kvůli počasí nedošli na Sněžku, teďka jsme se o to ani nepokoušeli, takže během roku už to musíme napravit. Já se teďka chystám na návrat do pracovního procesu, tak snad to tam zítra nějak přežiju :)

Pěkný večer.

Váš Andreják

My Travel Wishlist - Evropa (města)

Odjakživa mě to více táhlo na sever. Ač se ráda jedu podívat někam do tepla k moři, kde si odpočinu a nemusím nic dělat, tak pravou poznávací dovolenou si představuji někde ve Skandinávii či jiných místech severní nebo střední části Evropy. Lidé i kultura jsou mi tu blíž než na hektickém jihu a to nemluvím samozřejmě i o počasí. Jelikož nejsem člověk příliš komunikativní, je pro mě lepší, když si mě lidi nevšímají, já si v klidu můžu projít krásná architektonická místa i přírodní skvosty a v duchu se tetelit blahem z té krásy. Nejsem ani proti cestování o samotě, ale jelikož mám Kubu, který taky miluje cestování a kolegyni, která miluje sever, nikdy jsem sama cestovat nemusela.
Minule jsem vám napsala o městech v ČR, kam bych se letos ráda podívala. Vím, že co se týče Evropy, tak to tak rychle nepůjde, ale snad stihnu letos alespoň jedno z měst na mém seznamu.
A jaká, že to vlastně jsou města?

zdroj: http://financialking.net/

Helsinky - splněno
Helsinky jsou letos jasné asi na 99,9 %. Jestli je tu někdo, kdo mě čte už delší dobu, tak ví, že jsem byla už ve Stockholmu. Letos si to s kolegyní střihnem vedle. S ní jsou naše dovolený nejvíc v pohodě. Nikam nespěcháme, neženeme, neplašíme, že nestihnem nějakou památku nebo trek, prostě když nemáme náladu někde lítat, tak si jen sednem do parku a sledujem to dění okolo sebe. Přesně takhle to bylo ve Stockholmu a přesně na tohle se těším i v Helsinkách. V klidu si užít tu atmosféru severského města a úplně vypnout.

zdroj: http://www.visithelsinki.fi

zdroj: http://travel.aarp.org/

Kodaň
A pravděpodobně to samé mě s ní čeká i v Kodani. Já si popravdě ani neumím představit už nikoho jiného, s kým bych tam měla letět. Tohle město je jedno s nejkvalitnější životní úrovní, je tu zábavní park Tivoli a hlavně tu mají tu známou sochu malé mořské víly, že jo. Vím, že Kodaň je spojena mostem s Malmö, takže to navíc vypadá na doubletrip v jednom.

zdroj: http://www.visitcopenhagen.com/

zdroj: http://www.aktualne.cz/

Bratislava
Je to vůbec možný, že jsem ještě nikdy v Bratislavě nebyla? Docela se stydím, ale zas lepší, kdybych třeba nikdy nebyla v Praze. Určitě bych se tu chtěla mrknout třeba na Bratislavský hrad, projít si ty základní památky a hlavně si něco koupit. Velkou výhodu vidím v tom, že se tu platí Eurama, který vždycky z nějakých větších dovolených zbydou, takže proč je neutratit zrovna tady. Jinak Slovensko je jedno z TOP destinací, kam bych se chtěla podívat i jinam. Třeba wellness v horách tu musí být něco neuvěřitelnýho.

zdroj: http://www.arrivalguides.com

zdroj: http://www.bratislava-guide.sk

Norimberk
Norimberk je můj velký sen, na který mě přivedla babička. Vím, že mi vyprávěla, že tam kdysi táta zamlada pracoval a že se tam za ním jednou byla podívat a město jí okouzlilo. Proto jsem pak koukla na pár fotek a říkala jsem si: proč ne? Navíc je to v podstatě za rohem, vlakem se tam dá taky dostat, takže počítám, že se tam snad podívám. Už jsem to dokonce měla rozvržený a původní plán byl takový: Stavit se v Norimberku, až budu v Německu u kamarádky. No jenže kamarádka mi otěhotněla a zrovna v létě, kdy já se tam chystala, má rodit, takže z celého Německa je nakonec prd. Buď si počkám, než prcek trochu odroste, nebo se tam vydám na vlastní pěst. Bůhví :)

zdroj: https://conference.vde.com

zdroj: http://tourismus.nuernberg.de

Edinburgh
Edinburgh původně nebyl vůbec můj nápad. Mluvil o tom Kuba, že by se tam chtěl stavit, až jednou budeme cestovat po Skotsku, tak jsem trochu zagůglila a úplně mě to město dostalo. Jeden čas jsem měla v práci na nástěnce dokonce i vytisknutý obrázek nočního Edinburghu, protože to vypadalo prostě úžasně, tajemně až magicky. Rozhodně bych se tam jednou ráda podívala.

