sobota 11. května 2019

Co se událo za 14 dní, kdy jsem nebyla doma?

Po nekonečných 14 dnech, které jsem v podstatě nonstop strávila v práci, jsem konečně doma! Ve staré chalupě, obklopené lesy a loukami, neuvěřitelným množstvím zvířat (hlavně zpěvných) a taky jednou krásnou starou kapličkou. Jsem tu poprvé sama a musím přiznat, že si to neuvěřitelně užívám. Všechno je na mně, nikdo mi neporadí ani nepomůže, nikdo mi nehlídá záda. A myslím, že jsem přesně tohle potřebovala ze všeho nejvíc. Mít za společnost jen sama sebe a právě již zmiňovaná zvířata, to je fakt k nezaplacení a ani nemusím jezdit na nějaký wellness :D.



Nejvíc jsem po těch dvou týdnech byla zvědavá na zahradu a podlahu ve světnici. Kuba s kamarádem Michalem ji minulý víkend pokládali a já jsem více než nadšená ♥. Velká škoda, že nejde pořádně zachytit na foťák, ale jedná se o ten samý odstín, který jsem vám už ukazovala v tomto článku.


Už jsem vrátila zpátky na své místo i porcelán :)

Taky jsem se musela jít mrknout na kompost, který Jakub vyrobil už před 14 dny. Kompost byla jedna z prvních věcí, u které jsme věděli, že ji stopro chceme. Kompostovali jsme i doteď v Hradci, takže bylo jasno, že budeme i v novém bydlení. Vyroben je nakonec ze starých okenních rámů a já jsem s Kubovou prací opravdu spokojená :)


A pak jsem se vrhla na zahradu. Původní paní majitelka si to tu asi dost piplala, jelikož na skalce u zápraží je všude položená taková ta textilní folie posypaná mulčovací kůrou. Jako jo, vypadá to na první pohled velice dobře, ale mě to docela dost děsí. Radši bych tu měla takovou menší džungli, která bude rájem pro hmyz a jiná zvířátka. Z tohoto důvodu ani nesekáme rozvnomerně trávu, někde to necháváme delší, někde kratší a rozhodně nesekáme každý víkend. Když jsem teďka po těch 14 dnech přijela a viděla, jak si příroda na té skalce dělá co chce, měla jsem z toho opravdu radost. Uvidíme, co vymyslí dál :)




A co teda vykvetlo a co odkvetlo?
Narcisky s hyacinty to už mají za sebou a tulipány skoro také. Pampelišky a pivoňky jsou v plném květu a hodně se nám zazelenala pnoucí růže. Plno květin, co nám tu rostou ani neznám, ale je to pastva pro oči. Nejvíc se těším, až vykvetou hortenzie a těch se už vážně nemůžu dočkat!









Letos mám z toho jara opravdu radost, protože konečně pravidelně prší. Kuba zapojil hnedka 3 sudy pod okap jako nádrž na vodu pro zalévání a zatím jsou pořád plné ♥. I ve čtvrtek, než jsem přijela, tak pršelo. Tráva byla ještě mokrá, ale už se skrz mraky draly odpolední sluneční paprsky. Celé odpoledne nakonec bylo tak krásně slunečné, že jsem až do večera seděla venku v zahradě a zkusila se projít bosky trávou. Ten pocit naprosto miluju!











Z interiéru vám kromě podlahy moc nemám co ukázat, jelikož hlavní stěhování vypukne až za dalších 14 dní. Už se nemůžu dočkat, až si to tu budu zabydlovat. Zatím tu máme jen v rohu světnice gramofon, na druhé straně postel a uprostřed poděděný skleník. Ten je ale naprosto nádherný a já ho nechávám v původním stavu s veškerým vybavením, jak byl. V kuchyni jsem akorát protřídila hrnky na poličce a nechala si dovézt už nějaké svoje. V Hradci už začalo balení ve velkém stylu, z čehož mám sice radost, ale na druhou stranu mě to docela děsí. Bojím se, že to všechno nestihnu, i když jsem se stěhovala už cca 5x, takže zkušenosti bych mít mohla, že? :D






Dneska jsem už zpátky v Hradci a furt mi nějak nedochází, že už mám před sebou jen 2 týdny ve svém rodném městě. Veškerý volný čas teďka pravděpodobně věnuji balení, takže na nějaký sentiment asi bohužel nezbyde moc času. Uvidíme, jak se nakonec s tou svou rodnou hroudou rozloučím :)

Užijte si krásný víkend a snad se tu potkáme dřív než za měsíc! :)

Váš Andreják

středa 8. května 2019

Várka z Levných knih XXXIX.

A je to tady! Můj poslední nákup v Levných knihách jako zaměstnanec a řeknu vám, je to vážně zvláštní pocit. S LK jsem už byla natolik srostlá, že mi přijde skoro neuvěřitelné, že tam už nebudu "doma". Nakonec jsem tam strávila přes 2 roky života a to už je znát. Kolektiv se skoro neměnil a přiznávám, že mi holky i náplň práce budou chybět. Je ale čas jít dál... Jsem ráda, že odcházím v době, kdy pozitivní vzpomínky převažují nad těmi negativními, protože jak už to u větších i menších firem bývá, většinou se snaží časem měnit a modernizovat a ne vždy je tato změna k lepšímu.



