Můj rok 2018

Po dlouhatánské době jsem si pro vás konečně připravila jeden neknižní článek, což už je skoro zázrak. Zázrak je taky asi i to, že jsem se k němu vůbec dostala, protože co si budem... psát shrnutí loňského roku na konci února, to je taky celkem kumšt. Je ale fakt, že tenhle článek si píšu hlavně sama pro sebe, a pro vás to bude třeba aspoň trochu zajímavé teďka než na začátku roku, kdy tyhle články vycházely jak na běžícím páse na jiných blozích.

Loni jsem si dala pár předsevzetí, na která jsem popravdě během roku trochu zapomněla. Ups. Ale aby to bylo fér, rozhodla jsem se i tak mrknout na to, jak jsem s nima vlastně dopadla. No žádná sláva to není... Letos chci být asi prostě jen šťastná. Šťastná a zdravá.

• Jíst víc ryb a míň ostatního masa - tenhle bod jsem rozhodně splnila a letos do dokonce táhnu ještě o level výš a poslední dobou jsem spíše na rostlinné stravě. Jsem na sebe neuvěřitelně hrdá.
• Začít vařit se mi nepovedlo, tak zkusím začít péct - tak ani pečení nedopadlo, ale Kuba to vzal docela za mě :D
• Zabojovat s timemanagementem - tohle je můj věčný boj, který jsem si ale asi nikdy nedokázala přiznat, takže teďka už se přiznávám a chci s tím něco udělat - ani tady bohužel nevidím moc velký pokrok. Tak snad letos...
• Chodit víc do divadla - poslední dva roky jsme to šíleně flákali, tak snad na podzim zase začneme chodit pravidelně - u tohoto bodu mě omlouvá snad jen to, že jsme na podzim letěli teprve na dovolenou a netušila jsem, jaký masakr bude v práci...

Tak jo, jdeme na to shrnutí, protože jsem sama zvědavá, jak na konci článku rok 2018 zhodnotím. Letošek bude asi trošku hektičtější, tak jdeme vzpomínat na tu klidnou minulost :D. Kdybych ale takhle z hlavy měla vzpomenout na nějaké útržky z roku 2018, tak by to určitě byly všechny úžasné dovolené po ČR - hlavně Bechyně, Tábor a Písek a pak samozřejmě výprava do Gruzie, která se stala asi mojí nejlepší dovolenou ever.

Jsem zvědavá, na co všechno jsem vlastně zapomněla a přitom toho byla součástí. Tak hurá do toho!

LEDEN
Každý rok v lednu jsem úplně KO a přečtu nejvíc knížek. Ten loňský leden se absolutně vůbec nelišil, takže jsem toho moc nedělala a přečetla 10 knih :D. K tomu jsem teda ještě chodila plavat, došla jsem si k volbám a s Kubou jsme si vyjeli na první výlet a to do Trutnova. Koupila jsem si tu nejúžasnější rychlovarnou konvici se vzorem cibuláku, z které jsem doteď naprosto nadšená ❤ a zažila první inventuru v LK.

ÚNOR
V únoru jsem poprvé a taky naposledy v roce 2018 byla na hokeji, s kolegama z práce jsme si došli na bowling, na Valentýna si s Kubou vyrazili na Stezku korunami stromů do Krkonoš a blogu jsem založila facebookovou stránku, kterou najdete kdyžtak zde. Stavila jsem se za kamarádkou v Chlumci a opět toho hodně přečetla. V únoru už taky klasicky začínají oslavy mých narozenin, takže jsem absolvovala jednu u babičky.

Taky jsem si objednala úžasné samolepky :)

A psala dopisy!