zdroj: http://edinburghpubcrawl.com/

zdroj: http://edinburghtour.com

Budapešť
Budapešť navštívíme pravděpodobně s Kubou a snad co nejdřív. Chceme si udělat takový prodloužený víkend a dojet tam vlakem, jelikož z Pardubic jsme tam fakt za chvilku. Všichni to město hrozně chválej a popravdě já se úplně nejvíc těším na ty úžasný lázně. A jestli nebudou vypadat jako na těch fotkách všude, tak budu pekelně naštvaná.

zdroj: http://visitbudapest.travel/

zdroj: http://dunadentalbudapest.com/

Asi nikoho nepřekvapí, že tohle je jen výběr. Určitě bych ještě chtěla třeba do Berlína, Waršawy nebo se vrátit do krásné Vídně, ale o tom vám zase napíšu někdy jindy. Teďka doufám, že už začne svítit trochu sluníčko, abych vám nemusela psát jen samý wishlist posty a mohla i třeba něco vyfotit.
Dneska odjíždíme na pár dní na hory, tak doufám, že bude pěkně a napíšu vám pak o tom článek :)

Krásný zbytek víkendu.

Váš Andreják

Spring Book Wishlist 2016

Ne, že bych měla pocit, že mám v knihovně nedostatek knížek, dokonce už se mi tvoří mega fronta nepřečtených knih, ale vychází furt tolik lákavých novinek, že jsem na popud Kuby musela vytvořit svůj první Book Wishlist na blogu. Doufám, že to znamená, že mi něco z toho chce koupit! :D Bohužel jsem i tak musela tenhle wishlist hodně zkrátit a rozdělit do více článků, protože kdybych tu měla vypsat úplně všechny knížky, tak je tenhle článek tak na 2 hodiny čtení. Proto tu třeba neuvádím knížky z Levných knih nebo ty, o které mám v plánu si napsat Ježíškovi.

Ještě než se ale k samotnému wishlistu dostanu, tak se musim pochlubit, že jsem si zvládla založit profil na Instagramu. Hrozně dlouho jsem se tomu bránila a zařekla se, že si to v životě nezařídim a co? Už tam mám samozřejmě prvních pár fotek. No takže kdyby to někoho z vás zajímalo, tak mě najdete pod andrejak_diary. Teprve se s tím učím, takže občas klinu někam kam nechci, nebo půl hodiny hledám něco, co naopak chci :D.

Tak to by byla jen taková minivsuvka a jdeme na ten můj slavný seznam. Přemýšlela jsem celkem dlouho, jak ho vlastně uspořádat, co za knihy vám ukázat, a urovnat si v hlavě, co si vlastně chci přečíst. Nakonec to dopadlo tak, že jsem vybírala z Edice světových bestsellerů a myslím, že o všech z nich jste minimálně už slyšeli. Knížek tam mám vybraných hafo, takže hurá na to.


Paula Hawkins - DÍVKA VE VLAKU - koupeno

U týhle knížky mám opět pocit, že jsem poslední v ČR, kdo ji ještě nečetl. Téma se mi líbí hodně, jelikož i já jsem takovej "čumič" do oken a nejednou se mi stalo, že jsem už viděla i věci, co bych fakt vidět neměla :D. Navíc jsem četla snad milion recenzí, které byly většinou kladné, což mě taky přesvědčilo o tom, že bych si ji fakt měla přečíst. I když jsem se o ni pokoušela soutěžit na několika blozích, zatím jsem neměla štěstí, holt si ji budu muset nakonec koupit sama.

zdroj: http://www.databazeknih.cz/

Neal Shusterman - BEZ ŠANCE - koupeno

Občas vybírám knížku podle obalu a tato je zrovna jednou z nich. Zaujaly mě na ní části lidského těla, tak jsem si přečetla anotaci a pár nicmocrecenzí a rozhodla se, že tohle musim mít. Jedná se o dystopii ze společnosti, kde platí zákon, že dítě má právo na život jen mezi 13 až 18 lety a pak je na rodičích, co s ním dál. Buď ho vychovají do dospělosti, nebo ho nechají "rozpojit" - jejich těla se rozeberou a orgány jsou dány těm, co je potřebují. To téma je fakt zajímavý a snad si tuhle knížku brzo pořídím.

