Mrazivý výlet do Poličky ❆

Sobota měla být původně poklidný den, kdy jsem měla v plánu maximálně tak uklízet, jít ke Kubově rodičům na oběd a večer se vypravit směr Pardubice za Aničkou. Všechno se to ale nakonec nějak zamotalo, oběd byl přesunutý na příští víkend a úklid jsem stihla v pátek, takže jsme s Kubou najednou měli před sebou celý volný den. Místo poklidného prožití soboty jsme proto nakonec vyrazili do Poličky. Do města, kde jsme ani jeden z nás ještě nikdy nebyl, a kde asi vládne královna Elsa, protože takovou zimu jsme teda nečekali :D.

Na Poličku jsme poslední dobou viděli celkem dost upoutávek, takže jsme si řekli, proč ne. Vyrazili jsme už v půl osmý ráno, protože vlakem to přece jenom chvilku trvá, ale cesta nakonec celkem rychle utekla. Měli jsme s sebou knížky, takže to bylo jasné :D. I tak ale bylo prvním naším cílem v Poličce jídlo. A na doporučení mé bývalé spolužačky z VŠ a poličské rodačky jsme se vydali do Herešovy krčmy.

Vývar s játrovými knedlíčky

Candát s koprovkou

Trochu jsme se děsili, aby to nebylo něco na způsob krčmy v Dětenicích, ale naštěstí ne. Pouze interiér byl podobný, ale jinak se k nám obsluha chovala slušně :D. Já jsem si dala opět candáta, stejně jako minulý týden v Chrudimi, Kuba měl nějakou celkem pálivou směs s bramboráčkama a hned po jídle už jsme vyrazili do města.

A co si vybrat jiného než hřbitov? :)

Co musím pochválit je neuvěřitelné množství nádherných dveří!

Pohled z hřbitova na kostel sv. Jakuba

Detail dveří <3

Centrum Poličky je celkem malé a obehnané hradbami. Kostel sv. Jakuba stejně jako plno postranních uliček je zrovna v rekonstrukci, což je dobré znamení. Něco se tu děje a památky nejsou lidem lhostejné. I tak jsme ale bohužel narazili na plno domů v historickém centru, které byly opuštěné, k prodeji a hlavně doslova v dezolátním stavu. Myslím, že je to velká škoda, jelikož, jak jsme se doslechli, Polička je velice kulturní město, takže proč toho nevyužít.

Tenhle pohled na kostel!

Prošli jsme si i město za hradbami a díky tomu narazili na Přístav. Je to restaurace s kavárnou doslova na vodě, kde mají obrovské akvárko s rybičkami. Řeknu vám, to je lepší zábava jak televize. Pozorováním jsme strávili neuvěřitelného času, a bavilo by nás to i dýl, kdybychom nechtěli jít ještě do muzea.

V muzeu jsme si zakoupili pamětní minci (jako vždy) a ujala se nás paní velice zapálená do historie Poličky. Ačkoliv sama z tohoto města nepocházela, tak o něm mluvila s takovým zaujetím a láskou, že nám bylo až líto, když jsme ji museli ke konci přerušit, protože nám už jel vlak. Stihli jsme si ale projít aspoň expozice Středověk, Sklo a kousek Bohuslava Martinů.

Těšili jsme se na lidové stavby, ale nakonec z toho bylo jen těchto pár domečků, před kterými parkovalo BMW :D

Tento výlet jsme ukončili v Pardubicích, kde se naše kroky s Kubou rozdělily, jelikož mě čekala ještě návštěva Aničky. Byl to opravdu dlouhý den, kdy jsem toho hodně snědla a hodně zažila. Schůzka s Aničkou mě ale tak nakopla, že bych byla snad schopná dojít zpátky do Hradce pěšky (je to 20 kiláků, takže spíš asi ne :D). Jsem tak nesmírně vděčná, jak inspirativní lidi mám kolem sebe. Děkuju, děkuju, děkuju!

Teďka vám přeji krásný zbytek středečního večera, hlavně bez stresu a plný dobré nálady!

Váš Andreják