Letní čtení 2019 - červen 🍒

Červen - můj soukromý prázdninový měsíc - bylo v plánu procestovat a pročíst. Jak to dopadlo s cestováním, jste se už dozvěděli ve shrnujícím článku, a dneska se mrkneme na to čtení. Noooo, plány byly veliké, ale nakonec musím říct, že jsem s výsledkem vlastně spokojená. Proč? Protože i když na počet knih ten můj slavný červen nevypadá nijak valně, tak na počet přečtených stran je to na mě opravdu moc pěkné číslo.

První letní měsíc jsem nakonec věnovala celý oddechové četbě. Četla jsem hlavně ženské romány s tématikou rodinných tajemství, mixla jsem si to velice kvalitní YA, které mě mega překvapilo a celkově si tu četbu opravdu hodně užila. Ráda bych s těmito tématy pokračovala i v dalších dvou letních měsících, tak uvidíme, jak dlouho mě budou bavit. Přece jenom těžko říct, jestli se tím už natolik nepřejím, že budu mít potřebu proložit četbu jinými žánry. Ale nechám se překvapit, zatím mě to baví hodně.

Za červen mám tedy nakonec přečteno 5 knih a 1956 stran, což je opravdu velké překvapení. Kéž by mi tak ta chuť ke čtení vydržela i nadále. Letos ale neplánuji nijak moc velké výletování, takže šance je celkem veliká!

Kdybys mě teď viděla
Cecelia Ahern je spisovatelka, která mě velice zaujala loni v létě svou knihou Cesta ze ztracena. Tak moc se mi příběh líbil, že jsem si objednala nějaké další její romány, které byly tenkrát k sehnání za celkem směšné peníze na megaknihách. Téměř po roce jsem se konečně dostala k jedné z nich a musím říct, že jsem Cecelii propadla už asi definitivně.

Kdybys mě teď viděla je opět propracovaný příběh plný skvělých dialogů, které vás donutí přemýšlet. Ačkoliv autorka ráda využívá tak trochu nereálných prvků, něčeho mezi nebem a zemí, nepůsobí to nijak posměšně a trapně. Naopak příběh je vystavěn velice věrohodně a vzhledem k tématu právě v tomto případě jsem se v knize doslova našla. Tohle byl přesně ten případ knihy, v které jsem se nemohla zastavit v podškrtávání důležitých a trefných poznámek hlavních postav.

Jsem opravdu šťastná, že jsem si udělala zásoby dalšími romány od Cecelie, protože se pomalu ale jistě stává mojí oblíbenou autorkou. Jen tak dál!

Noční škola 1
Ani v červnu jsme se s Marge nevyprdly na naše společné čtení a po všech těch Čapcích a Shakespearech jsme se rozhodly v létě přelouskat něco oddychovejšího. Sáhly jsme proto po této youngadultovce, kterou jsme si spolu pořídily loni v Levných knihách. Jedná se myslím o celkem pentalogii s tím, že do češtiny nakonec byly přeloženy jen první dva díly, které bohužel skončily v LK. A já opět a znovu musím napsat: Jak je to vůbec možné???

Tohle bylo totiž něco naprosto úžasného! I když se jednalo dějově o celkem průměrné YA, tak prostředí, v kterém se odehrávalo, vše naprosto vynahradilo. Starodávná škola, kde jsou zakázány veškeré moderní technologie? OMG! Tam chci! Autorka dokázala prostředí tak skvěle popsat, že moje fantazie pracovala na milion procent a čtení jsem si díky tomu opravdu užívala. Vůbec mi nevadilo, že příběh kolikrát stál na místě, protože já jsem se přenesla na anglický venkov a užívala si ty bezstarostné dny s hlavními hrdiny.

Během července máme v plánu s Marge přečíst i ten druhý díl a mám pocit, že zbytek si asi budu muset nutně přečíst v originále. Tohle mě teda opravdu neskutečně chytlo!

Kniha ztrát a nálezů
Touto knihou s naprosto překrásnou obálkou jsem odstartovala takové své červnové miničtení knih s více příběhy z různých časových rovin, které spolu samozřejmě nakonec souvisí. A jsem opravdu ráda, že jsem nakonec sáhla zrovna po téhle a tím tu svoji menší posedlost odstartovala.

Ženské romány se většinou vyznačují nejen romantikou, ale právě i krásnými popisy atmosféry, přírody, ročních období, chutí a vůní... Prostě a jednoduše jsem si přes stránky dokonale užívala letní dovolenou u moře. Romantika v tomto případě nebyla nijak extrémně přehnaná a stránky do mě padaly jedla za druhou.

