Moje (osudové) ťapky

Mám alergii na slovo baleríny, takže i když bude tenhle článek o balerínách, tak já těm botám tak prostě říkat nebudu! Ťapky si kupuju většinou jenom na jednu sezónu za pár kaček, protože mi přijde hrozně líto vyhazovat za placatý boty víc jak 200 Kč. Navíc nejsou ani na dlouhodobější nošení, takže za mě to určitě není nijak skvělá investice. Většinou nakupuju po výprodejích, v sekáčích nebo levných obchodech typu Pepco, CCC atd. Letos jsem si koupila i jedny dražší a to z IRON FISTU, nedokážu té značce odolat a když maj slevy třeba 75 %, tak prostě musim (btw. zrovna maj novou kolekci!). Každopádně jsem ale zjistila, že snad ke každým z těch bot se pojí nějakej příběh, s něčím je mám spojený, někdy v dobrém, někdy v horším....Tákže, pokud zrovna nekoukáme na hokej nebo se nemuckujete někde pod třešní, tak se pojďte kouknout na moji minisbírku.

Začínám obyčejnýma černýma, který jsou zrovna z PEPCA a stály mě asi 60 Kč. Byl to tenkrát celkově dobrej den, protože jsem sháněla vybavení do koupelny (kelímek na kartáčky, dávkovač na mýdlo...) a všude za to chtěli doslova nekřesťanský peníze. Tak jsem byla celá zdrchaná a naštvaná z toho celodenního hledání, že jsem se šla podívat sem (abych si pro radost koupila nějakou blbinu) a nejenom, že jsem našla ty věci do koupelny, ještě jsem si jako bonus odnesla tyhle super botky.

Opět PEPCO, tentokrát dárek od mamky. Ťapky v týhle barvě už jedny mám viz níže, ale ty už maj ta nejlepší léta za sebou, takže bylo na čase obnovit vozový park. Dostala jsem je k narozeninám, kdy mi mamka původně dala úplně jiný dárek, který se nesetkal moc s úspěchem (já vím, dárovanému koni...), takže mi nakonec koupila ještě jeden dárek (měla bych to praktikovat častěji :D).

No a to jsou ony moje milované! Mám je asi 4 roky, prala jsem je několikrát a i když už teda trochu ztratily barvu, tak stále DRŽEJ! U mě je to obrovský úspěch, materiální věci většinou zničím do pár měsíců, protože je mám prostě proto, že se maj spotřebovat a ne, že si je budu vystavovat. Prožily se mnou dva ročníky Rock for people, byly se mnou na dovolený u moře, no samé krásné zážitky. Kupovala jsem je tenkrát na jednom z těch e-shopů, co vozej věci z Anglie a ani nevim už kolik stály. Ale pozor, jsem extrémně značková, jelikož je to DUNLOP! :D (haha, znalec a odborník...do té doby jsem ani netušila, že dělaj boty, měla jsem za to, že jenom pneumatiky).

 A tyhle jsou pro změnu zase osudové :). Jsou z CCC, odkud nedoporučuju kupovat jakékoliv boty, všechny se mi po pár měsících rozpadly. To, že tyhle ještě držej považuju za nějakej reklamní trik. Jakože dvoje boty se vám rozsypou pod rukama, tak abyste nad firmou nezlomili hůl, tak jako na potvoru ty třetí držej jak přikovaný. No ale jinak jsem tyhle boty měla na sobě, když mě tenkrát v létě z kola sejmul můj nynější přítel. Jo díky bohu, že jsem měla docela vypito, jinak bych to asi nepřežila (byla to výjimečná situace, já normálně nepiju, když pak sedám za řidítka, opravdu, přísahám...) ... no a díky tomu taky vypadaj tak, jak vypadaj ... a já mimochodem taky, doteď mám na lokti jizvu a to nemluvim o zničené kartičce na vstup do práce....

Tohle je taky CCC, méně podařená verze. Sice se nikde nerozlepily, nezlomila se ani podrážka, ale vytáhly se takovým způsobem, že je doslova ztrácím při každým kroku. Kdybych šla bosa, tak udělám fakt líp. No díky bohu, že stály do 200 Kč a na doma se to nosit dá a když tak o tom přemejšlim, tak ani žádný zážitek s nima nemám... boty k ničemu fakt :D

Moje krásné kamínkové ťapky ze sekáče za pár korun - to byl kauf měsíce. S těmahle jsem zažila své poprvé! Poprvé jsem zažila, jaký slastný pocit to je, když máte z balerín totálně sedřený paty do krve. Jo děkuju mockrát, od tý doby si na ně dávám pořádnýho majzla.....Ale jinak jsou krásný no ne? :D

Tramtadadáááááá na konec to nejlepší :D. To jsou ony, ty krásné, drahé z IRON FISTU. Jsem z nich tak unešená, že jsem vám musela vyfotit i detail zlaté lebečky na boku (jsem zvědavá, kdy ji ztratim a budu hrozně nas.....). Začátek příběhu už znáte, byly výprodeje po Vánocích.... no a původně jsem je kupovala jako dárek pro kamarádku k svátku, znáte to, koukáte, co mají za velikosti a jako na potvoru mají i tu vaši, poslední pár...tak to je pak jasno. Dopadlo to dobře, obdarovala jsem nejen ji, ale i sebe :) (a žili šťastně až do smrti).

Máte taky nějaké svoje osudové boty?

Krásný prodloužený víkend!
Váš Andreják