Březen 2020 - měsíc, který nám obrátil život naruby

Březen se už dávno přehoupl v duben, a tak je nejvyšší čas tento zvláštní měsíc shrnout. Má vůbec smysl o něčem psát? Vždyť jsme půlku měsíce strávili všichni doma... Úvod tohoto článku jsem psala už na konci března, kdy jsem opravdu neměla chuť na cokoliv z tohoto měsíce vzpomínat, natož o tom ještě sepisovat memoáry. Pravděpodobně jsem musela nechat vzpomínky uzrát, pořádně si ten měsíc projít a zjistit, co se to vůbec stalo. Momentálně jsem šestý týden doma na home office a teprve teď nějak pociťuji chuť i sílu něco tvořit. Svoje období depky ze současný situace mám tedy snad za sebou, přišla fáze smíření a já začínám opět normálně, v rámci možností fungovat.

- na začátku března mám narozeniny, které jsem stihla oslavit zatím jen s Kubou, jeho rodinou a mojí mamkou a babičkou. Všechno jsem zvládla v jeden den a byl to také poslední den, kdy jsem se se všemi viděla. Ráno jsem jela s mamkou na nákupy - k narozkám jsem si vybrala dva nové zimní kabáty, které jsem už potřebovala jako sůl, poprvé si dala kafe ve Starbucks a zjistila tak, že to je kavárna přesně pro mě, protože to s kafem nemá nic společného :D, pak jsme jeli ke Kubovým rodičům na oběd, kde mi také poblahopřáli a nakonec se vydali k babičce.

Kuba mi upekl Míša dort

Od Kuby jsem dostala hlavně knihy a také vstupenky do divadla. Poprvé jsme se měli jít podívat na hereckou scínu do Náchoda... Tak snad na podzim :)

První kafe ve Starbucks

A oslava u Kubových rodičů

Pája opět na scéně!

Moje poslední fotka z HK

- těsně před vyhlášením karantény jsme se s Kubou rozhodli vyrazit na výlet na Ostaš. Ve vlaku jsme se dozvěděli právě čerstvě vydanou zprávu o karanténě a asi 2 minuty nato nám pod kola skočil sebevrah. Museli nás evakuovat z vlaku a jelikož doprava byla obnovena až po několika hodinách, došli jsme do Hronova a jeli zase domů. Na tento výlet jsme se nakonec dostali až teď po měsíci a půl a snad vám o něm stihnu sepsat článek.

Tak aspoň pár fotek z Hronova

Škoda, že to nevyšlo, bylo zrovna krásné počasí

- začala jsem se učit s aplikací Adobe Spark a Unfold. Vytvořila jsem i nějakou svoji šablonu, z které mám teda neskutečnou radost! Kéž by bylo více času a mohla se tomu věnovat ve větší míře. 

Klidně si šablonu stáhněte a používejte :)

- teprve po týdnu jsem si začínala karanténu "užívat" - pořádně jsem uklidila, odstrojila konečně stromeček (jo, já vim! :D) a přečetla jednu knihu (!!!)

taky jsem občas vyrazila ven

vločky jsou už pryč!

- i tak se mi ale dennodenně střídaly stavy naprostého zoufalství se stavy úplné pohody.

- co to šlo, snažila jsem se trávit čas venku na zahradě a opět se mi potvrdilo, že bydlet na vesnici bylo to nejlepší, co se mi mohlo stát. Dalo by se říct, že jsem dál žila svůj život jen s tou změnou, že do práce jsem nedojížděla, ale pracovala z domu. Na vesnici prostě jede vše dál ve svých kolejích a člověk tu má pocit, že to, co se děje tam venku, se ho netýká. 

- zjistila jsem, že mi absolutně vyhovuje pracovat z domu. Home office byl asi vymyšlen přímo pro mě, mám klid na kreativní práci, a i když mám teď práce více než obvykle, nelituju toho, že ta možnost tu je!

Připravovala jsem edukační program o židech na Náchodsku

Můj nový kancl

- pořádně jsem začala pracovat na IG Broumovska a dělá mi to hroznou radost. Mrknout na to, jak mi to jde, se můžete tady. Paradoxně mám teď opačný problém než většina lidí, sešlo se mi té práce tolik, že nevím kam dřív.