Chlumec

BŘEZEN
Březen byl už o hodně víc akčnější. Moje vlasy dostaly naprosto úžasnou zářivou rudou barvu, z které jsem byla hooooodně nadšená, ale kterou jsem si bohužel ze zdravotních důvodů nemohla nakonec užít tak, jak jsem chtěla. Poprvé jsem se naživo sešla s Aničkou Musilovou, která mi udělala nádherné fotky. Celý ten den byl něco neuvěřitelného a tohle setkání považuji za to nejlepší, které mě v roce 2018 potkalo. Bohužel se s Aničkou vzhledem k vytíženosti nás obou nemůžeme stýkat tak často, jak bychom chtěly, ale pokaždé to stojí za to. Poprvé jsem se taky vydala na Sněžku, což byl můj narozeninový dárek od Kuby. Zážitek to byl na celý život a trochu se bojím, že ho asi jen tak něco nepřekoná. V bžeznu jsem byla dvakrát v kině a jedním ze zhlédnutých filmů byl i Dej mi své jméno, který od té doby naprosto miluju! Kamarádka mě vyvezla do Dětenic, což byl její dárek k mým narozeninám. Tam jsem byla taky poprvé a bylo to super! S Marge jsme se vypravily na náš první společný výlet do Poděbrad, z kterého máme plno fotek, a na Velikonoce jsme s Kubou utekli do Prostějova. V březnu také oslavil 4. narozeniny tento blog. Do toho všeho jsem hodně četla, psala dopisy, byla opět na bowlingu, několikrát oslavila svoje narozeniny a když to teďka vidím sepsané pohromadě, tak absolutně nechápu, jak jsem to všechno mohla stihnout! Tolik navštívených míst a stihnutých setkání... Chodila jsem vůbec do práce? :D

Sněžka

Dětenice

Dárky k narozeninám

Poděbrady s Marge

Focení s Aničkou

DUBEN
Začátek dubna jsme s Kubou strávili ještě v Prostějově a hned po příjezdu zpět do HK jsem se šla seznámit se ségřiným koněm. Hnedka další víkend jsem se vypravila s Marge a Petrem do Českého ráje. Setkání s Petrem opět považuji za něco, za co jsem opravdu vděčná. Je to neskutečně milý člověk! I v dubnu jsem byla v kině na Den co den. Opět jsem byla nadšená a minulý týden jsem konečně dočetla knižní předlohu, která byla taky úžasná. KoNeČnĚ přišlo jaro! A my se vypravili na první projížďku na kole a na první točenou zmrzlinu. Dokonce jsme byli opravdu úplně první zákazníci roku 2018 v naší oblíbené zmrzlinárně. Několikrát jsem byla na pizze a taky na rodinné večeři. S Kubou jsme udělali mega úklid špajze a vydali se na výlet podél řeky Krouny. Posledního dubna jsem jela poprvé do práce na kole (a naposledy jela ještě v listopadu!).

Prostějov

Český ráj s Marge a Petrem za foťákem :D

Výlet s Kubou Šilinkovým dolem

Zahájení sezóny

A takhle pěkně upraveně už to tam bohužel opět nevypadá :/ :D

KVĚTEN
Loňský květen už byl vyloženě letním měsícem, takže jsem si opět nestihla užít to krásné jaro, které tak miluji. Na prvního máje jsme si proto dávali s Kubou pusu už pod odkvetlou třešní. Prodloužený víkend jsme strávili v jižních Čechách a to Táboře, Písku a Strakonicích. Naprosto mě to tam uchvátilo a díky tomu (a Katce!) jsme se tam pak vydali i na červnovou dovolenou. Doma jsme si užívali letní podvečery plné grilování, sešla jsem s Marge v Praze, kde jsme vyrazily do Kavárny co hledá jméno, a s Kubou jsme se tradičně vypravili na Muzejní noc a na Noc kostelů. Opět jsme byli na bowlingu, kde jsem trhla svůj dosavadní rekord - 118 bodů! Se ségrou (a našimi muži) jsme odstartovali Tour de retro, při kterém jsme se vypravovali na místa, která máme spojené s dětstvím. Jako první navštívené místo byla našeho bývalá chalupa, kde jsem v podstatě strávila dětství. Týden poté jsme v tour pokračovali a jeli do Mladočova, kam jsme se ségrou několik let jezdívaly na tábor, a do Košumberku, kde jsem jako dítě strávila nějaký čas v léčebně.