Já se s LK loučím pozitivně a to touto poslední várkou. Naštěstí jsem poslední dobou neměla čas ani chuť moc syslit do zásoby, takže nebyl problém vybrat těch 5 TOP knih, po kterých toužím. Hlavním cílem květnového nákupu bylo doplnit si sbírku poezie z Garamondu. Díky tomu jsem splnila jednu ze svých podmínek hned 4x, protože 4 knihy z 5 jsou klasikou.

Knih je celkem tedy 5 a vyšly mě na 325 Kč.


Mise zapomnění
Od autorky této knihy mám už doma v knihovně Čas mezi šitím. Sice jsem se ještě nedostala ani k ní, ale když nám přišla Mise zapomnění, věděla jsem, že si pořídím právě i tuto. Knihy mají neskutečně krásnou obálku a jejich anotace zní více než dobře. Jejich hodnocení nikdy neklesá k odpadu a celkovým laděním a tématikou si myslím, že se mi určitě budou líbit obě. Další velké plus je jejich obsažnost. Obě mají nad 400 stránek a to já poslední dobou vyhledávám opravdu čím dál tím častěji.


Cena: 39 Kč


Závěť a jiné balady
François Villon mě fascinoval už od gymplu, takže asi nikoho nepřekvapí, že jsem si od něj už musela něco pořídit. Balady budou ideální na podzimní večery a já se na ně opravdu hodně těším. Temno, deprese, beznaděj.... Závěť navíc byla sepsána autorem poté, co byl odsouzen na smrt oběšením za vraždu. Jsem opravdu hodně zvědavá na myšlenkové pochody člověka, který ví, že už ho nic nečeká....



Bratr smutek
Ani Bratr smutek nezní moc optimisticky, takže snad dostanu svojí dávku deprese i od ruského autora Lermontova. Ten byl klasickým romantickým básníkem, který i velice romanticky zemřel v 26 letech při souboji. Jsem opravdu hodně zvědavá, jestli se mi jeho tvorba bude líbit.


Kniha obrazů
A aby to Německu nebylo líto, mám tu i jednoho jejich zástupce (i když se narodil v Praze). Pro mě je tato sbírka takovou malou vzpomínkou na vysokoškolská léta, kdy jsme se samozřejmě o Rilkeovi učili. Je to trochu ostuda, ale nikdy jsem jeho tvorbu nijak zvlášť nečetla, takže si myslím, že je čas to konečně napravit. Co jsem tak z anotace pochopila, mělo by jít o verše inspirované přírodou, milostnými vztahy, úzkostmi, smutkem, takže přesně těmi tématy, kterým aspoň trochu rozumím a mohla bych je i pochopit. Snad nebudu nakonec zklamaná.

Cena: 69 Kč/ks


Meč a plamen
A když už jsem u těch Němců, tak u nich ještě zůstanu. S Heinem asi už budu mít trochu větší problém, jelikož ten se věnoval hodně politickým tématům. Uvidíme, jak se mi nakonec sbírka bude číst, protože námětem k jeho básním byla také kritika tehdejší současné německé společnosti, což by zase mohl být zajímavý vhled do obyčejného života.

Cena: 79 Kč


A to máme pro dnešek vše. Omlouvám se všem, kteří zrovna dvakrát neholdují poezii (stejně jako já  :D), ale občas člověk prostě musí opustit svou komfortní zónu, aby se něco dozvěděl a někam se dostal. Já dneska teda zrovna extrémně překračuji hranice své komfortní zóny, jelikož jsem začala konečně pořádně balit, a řeknu vám, že to je masakr! Těžko říct, jak teďka budou vycházet články, protože mám pocit, že nemůžu absolutně stíhat :D

No nic, užijte si aspoň krásný slunečný den a snad se brzy setkáme u článku z nového bydlení 🎔

Váš Andreják


sobota 4. května 2019

Novinky v mém životě - duben 2019

Duben 2019 se stal měsícem, který se mi vryje do paměti už asi navěky. Byl totiž hodně zlomový v našem budoucím společném životě s Kubou. Všichni už víte, o co jde, protože o tom melu pořád dokola - ano, koupili jsme společně dům. Ne jen tak ledajaký, ale přímo náš vysněný - roubenku na vesnici! A já tomu furt nemůžu uvěřit. Zatím jsme o tom sepsala dva články a ty si můžete přečíst tady a tady. Pomalu se zabydlujeme, zvykáme si, užívám si to a těšíme se na to, co bude dál...