zdroj: http://www.bux.cz/

Gillian Flynn - ZMIZELÁ, TEMNÉ KOUTY, OSTRÉ PŘEDMĚTY

Příznávám se, že thrillery moc nečtu, ale rozhodla jsem se to změnit. Poslední dobou je hodně populární spisovatelka Gillian Flynn, která prý bravurně zvládá psychologii postav, děj v jejích knihách je napínavý od začátku až do konce a její Zmizelá se dočkala i filmového zpracování. Ostré předměty jsou prý dost zvrhlé, v Temných koutech se minulost střídá s přítomností a navíc se to točí kolem satanistické vraždy. No myslím, že se mám na co těšit.

vše zdroj: http://www.bux.cz/

Emma Healey - KAM SE PODĚLA ELIZABETH - koupeno

U Elizabeth si do teď nejsem jistá, jestli si ji opravdu chci pořídit. Jde o to, že hlavní vypravěčka hodně zapomíná, celkově se téma točí okolo stařecké demence, a já fakt nevím, jestli na to budu mít nervy. Bohužel i recenze zatím nejsou moc kladné, ale chtěla bych téhle knížce dát šanci. Přece jenom cenu Costa Book Award 2014 asi nezískala jen tak náhodou.

zdroj: http://www.bux.cz/

Matthew Quick - ODPUSŤTE MI, VÁŠ LEONARD a TERAPIE LÁSKOU

Původně bych sem napsala Johna Greena, ale toho si nechám až na Vánoce, takže zástupcem YA bude tentokrát Matthew Quick. Poslední dobou jsem si YA dost oblíbila, ač nejsem dávno v tom věku, kdy by se hodilo tenhle žánr číst. Jenže za mýho pubertálního věku tyhle knížky prostě nebyly a mě to zajímá, co v dnešní době čtou teenageři. No a tak jsem narazila na Leonarda a poté i na Terapii láskou. Jeden román se točí okolo sebevraždy, druhý okolo psychiatrické léčebny ...  myslím si, že v dnešní době jsou to celkem aktuální témata.

zdroj: http://www.bux.cz/

Jelikož knížek, co bych si přála, mám v zásobě opravdu plno, čekejte určitě během roku ještě Summer a Autumn wishlist a pak samozřejmě ten nejlepší a to Christmas! :) Doufám, že až vám budu příště psát zase nějaký článek o přečtených knížkách, tak budu moct zmínit i některé z těchto, o kterých jsem psala dnes.
Přeju vám krásný den, dneska konečně vysvitlo sluníčko, čímž rapidně stoupá moje nálada vzhůru. Akorát místo toho, abych si ho užila, tak jdu zatím vydělávat peníze, ať si nějakou z těchhle knížek můžu pořídit.

Váš Andreják

29. narozeniny

Letos jsem zažila úplně nejlepší narozeniny, co jsem si vůbec mohla přát. Dřív to ale s tím nadšením, že slavím narozeniny, tak nebývalo. Asi od 25 jsem měla hrozný deprese z toho, že už mi táhne na 30 a že už budu stará a bůhví, čeho všeho jsem se děsila. Jak se to ale pomalu a jistě blíží, tak jsem se s tím nějak vnitřně smířila a už mi to nepřijde jako nějaká tragédie. Né nadarmo se říká, že člověk je tak starý, jak se vnitřně cítí a já se určitě cítím max. na 20 (fyzicky je to už trochu horší). A tak jsem si letos narozeniny užila. Nejsem žádný velký "slavič". Nemám ráda velké množství lidí, protože se stejně nestíhám všem věnovat, pak mám výčitky, že se někdo nudil atd. No pravděpodobně to znáte. Proto moje oslavy probíhají většinou v klidu a slavím je na několikrát. Většina oslav mě ale teprve čeká, takže dneska bych vám chtěla ukázat přímo svůj narozeninový den - den, kdy jsem zažívala pocit absolutního štěstí :)

Jelikož jsem si chtěla svůj velký den pořádně užít, patřičně jsem se na to i oblíkla. Vzala jsem si svoji oblíbenou čelenku s mega růžovou mašlí a růžový tílko, takže jsem vypadala jak velkej dárek. :D Hnedka první "mejdan" proběhl v práci, kde byli z mého outfitu dost vyvedení z míry (jedna kolegyně si mě dokonce přišla vyfotit). Drží se tu tradice snad 100 let, že oslavenec vždycky nachystá nějaké občerstvení a kolegové mu chodí přát. Já většinou kupuji několik bonboniér a rozdávám bonbony - a mám problém to sama nesežrat. Pokud je nějaké větší jubileum, což mě čeká příští rok, tak se dělají chlebíčky, zákusky atd.