Užíváme si květen

Tábor

Písek

Tour de retro

Neratov <3 - start noci kostelů

ČERVEN
Letní měsíc nelze začít ničím jiným než výletem, a tak jsme se s Marge hnedka 2.6. vypravily do Berouna. V červnu jsem poprvé vyzkoušela hennu a od té doby jsme nerozlučné kamarádky. Furt nechápu, že jsem k tomuto kroku nepřistoupila už dřív. Cestou z barvení jsem si navíc jela koupit nové sandále a ty jsem v podstatě celé léto nesundala z nohou. Doufám, že tak dobře poslouží minimálně ještě letos :). Jelikož mi už chyběla čeština, vrhla jsem se na další korekturu a tentokrát bakalářské práce mojí kolegyně Denči. S Kubou jsme absolvovali první dovolenou roku 2018 a díky Kátě se vypravili opět do jižních Čech a to do Bechyně. Bylo to nejlepší rozhodnutí loňského roku a já už se nemůžu dočkat, až se tam zas přijedu mrknout. Navíc jsem se sešla s Katkou a získala tak další spřízněnou duši. Po návratu nás čekala ještě Litomyšl, túra z Bartošovic do Rokytnice a hlavně hodně emotivní křest Černooké. Objevila jsem Denisku a její svíčky Zlesa a s Deniskou z práce jsem vyrazila do Pohádkové zahrady a taky do kina na Pěkně blbě.

Beroun

Bechyně

Litomyšl :D

Křest

Nové vlásky

Pohádková zahrada

ČERVENEC
Každý rok startuji červenec na RFP (letos to poprvé tak nebude) a musím říct, že ten loňský byl teda extra vyvedený. Na začátku léta nám taky pravidelně přivážejí dřevo na zimu a loni tomu taky jinak nebylo, takže jeden červencový den jsme strávili tvrdou prací :D. V práci jsme se zaškolovali na nový systém, který jen tak mimochodem doteď nefunguje tak, jak bychom si představovali (klasika). I v červenci jsem byla s kolegyní v kině a zašly jsme si na Studenou válku, což byla naprostá pecka! S Kubou jsme oslavili jeho svátek a mně se cestou na místo oslavy rozlepily boty, takže jsem musela jít bosa. Na to asi taky jen tak nezapomenu. No a na konci měsíce jsme vyrazili na dovolenou do Jeseníku.

RfP

Oslava Kuby :)

Jeseník :)

SRPEN
Začátek srpna jsem strávila s Kubou v Jeseníku, kde jsem si oddělala nohu, takže jsem měla po příjezdu klidový režim. Hodně jsme v tu dobu jezdili na zmrzlinu a já se dokonce stihla sejít s Aničkou. Úplně ten večer vidím, bylo strašný vedro, i když už byla dávno noc a seděly jsme na lavičce před obchoďákem :D. Kuba taky na začátku měsíce slavil narozeniny, takže jsme si zašli na grilovačku a procházku (v tom vedru toho nešlo moc dělat). Grilovačku jsme stihli i u táty a já si opět zašla dvakrát do kina a to na nejdivnější film, který jsem snad kdy viděla - Rocky Horror Picture Show, a na jeden z těch opravdu dobrých - Léto. Na chvilku se ochladilo a my si aspoň mohli užít svatbu mojí kamarádky, což byla nakonec docela jízda a doteď na to hrozně ráda vzpomínám. Posledních 14 dní jsem nakonec strávila skoro nonstop v práci, takže to jsem už toho moc nestihla. I tak jsme si ale dali pěší túru z Pěčína do Vamberka, což se v těch vedrech docela šiklo, a ještě jsme si zajeli do Bistra Fifties na ukončení sezóny a promítání filmu Forrest Gump (já ho viděla poprvé!). S Kubou jsme taky jeli už tradičně na horolezecký festival do Teplic nad Metují, já si zašla na pizzu a ke konci měsíce si užila závratný dva dny volna!

Bistro Fifties

Horolezecký festival

Z výletu

A z Kubovy oslavy :D

ZÁŘÍ
Září bylo v podstatě ještě léto. Začátek jsem trochu psychicky nezvládla, takže pár dní jsem byla doslova mimo provoz. Snažila jsem se být buď doma, nebo v přírodě a trochu se mi ulevilo. S Marge jsme vyrazily na výlet do Kostelce nad Orlicí a s Kubou jsme si prožili velké zklamání, když jsme zjistili, že nám nepřepíšou pozemek na stavební. Ještě před odletem do Gruzie jsme stihli několik výletů. Hlavně na Říp, kam jsme se chystali celé léto, a já se pak sama vypravila na výlet tady kousek od Hradce. Bylo to naprosto super a hned, jak se pořádně oteplí, chci v tomhle sólo výletování pokračovat. Oslavila jsem předčasně svátek a šla znovu do kina jako každý měsíc :D. Na konci září jsme odfrčeli do Gruzie!

