čas čtení je tu (stejně jako kdykoliv jindy, jen si to holt dokážu pěkně zdůvodnit) :D.
Než se ale vrhnu do vln dalšího příběhu, tak vám ukážu, co jsem zvládla v květnu. Rovnou píšu, že to teda není žádná sláva, protože nakonec byly přečteny pouze tři knihy. Vzhledem k tomu, co se ale v květnu dělo, tak je to vlastně úspěch. Zajímavostí může být, že všechny tři knížky jsou z Levných knih. I když ani tohle není moc zajímavý, když vlastně skoro nikde jinde nenakupuju... NO nic, nebudu to zbytečně okecávat a jdeme rovnou na to.
Eden
Eden měl to privilegium, že se mnou cestoval přes půlku světa :). Bohužel jsem ho ale díky tomu četla na několikrát, s velkýma časovýma rozestupama a příběh se mi tak trhal a znova navazoval a to rozhodně nebylo dobrý. Každopádně i tak můžu říct, že mě to bavilo. Líbil se mi hlavně celkový nápad s vesmírem a návštěvou z budoucnosti zapojeným do normálního tuctového příběhu zamilované teenagerské dvojice, kterých je vydáváno dnes a denně mraky.
Hlavní hrdinka Eden byla neuvěřitelně sympatická. Na to, že neměla rodiče a musela se o ní starat teta, tak brala vše s nadhledem a humorem. Popravdě nějakou takovou kamarádku bych si taky moc přála. Někoho, kdo je pozitivní, podniká zajímavý věci a inspiruje mě.
Na druhou stranu byla možná až moc vyspělá a rozumná na svůj věk. Každopádně ignorovat kluka kvůli něčemu, co ani neměla ověřený, dokázala fakt perfektně (jako bych se v tom viděla :D).
I když se z příběhu nakonec vyklubala klasická lovestory, tak mi to vůbec nevadilo. Bylo to právě díky tomu vesmírnému prostředí a atmosféře. Ačkoliv jsem v názorech na tuhle knížku četla fakt dost recenzí o tom, jak to nebylo moc promyšlené a že se v příběhu objevují nesmysly, mně to tak ani nepřišlo. Naopak jsem si říkala, že plno věcí tam má autorka v návaznosti na sebe pěkně promyšlených včetně různých záludností, co se týče cestování časem. V plno situacích nastávaly nečekané zvraty a musím říct, že nakonec jsem s knihou byla nadmíru spokojená.
Loutkář z ghetta
Ach ten zatracený Loutkář. Tak moc jsem se na něj těšila, až jsem se asi přetěšila a nastalo velké zklamání. Bylo to asi takhle: Kniha má skvělý předpoklady bejt tím nejlepším válečným příběhem, který jsem kdy četla. Jenže... musela by bejt rozdělená asi tak na 4 knížky.
Obsahuje v sobě totiž tolik, že se to fakt nedalo nacpat do jedné úzké knížečky o pár set stránkách. Autorce se to teda povedlo, bohužel s výsledkem nevalným. Vším prolítá strašně povrchně, jen tak zmíní, nastíní, povypráví a hned běží dál. Já třeba miluju v knihách dialogy, když je válečná kniha akční, napínavá a vidím, že se tam něco děje. Tady to vypadalo jako slohovka z gymplu. Psali jste někdy vyprávění? Jestli jo, tak byste určitě zvládli napsat i tohle. Co mě ale vytáčelo snad ještě víc bylo to, že autorka předem prozrazovala děj, čímž vždycky totálně zabila aspoň to nějaké malé napětí, které se v příběhu objevilo. Poprvé se mi stalo, že bych během čtení musela knihu zavřít a zanadávat si, že "tohle je fakt hrozná knížka!"
Jediná opravdu dobrá část knihy byl závěr. Musím říct, že celé to rozuzlení příběhu se mi opravdu hodně líbilo, jenže už bylo pozdě. Já jsem z toho sama nešťastná, že se mi příběh až tak nelíbil, protože bych si fakt přála, aby to bylo opačně. Možná, kdyby to napsal někdo zkušenější, mohl z toho být bestseller.
Loutkáře jsme četly s Marge v rámci čtecí výzvy a poprvé jsme se absolutně neshodly. Jí se totiž příběh hodně líbil a rozhodně nebyla sama. Když se podíváte na hodnocení na cbdb.cz nebo databázi knih, tak má opravdu moc pěkné výsledky a recenze. Já jsem se teda poprvé nedivila, že kniha skončila v Levných knihách. Pro mě opravdu veliké zklamání.
Sundej mi měsíc
Naprosto, naprosto, totálně úžasná kniha! Já jsem z ní tak vyřízená, že mi úplně dochází slova a mám pocit, že tohle hodnocení asi nebude mít hlavu ani patu :D. Hned na začátek se ale musím zase opakovat: Narozdíl od Loutkáře tady fakt nechápu, jak tahle úžasná kniha pro děti mohla skončit v Levných knihách za 19!!! Kč... vůbec to můj mozek nepobírá...
A čím teda je knížka tak zajímavá? Pro mě hlavně tím, jak nenásilně zpracovává téma smrti a těžké nemoci. Celý děj je v podstatě hodně tragický, ale tím, že je vyprávěnej očima dítěte, tak je plný zvratů, legrace, napětí. Kdybych byla mladší, tak by se tahle knížka mohla stát něčím jako mojí vlastní osobní biblí. A rozhodně ji teďka v nejbližší době budu doporučovat, kudy budu chodit :D.
I když je kniha o dvou dětech, 13letém Bobovi a jeho mladší ségře Kryse, rozhodně to není knížka jenom pro děti. Je plná krásných a fakt zajímavých myšlenek, při kterých jsem knihu kolikrát musela odložit a přemýšlet. Jak už jsem psala v předchozím odstavci, líbilo se mi hlavně zpracování pohledu na smrt. Hodně jsem se s tím ztotožnila. Nejvíc mě ale rozsekal úplný závěr. Je to něco na způsob, kdy vám spadne čelist a říkáte si: Jakože cože?!?
No prostě si knížku přečtěte. Je to fakt silnej a dojemnej příběh.
A teďka už tu máme červen a já si troufám říct, že snad bude úspěšnější než květen. Už teďka mám přečtené dvě knížky a ještě nejsme ani v půlce, tak snad se zadaří.
A co teďka čtete vy? Inspirujte mě! :)
Já vás za to budu inspirovat příště Várkou z LK.
Víkend už je skoro za dveřmi, tak vám rovnou popřeju pěknou sobotu a neděli.
Váš Andreják