Když mi ladí balicí papír s jarem! :) Tohle byl opožděný dárek od babičky k narozeninám :)

Jinak ale byl duben naprosto mrtvý měsíc, ale jakože naprosto. Nikde jsme pořádně nebyli, nic nezažili, nic jsem nepřečetla... A ve stejném duchu se zatím jeví i květen. Naháním hodiny v práci, abych tam mohla co nejdříve skončit a naplno se soustředila na stěhování. A tím, jak se strašně moc těším na to stěhování a zařizování bydlení, nejsem schopná fungovat normálně a užívat si třeba to krásné jaro. Jako jo, už se fakt těším, až to bude za námi a budeme přestěhovaní.


- Ale i tak, jsem si aspoň v dubnu stihla užít těch pár dní krásného jara. Škoda, že tohle období růstu, pučení a vzniku nového života je tak strašně krátké. Vůbec bych se nezlobila, kdyby jaro a podzim byly hlavními ročními obdobími a někde mezitím by bylo třeba 2 měsíce léto a měsíc zima.





Stihla jsem i boží snídani s Denčou <3 - tohle mi bude na chaloupce taky chybět, ale třeba se to aspoň naučím sama připravovat :)








- Zvládla jsem odeslat první životopisy na nová místa, s tím, že z jednoho se rovnou ozvali, čímž moje hledání nové práce skončilo. Za 14 dní mě čeká pohovor.

- Jako každý měsíc, tak i v dubnu proběhla klasická pizza.

Tyhle pravidelný posezení mi budou chybět...

- Vzhledem k blížícímu se stěhování jsem se vrhla na velkou čistku šatníku. Dokoupila jsem si basic a hlavně prodloužená tílka a plánuji si postupně v tomto duchu pořídit i trička jak s krátkým, tak dlouhým rukávem. Ráda bych, aby se můj šatník skládal převážně z černé, bílé, krémové, tmavě modré a béžové barvy. Hlavně už žádná trička s mega potiskama a nápisama, kterých jsem se teďka nejvíc zbavila. Veškeré vyřazené oblečení jsem darovala ségře, která si něco nechala a něco prodala dál. V podstatě to byl můj první velký nákup po cca 7 letech (v té době jsem dělala v sekáči a nakoupila si opravdu na několik let dopředu). Velkou radost mám hlavně z nových bot - objednala jsem si Vasky, což jsou české kožené boty. Myslela jsem si, že bude delší dobu trvat, než si na ně nohy zvyknou, že je budu muset pořádně prošlápnout a ono prd. Od prvního nošení mám nohy jak v bavlnce a určitě budu doobjednávat i další barvy a střihy. Můžete se vlastně podívat sami na vasky.cz, třeba tam taky objevíte nějaké, kterým vaše srdce neodolá.

Vyřadila jsem dvě plné IKEA tašky

První foto mých nových bot!

- V dubnu jsem opravdu málo četla. Neměla jsem moc čas, ani sílu, ale nakonec jsem zvládla aspoň 5 knih.





- Objednala jsem si nádherný koupelnový nábytek, který jsem nakonec musela zrušit, jelikož mi v tom e-shopu nebyli schopni přesunout datum odeslání. Kuba ale objevil ve Skalici truhláře, který prý dle jeho slov varábí nádherný nábytek, takže budeme mít asi nakonec nábytek z okolí našeho bydliště, z čehož mám mega radost. Ráda bych i nadále podporovala lokální výrobce a prodejce.

- Velikonoce jsme už strávili v novém! Zrovna probíhal svoz nebezpečného odpadu, takže jsme odvezli starou televizi, já vysavovala koupelnu, Kuba zasadil pažitku a díky Denče jsme zasadili i první strom! Poprvé s námi byl i Čenda, ochutnali jsme místní zmrzlinu a zašli si na velikonoční hody do hospody. Krásně nám rozkvetla zahrada a převezli jsme vánoční výzdobu. Jak jsou doma Vánoce, tak je to už definitivní :D

Čenda jel poprvé vlakem

A od tý doby by furt někam cestoval, asi bude po mně :D






Moje bačkory :D

To nádobí miluju!




Bude to vrba :)

Kuba si dal zelené pivo a já zelený čaj <3

- A ještě ten samý týden mě čekala poslední letošní dovolená v zahraničí - vypravila jsem se s kamarádkami do Budapešti. Město pro mě bylo celkem zklamáním, ale jsem rozhodně ráda, že jsem se tam konečně dostala. Článek o této výpravě si můžete přečíst zde.

Já ty hrníčky miluju!!!

A hned po příjezdu už odstartoval můj 14denní nonstop maraton v práci. Od té doby se vlastně nic moc extra v mém životě neděje a já se v těch kraťounkých chvilkách oddychu snažím alespoň trochu relaxovat. Ale stojí to za to, rozhodně! Už se těším, až vám budu psát články ze svého nového domova, budu objevovat okolí a všechno vám to tady budu moct povědět a ukázat.

Mějte fajn sobotu (i když trochu mrazivou) a příště se uvidíme zase u knižního článku :)

Váš Andreják

Ale zvládli jsme si s Kubou dát na čarodějnice modrou zmrzku!

A loučí se s vámi jako vždy Čenda :) a tentokrát i s Kubou :D

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...