Kostelec s Marge :D

Roudnice nad Labem

Říp!

Ze sólo výletu

ŘÍJEN
Prvních 10 dní z října jsme ještě strávili v Gruzii na nejlepší dovolené v mém životě! Po příletu jsem si opravdu hodně užívala to nádherné podzimní počasí, fotila, kochala se. Opožděně jsem oslavila svůj svátek a s kolegyní se vypravila tradičně do kina na Zrodila se hvězda. S Kubou jsme se šli mrknout na přednášku o 7měsíční cestě po Jižní Americe, já se zastavila na návštěvu k babičce, hodně jsme vařili, jedli a já měla konečně pár volných dní na čtení.

Gruzie <3

Hradec <3 :))

Bože můj, mně se tak strašně stýská po podzimu

LISTOPAD
Listopad 2018 byl ještě vyloženě podzimním měsícem. Zvládla jsem v něm najet 166 km na kole a trhla jsem tím svůj rekord, protože v listopadu jsem ještě žádný rok na kole nejezdila. Hodně jsme si užívali procházky, zašli si na tradiční svatomartinskou husu, zúčastnili se národní potravinové sbírky a já se začala trošku připravovat na Vánoce (nastříhala jsem vločky do okna a napsala Ježíškovi!). Taky jsme se vydali na výlov rybníka, který se mi ale docela dost znechutil. V práci mě povýšili, takže je ze mě zástupkyně vedoucí, a v listopadu se ze mě stala celkem kavárenská povalečka :D. Hlavně jsme se ale 24.11. jeli podívat na náš nový domov! Byla to láska na první pohled a snad už se budeme moct brzy nastěhovat :).

Dušičky

Cestou na výlov

Z hospody ve vesnici :)

PROSINEC
A pak přišel ten šílený prosinec! O něm jsem se už napsala tolik, že je snad naprosto zbytečné si to znovu připomínat. Ale aspoň jsme s Kubou stihli dvoje vánoční trhy - jedny u nás v Hradci a jedny v Třebechovicích. Kuba pak zvládnul sám veškeré přípravy na Vánoce včetně výběru stromku a asi mu za to nepřestanu být nikdy vděčná. Bez něj bychom totiž žádné Vánoce neměli...
Na konci prosince jsem ale zjistila jednu super věc. Za rok 2018 jsem totiž zvládla přečíst celkem 90 knih, což je úplně maximum, kterého jsem kdy dosáhla! Takže aspoň v něčem byl ten poslední měsíc roku fajn :)

Trhy

Zima v Hradci

Můj život

Tohle každoroční shrnutí letos píšu už počtvrté! Když jsem si ale tak zběžně pročítala články z předchozích let (2015, 2016 a 2017), musím říct, že 2018 suverénně vyhrál cenu nejvytíženějšího roku za posledních snad 10 let. Říkám si každý rok, jak těch uplynulých 12 měsíců bylo šílených a kolik jsem toho stihla, ale už jenom z hlediska trvání napsání článku za rok 2018 byl zatím opravdu nejnabitějším rokem ten loňský. V některých měsících jsem si až říkala, že snad není možný, abych toho stihla tolik a stopro se mi ty muselo pomíchat víc měsíců do jednoho. No a ono prd, fakt jsem tohle všechno zažila za tak krátkou dobu.

Jsem zvědavá, co budu psát za rok, protože letos teda jedeme s Kubou extrémně zběsile. Vždyt je konec února a my už byli na 4 výletech. S tímhle máme premiéru, protože takhle brzké odstartování výletní sezóny jsme ještě nezažili. Však ono nám to brzy skončí, ale zase místo toho zažijeme něco jiného. A víte co? Já už se nemůžu dočkat!

Přeji vám opožděně ten nejbožejší rok 2019 a držím palce, ať ho prožijete přesně tak, jak si přejete :)

Váš Andreják