Jediné, co mě opravdu mrzelo, bylo to, jak byl příběh krátký. Myslím, že tahle kniha by si klidně zasloužila o cca 200 stran víc. Oba příběhy mě hodně bavily, akorát mi tam chybělo nějaké to rozuzlení a pravděpodobně i happy end, i když samotný příběh vlastně špatně nedopadl ani omylem. V jednu chvíli mi to dost připomínalo Hanu, která se mi moc nelíbila, a musím říct, že kdyby takto byla Hana napsaná, tak jsem z ní nadšená.

Kouzelný náramek
I v Kouzelném náramku se prolíná více časových rovin, ale tentokrát je celá tato myšlenka zpracována trochu jinak. Hned od začátku totiž víte, jak spolu příběh z minulosti a současnost souvisí a dějová linka z minulosti jsou vlastně vzpomínky jedné z hlavních hrdinek knihy. Díky těmto příběhům je vám představen onen kouzelný náramek, který je osázený spoustou přívěsků a vy příběh od příběhu odkrýváte, co který přívěsek znamená, proč ho majitelka dostala a co se k němu pojí. Tím samozřejmě odhalujete různá rodinná tajemství a hlavně pomalu začínáte chápat hlavní myšlenku celého příběhu.

Příběh je plný slz, sentimentality a pospolitosti v rodině. Já se přiznám narovinu, že na mě to bylo až moc přeslazené a americké. Chápu ale, že se kniha tolik líbila mé babičce, jelikož jde o příběh ženy na sklonku života, která rekapituluje a chce co nejvíc vzpomínek uchovat pro další generace. Babička se v tom pravděpodobně vidí a nemám jí to za zlé. Hodně mě překvapilo, že knihu napsal muž, který navíc ještě vycházel z vlastního života, kdy se nechal inspirovat právě pověstným náramkem, který nosila jeho babička. V doslovu knihy hodně věcí vysvětluje a co jsem tak pochopila, tak tyhle náramky s přívěsky jsou asi v USA hodně populární. Pojí se k nim např. i různá říkadla.

Každá část je pojmenovaná po jednotlivém přívěsku

I když jsem nakonec samotný příběh hodnotila průměrně, myslím si, že se k němu ještě v budoucnosti vrátím. Vyprávění je totiž plné celkem zajímavých myšlenek. Autor navíc opravdu krásně pracuje s jazykem, takže jeho popisy atmosféry a ročních období a přírody mě naprosto dostaly.

Zahrada v měsíčním svitu
Zahradu jste u mě viděli v poslední várce z LK, protože jsem si ji pořídila teďka naposledy, kdy jsem tam nakupovala a hle, už ji mám i přečtenou. Většinou se mi málokdy stane, že se ke koupené knize dostanu tak brzy, ale tentokrát se zadařilo. A vůbec nelituji. Jde o další skvělý ženský román, v kterém sice už celkem brzy tušíte, co se děje a jak spolu souvisejí tři příběhy žen z různých historických rovin, ale i tak mi to vůbec nevadilo. Kniha je napsaná velice čtivě, postavy jsou sympatické a i když je příběh občas až moc sladký, tak s tím ale v podstatě počítáte, protože je to žánr, který prostě takový je a bude.

Co mi vadilo hodně, byl velký počet překlepů a dalších hrubek, a hodně zvláštní a krkolomný překlad. Kniha je v originále v němčině a kolikrát jsem úplně "viděla" ty původní věty. Vypadalo to fakt zvlášně a Čech by se přeci takto divně nikdy nevyjádřil. A jako překlad tatéra jako tetovače mě teda dostal asi nejvíc :D

Taky se mi po dlouhé době stalo, že mě zajímal více příběh "ze současnosti" než ten "z minulosti". Většinou je to přesně naopak, ale tady ani vlastně nevím proč to tak nebylo :D Na to, že má kniha 424 stran, tak čtení opravdu pěkně odsejpalo a zajímalo mě, co bude dál. Sečteno a podtrženo, já jsem s příběhem spokojená :)

Za první půlrok roku 2019 mám zatím přečteno 39 knih, což je o hodně míň, než co jsem měla loni. Na konci června 2018 jsem určitě měla přečteno cca 60 knih. Jenže pak přišlo moje klasické léto, kdy jsem nepřečetla skoro nic, na chvilku se vzpamatovala na podzim a předvánoční období to opět komplet zabilo. Těžko proto říct, jak to vlastně letos dopadne a dle loňska se vlastně vůbec nedá řídit.
Já jsem si na letošek dala svůj cíl 60 knih a doufám, že toho se mi podaří dosáhnout. Vzhledem k tomu, že jsem ale opět nastoupila do práce, která nejhektičtější období zažívá přes Vánoce, nedá se s přesností určit ani prd :D.

Třeba v červenci nemám přečtenou ještě ani jednu knihu, je to se mnou prostě marné.

Užijte si krásný propršený a snad i pročtený víkend!

Váš Andreják