Kytice od ředitele

Tulipány od kolegyně

Letos mě teda dostal ředitel s manželkou hned ráno, protože mi přinesli plno dárků. Dostala jsem svoji milovanou svíčku, víno, Merci (zatim se držim) a nádhernou kytici. Při tý příležitosti jsem zjistila, že v práci nemám žádnou vázu, takže kytku jsem musela provizorně strčit do kbelíku :D. Hned v závěsu přišla kolegyně s mýma oblíbenýma tulipánama <3 a ještě jedna s knížkou Sněží, sněží, kterou jsem měla na svém knižním wishlistu. Fakt mě to dojalo a udělalo hroznou radost. Většinou není zvykem si tu dávat takové dary, ale s těmi bližšími už udržujeme jakousi tradici. Nevím, jestli jsem vám už vyprávěla o paní uklízečce u nás v práci, co mi nosí stále nějaké ovoce nebo sladkosti. Tak ani ta na mě nezapomněla a dostala jsem od ní čokoládu Café Latté.
Během dne se stavovali další kolegové a dělali mi radost různýma maličkostma. Dostala jsem třeba čtyři hořický trubičky, čokoládu, toffifee a kaštany (taková ta tyčinka, ne kaštany jako kaštany). Přesně takovýhle blbosti mi dělají úplně největší radost.

Menší radost mi udělala fotka na fb, kterou mi ségra během dne nahrála na profil. Každopádně většinu mých kamarádů hodně pobavila, tak vám ji sem taky nahraju. Je to z návštěvy u babičky, mám její rolák, protože jsem se chvilku předtim počůrala a mamka sebou neměla nic na převlečení, takže tak :D. Snad jsem nikoho nepohoršila.

Jsem ďábel! :D

Odpoledne jsme se s Kubou vypravili užít si ten můj slavnostní den. Z práce jsme vyrazili nejdřív do Levných knih pro Rozmarné léto a pak do kavárny na kafe a jahodový koktejl, kterej miluju! (a taky banánovej, čokoládovej, lesní směsovej...). Večeři se Kuba rozhodl uvařit sám, takže následoval nákup surovin během kterýho mi přišla sms, že si můžu v Atom Ratu vyzvednout mikinu, kterou jsem dostala jako dárek od ségry. No nevim, jestli to ségra měla takhle naplánovaný, ale aby se trefili s ušitím přesně na narozky, tak to se teda trefili :D (mikinu ukážu v new in článku :)). Ještě jsme rychle koupili chlebíčky jako předkrm a mazali na autobus. Řidič byl asi výpomoc nebo nevim, ale půlka cestujících se z jeho stylu řízení málem pozvracela. Úžasnej zážitek :D.

Eh, vypadám, jak kdybych měla žloutenku :D

Na pohled nic moc, ale byly luxusní, fakt :D

Doma na mě čekal ještě jeden dárek a to externí harddisk, terovej! Hurá! Pravděpodobně mě teda čeká teďka týden přehrávání fotek z notebooku na disk, abych měla nějakou zálohu. Následovala výborná večeře - steak na pepři a žampionech s hranolkama - aneb ať žije pořádná prasárna. Nikoho asi nepřekvapí, že zbytek večera jsem pak už jen proležela a četla si svoji novou knížku.

Dárky od Kuby :)

Aby tenhle článek nebyl tak sluníčkovej, tak vám řeknu, že den před narozeninama jsem myslela, že už ani být hůř nemůže. Už mi nabíhaly depky z počasí, zjistila jsem, že bez sluníčka prostě žít nemůžu. Pěkně mi lezlo krkem, jak furt chumelilo, pršelo nebo aspoň mžilo. Do toho jsem musela zůstat dlouho v práci (začátek měsíce - klasika) a domů jela úplně vyflusaná. Musím říct, že jsem byla dost protivná a i když se Kuba snažil, tak to nemělo cenu. Každopádně mi udělal velkou radost takový "předdárek" a to malej růžovej medvěd, kterej seděl na vánočním stromečku (ano stále máme stromeček). Né že bych pak měla najednou super úspěšný den, ale potěšilo :).

O oslavě s rodinou a přáteli vám napíšu někdy příště. Ačkoliv mám už svůj den D za sebou a jsem už v práci, tak si ještě užívám tu úžasnou sváteční atmosféru, koukám do blba a usmívám se. Jo, myslím, že život je fajn!
Mějte se co nejlíp můžete a napište mi klidně, jak slavíte vaše narozeniny vy. Každý komentář od vás mi dělá ohromnou radost :)

Váš Andreják