Můj leden s pořádnou zimou, jak má být

Pane jo, další měsíc za náma? 

Takhle rychle mi leden naposled utekl asi na základní škole, kdy jsem čekala na vysvědčení :D. Naivně jsem si myslela, že když nechodím do práce, tak mi ten čas bude utíkat pomaleji. Né, že bych se vyloženě nudila (to snad ani neumím a nechápu, jak to někdo může umět), ale doufala jsem, že to moje tempo žití prostě zpomalí. Bylo pár dní, kdy jsem opravdu půl dne ležela a četla, ale většinou jsem potom druhou půlku dne aspoň uklízela, něco přerovnávala, nebo minimálně luxovala. A pak bylo pár dní, kdy jsem naopak hned ráno vyrazila na nákup potravin, pak šla plavat, pak měla sraz s kamarádkou, kde jsme se šly ještě projít, a večer jsem uklidila půlku bytu :D. Hodně se mi na týhle změně režimu líbilo, že si samozřejmě rozhoduju sama o tom, co a kdy budu dělat, a taky to, kolik mám na všechno hromady času, takže jsem toho opravdu stihla mnohem víc. Mám víc energie, víc spím a i do povinností se mi jde líp, protože vím, že pak už můžu třeba relaxovat právě s tou knihou.

Můj milovaný Hradec

A takhle to vypadá, když se jde z hokeje :)

V lednu jsem dělala hlavně tyhle 4 aktivity: Plavání, čtení, procházky s focením a uklízení. Teďka přemýšlím, jak bude vypadat můj únor. S Kubou plánujeme začít výletovou sezónu a chtěla bych i pokračovat ve čtení a plavání. V lednu jsem byla nadšená z těch hald sněhu, co napadlo. Takovou krásnou zimu nepamatuju už několik let a vůbec by mi nevadilo, kdyby byl sníh i v únoru, abych si užila ještě plno procházek v zasněžené přírodě.

- začala jsem chodit plavat - volejte sláva a tři dny se radujte! Konečně jsem se k tomu dokopala a neuvěřitelně mě to začlo bavit. On je to totiž dost rozdíl, když tam jdete dopoledne, kdy se s nikým nemačkáte a potkáte maximálně pár důchodců, než se tam rvát o svý místo v bazénu odpoledne, kdy tam přijde každej. Dala jsem si soukromou výzvu, že leden proplavu. Celkem mám nakonec uplaváno 128 bazénů, což je 6,4 km :) No není to nic závratnýho, ale člověk nějak začít musí :)

- pořádně jsem se vrhla na úklid - vůbec se mi do toho nechtělo, plno věcí jsem odkládala už fakt dlouho, ale když už jsem na podzim začala, tak bych byla srab, kdybych v lednu nepokračovala že jo :D. Překonala jsem se k vydrhnutí mikrovlnky (při kterým jsem si popálila předloktí čistícím prostředkem :D), podlahy v kuchyni rejžákem, sporáku, kterej jsem myslela, že už nikdy nevydrbu, uklizení bordelu ve špajzu a na balkoně, umytí dveří, vyrecyklování starých baterek...

- učila jsem se s foťákem - což jste viděli i u plno článků, protože jsem zkoušela různé režimy. S klidným svědomím můžu říct, že Olympus je foťák i pro úplný začátečníky nebo blondýny. Všechno je intuitivní a moc tam není co pokazit. No a když už fakt nevíte, tak je tam vždycky automatický režim :D

Tohle byl omyl, ale mně se líbí :D

- užívala jsem si pořádnou zimu se sněhem! - ani nevíte, jak jsem byla happy, když mi odsunuli nástup do práce a já jsem si mohla užít tuhletu nádheru venku, která se u nás opakuje cca jednou za 7 let :D. Jak jen to šlo, tak jsem byla venku a fotila, fotila a fotila. Většinou jsem to spojovala s delšíma procházkama, takže jak jsem tomu o listopadu a prosinci moc nedala, tak teďka jsem to teda dohnala ve velkym :) Ještě 31.1. jsem to završila 14km procházkou v hradeckých lesích, kdy celý den hustě sněžilo. Bylo to fakt boží! :)

- oslavila jsem opožděné Vánoce s nej kamarádkou - a napsala jsem vám o tom článek tady. :) Teďka už se blíží Verčin svátek a já mám vymyšleno asi tak milion dárků, že nevim, kterej dřív (takže asi dostane všechny :D)

- zašla jsem si na kafe s bývalou kolegyní a oslavila její a předčasně i moje narozeniny - popravdě hrozně moc mi chybí. Je to prostě zvláštní, že vám najednou zmizí ze života člověk, s kterým jste byli každý den. Naštěstí jsme už začly plánovat další náš společný výlet a tentokrát to asi vypadá na Kodaň. Juchů! :)

Chodíme pravidelně do stejné kavárny a je to tam úžasný! :)

A v tomhle úžasným papíře jsem měla zabalený dárek :)

- složili jsme s Kubou dvě tuny dříví a pak vyrazili do divadla :D - tohle už nikdy opakovat nebudem! :D Divadlo bylo super. Vyrazili jsem po opravdu dlouhé době a tentokrát na talk show Kvůli čeho? a bylo to boží. Naprosto úžasně uvolněná atmosféra plná inteligentního humoru. To bylo přesně to, co jsme potřebovali. No a to dříví je samozřejme taky super, protože tenhle článek píšu zrovna u krbu :)

- celý měsíc jsem od začátku až do konce pročetla - trhla jsem veškerý svý rekordy, protože 9 knih za měsíc jsem snad ještě nikdy nepřečetla. Kdyby platilo pořekadlo "Jak na nový rok, tak po celý rok", tak se rozhodně zlobit nebudu :D

- zúčastnila jsem se vítání občánků - no jo, je to tak. Už skoro půl roku jsem tetou :)

- začala jsem ve velkym pít čaj s medem - už jsem zvládla zpracovat med od babičky, teďka jedu med od bývalého kolegy z práce a ještě mě tam čeká med, který jsme si přivezli ze Samosu :) Nechápu, proč jsem to dřív nedělala....

A k tomu jsem tlačila zbytek cukroví :D

- v televizi jsem sledovala skoro nonstop biatlon a krasobruslení :D já to prostě miluju :D

Poctivě jsme taky chodili na hokej :)

Moje omrzlý vlasy :D

A takhle se s vámi loučí Kuba s Čendou :D

Doufám, že zima to ještě nevzdala a v únoru se ještě dočkáme i sněžení, abych vám zase za měsíc mohla ukázat nějaký super fotky. Jinak v únoru mám v plánu jet do Prahy, zúčastnit se křtu knihy Továrna na sny, zajet se podívat do Království železnic (což je jeden z bodů loňského Travel Wishlistu po ČR), oslavit s Verčou její svátek, oslavit moje narozeniny s partou a plno dalšího :)

A o tom všem se dozvíte průběžně, teď vám přeju pěkný zbytek víkendu a brzy zase na čtenou.

Váš Andreják