Jediné, o co jsem v březnu byla ochuzena, byla právě oslava narozenin s kamarádkami a celkově tyhle naše schůzky a moje občasné výpravy do Hradce. Nečekala jsem to, ale Hradec mi v tuhle dobu chyběl hodně, občas jsem měla stavy, kdy jsem se prostě zničehonic rozbrečela a propadla absolutní panice, že už se nikdy do HK nepodívám. Přeci jen jsme v tomto ohledu byli opravdu poctiví, Kuba má sníženou imunitu a starší rodiče, takže jsme nic neriskovali, zdržovali se hlavně doma a na procházkách v nejbližším okolí. Teď už to snáším mnohem líp a v půlce května se konečně s Kubou do našeho rodného města chystáme. Také se postupně domlouvám s kamarádkami na schůzkách a začínám se těšit. 

A jaký byl váš březen? Jak jste zvládali tu náhlou změnu? 

Krásný začátek nového týdne!

Váš Andreják

Ukázka z velikonoční dílničky, která neproběhla

A z pozvánky na edukační program k výročí úmrtí A. Jiráska, který také neproběhl :/

A na závěr tradiční kočička

Už jsou to 4 roky, co nakupuji každý měsíc v Levných knihách 🕮

Ačkoliv jsem myslela, že s nákupy v LK skončím díky přestěhování se na jaře 2019, nakonec se tak stalo skoro rok poté a symbolicky přesně po naplnění celého ročního cyklu. Ten začínal vždy v březnu a končil v únoru. Byla jsem už tak nějak smířená s tím, že tahle moje záliba bude pokračovat snad až do nekonečna, ale pak přišel letošní březen, nouzový stav naší země a tím i přirozený konec 4letého nakupování v Levných knihách.

Únorový nákup byl tak poslední várkou. Musím říct, že jsem to vybírání nových knih naprosto zbožňovala a díky tomu si celkem slušně vybavila knihovnu. Mám vystaráno na několik let dopředu (momentálně mám v knihovně 290 nepřečtených knih) a možná se mi to bude v nejbližší době i hodit. Bůh ví, co nás totiž v příštích měsících vlastně čeká...

Letos jsem víc nakupovala, než četla, a přesto nakoupila nejméně knih za celou svou éru nakupování v LK. I když se mi podařilo dočíst několik várek z let loňských, i tak letos čtu nejméně za posledních 5 let. Nejdřív nebyl čas, teď se zas nedokážu soustředit, ale věřím tomu, že ten správný čas na čtení brzy přijde. Držela jsem se ale poctivě pravidla max. 5 nakoupených knih za měsíc a utracené částky 500 Kč - tu jsem těsně přešvihla jen v březnu a srpnu. Na druhou stranu jsem měla hodně měsíců, kdy jsem se utracenou částkou dostala jen k 300 Kč, takže se to hodně vyrovnalo.

Tak jo, jdeme na to, shrnutí čtvrtého ročníku právě začíná. Jelikož tato různá shrnutí, statistiky a porovnávání naprosto miluju, budu tak činit i v tomto článku. Ve článku najdete i celkové shrnutí Várek z LK za celé 4 roky. Pokud byste si je chtěli přečíst jednotlivě, můžete zde:

🕮 1. ročník, 2. ročník, 3. ročník 🕮

Jop a na konci se dozvíte, kolik jsem vlastně za ty 4 roky utratila celkem peněz. Přiznám se, že jsem to čekala mnohem horší :)

📚 Za poslední rok nakoupeno knih: 52

📚 Za třetí rok nakoupeno knih: 67

📚 Za druhý rok nakoupeno knih: 89

📚 Za první rok nakoupeno knih: 57

📚 Za celé 4 roky celkem nakoupeno knih: 265

březen 2019

- nakoupeno 5 knih - utraceno 525 Kč

- z toho zatím přečteno: 2

• Hodina mezi psem a vlkem - 79 Kč
• Skvostná země - 89 Kč
• Dar přátelství - 99 Kč
• Jaro je tu! - 129 Kč
• České Vánoce v kuchyni - 129 Kč

duben 2019

- nakoupeno 5 knih - utraceno 385 Kč

- z toho zatím přečteno: 1

• Sen ve snu - 79 Kč
• Hybatelé - 99 Kč
• Lidové vánoční ozdoby - 99 Kč
• Léčivé síly ze zahrádky - 49 Kč
• Zahrada spáčů - 59 Kč

květen 2019

- nakoupeno 5 knih - utraceno 325 Kč

- z toho zatím přečteno: 0

•  Mise zapomnění - 39 Kč
•  Meč a plamen - 79 Kč
•  Závěť a jiné balady - 69 Kč
•  Bratr smutek - 69 Kč
•  Kniha obrazů - 69 Kč

červen 2019

- nakoupeno 5 knih - utraceno 435 Kč

- z toho zatím přečteno: 2

• Příběh filmu Po strništi bos - 49 Kč
• Zahrada v měsíčním svitu - 129 Kč
• Vystřihrátky - 99 Kč
• Dvojitá tma - 79 Kč
• Šibeniční písně - 79 Kč

červenec 2019

- nakoupeno 5 knih - utraceno 445 Kč

- z toho zatím přečteno: 3

• Život a smrt - druhý pohled - 129 Kč
• Běsnící světlo - 69 Kč
• Stačí jen dotyk - 99 Kč
• Dcery strážce majáku -  99 Kč
• Profesor sněhem zavátý - 49 Kč

srpen 2019

- nakoupeno 5 knih - utraceno 555 Kč

- z toho zatím přečteno: 1

• Ranhojička - 129 Kč
• Švadlena - 99 Kč
• Jméno růže - 149 Kč
• A co kdyby to bylo jinak? - 99 Kč
• Kde se vzalo tolik něhy - 79 Kč

září 2019

- nakoupeno 4 knihy - utraceno 266 Kč

- z toho zatím přečteno: 2

• Nebát se přát si - 59 Kč
• Měsíční svit nad Paříží - 79 Kč
• Láska po francouzsku - 49 Kč
• Postav hlídku - 79 Kč

říjen 2019

- nakoupeno 4 knihy - utraceno 356 Kč

- z toho zatím přečteno: 0

• Faust - 99 Kč
• Jediné pravé lásky - 99 Kč
• Když šeptá listí - 59 Kč
• Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války - 99 Kč

listopad 2019

- nakoupeno 3 knihy - utraceno 247 Kč

- z toho zatím přečteno: 0

• Walden aneb Život v lesích - 119 Kč
• Trik - 79 Kč
• Navždy po francouzsku - 49 Kč

prosinec 2019

- nakoupeno 5 knih - utraceno 385 Kč

- z toho zatím přečteno: 0

• Balady - 79 Kč
• Všichni jsme hleděli vzhůru - 79 Kč
• Kaziměsti - 109 Kč
• Zbožňuju navždycky - 89 Kč
• Solitaire - 29 Kč

leden 2020

- nakoupeno 3 knihy - utraceno 237 Kč

- z toho zatím přečteno: 1

• Opatství Northanger - 49 Kč
• Nalezení ztracené Marty - 39 Kč
• Hodiny z kostí - 149 Kč

únor 2020

- nakoupeno 3 knihy - utraceno 287 Kč

- z toho zatím přečteno: 0

• Strom života - 119 Kč
• Alyin dům - 79 Kč
• Krycí jméno Verity - 89 Kč

📚 Za poslední rok utraceno: 4448 Kč
📚 Za třetí rok utraceno: 4469 Kč
📚 Za druhý rok utraceno: 4747 Kč
📚 Za první rok utraceno: 3983 Kč
📚 Celkem za 4 roky utraceno: 17 647 Kč  (průměrně to vychází na 66 Kč/ks)

📚 Za poslední rok přečteno 12 z 52 knih (tj. 23 %)
📚 Za třetí rok přečteno 40 z 67 knih (tj. 60 %)
📚 Za druhý rok přečteno 50 z 89 knih (tj. 56 %)
📚 Za první rok přečteno 28 z 57 knih  (tj. 49 %)
📚 Celkem za 4 roky přečteno 130 z 265 knih (tj.  49 %) - nejvyšší čas s tím začít něco dělat

📚 Nejlepší kniha: Skvostná země - tu jsem zařadila mezi svoje top knihy ❤

📚 Nejhorší kniha: žádná :D - to se mi ještě nestalo

📚 Nejdražší kniha: Hodiny z kostí, Jméno růže - každá za 149 Kč - tady je vidět, že LK lehce zdražily, dřív jsem měla nejdražší knihy okolo 99 Kč

📚 Nejlevnější kniha: Solitaire - 29 Kč - opět je vidět zdražení, dříve jsem sehnala knihy i za 9 Kč

📚 Nejvíc nakoupených knih: 5 knih a to téměř každý měsíc

📚 Nejméně nakoupených knih: 3 knihy - v listopadu, lednu a únoru

📚 Nejdražší várka: v srpnu - 555 Kč - a je to i nejdražší várka v celé historii mého nakupování

📚 Nejlevnější várka: v lednu - 237 Kč - nejlevnější byla v srpnu 2016 - za tři knihy jsem nechala 157 Kč

A je to, čtyřletá éra LK je za mnou. Normálně z toho mám tak zvláštní pocit... končí jedno z nejkrásnějších období mého života. Období, kdy jsem konečně začala opět pořádně číst, kdy jsem založila svůj IG, na který postuji právě hlavně knihy a zážitky z cestování, kdy jsem v LK začala pracovat a díky tomu zjistila, že to byla ta úplně nejlepší práce, kterou jsem kdy měla. A díky ní jsem se setkala s tolika skvělými lidmi, s nimiž se doteď stýkám. 

Přiznávám se, že mi to nakupování v LK bude hodně chybět, ale jak se říká, v nejlepším by měl člověk skončit, a proto i já tuto éru zakončuji. Rozhodně tím nezanevřu na občasné nakoupení knih v LK, jen už to nebude pravidelně jako dosud. Na IG vám občas hodím nějaký tip a ráda se za holkama na prodejnu stavím i jen tak :)

A co vy? 

Máte nějaké vybrané knihkupectví, kde nakupujete pravidelně? 

Pořizujete si knihy v LK? 

A těšíte se, až zase zítra knihkupectví otevřou?

Krásný zbytek neděle a snad brzy opět na čtenou!

Váš Andreják

Shrnutí přečtených knih za březen 2020

Uf, mám pocit, že od posledního článku utekl maximálně týden a teď zjišťuji, že je to už opět skoro měsíc. Těšila jsem se, jak budu psát pravidelněji, jak na to budu mít čas, jak se mi trochu podařilo zkrotit myšlenky a začnu číst! Tak jo, asi už víte, že to úplně tak nevyšlo. ALE! Věc, která se mi poslední dobou daří hodně, je každodenní jízda na kole nebo procházky po lese. Nejsem proto ani tak nešťastná z toho, že nepíšu a nečtu. Hlavně, že je mi teď konečně trochu líp.

Za březen jsem nakonec přečetla dvě úžasné knihy. Celkem to dalo 384 stran, což je za normálních okolností rozsah průměrně jedné mé přečtené knihy. Za okolností současných jsem vlastně ráda i za tohle. V březnu jsem radši moc neriskovala případnou čtecí krizi, takže jsem sáhla po své osvědčené klasice. Vybrala jsem si jednu knihu dětskou a jednu od mé oblíbené autorky. A ze zážitku ze čtení jsem nadšená.

Hlas kukačky

Hana Marie Körnerová si loni naprosto získala moje srdce Heřmánkovým údolím. Opět se musím poplácat po rameni, že jsem byla tenkrát tak prozíravá a koupila si od ní knihy rovnou dvě, ačkoliv jsem předem netušila, jestli mě styl jejího vyprávění zasáhne natolik, abych si od ní chtěla přečíst ještě něco dalšího. Paní Körnerová totiž bývá přirovnávána k Mornštajnové...

A ano, musím říct, že obě autorky mají jeden rys společný a tím je téma jejich knih. Obě píšou o silných a tvrdých ženských osudech. Tím ale veškerá podoba končí a Mornštajnové úsporný styl vyprávění je nahrazen krásným květnatým jazykem Körnerové. A v případě Hlasu kukačky jsem opět dostala přesně to, co jsem očekávala.

Tentokrát se v příběhu protínají tři generace žen z jedné rodiny. Postupně se odhalují kostlivci ve skříni každé z nich a my poznáváme to, co bývá většinou v každé rodině skryto i navěky. Moc se mi líbilo, že příběh neskončil vyloženě idylicky happy endem a hlavně se na necelých 300 stránkách setkáváme s opravdu velým množstvím postav, jejichž osudy se vzájemně proplétají. To já naprosto miluju! Baví mě rozklíčovávat kdo je kdo, proč je tam zrovna tato postava a jakou hraje roli. Baví mě u děje přemýšlet, dozvědět se i něco z naší minulosti a když navíc kniha vychází z opravdových příběhů, jsem naprosto ohromena. 

V soušasné době si nové knihy nekupuji, ale co se týče Hany Marie Körnerové, vůbec by mi nebylo líto udělat výjimku. Ráda bych si od ní přečetla Co neodvál ani čas, která ale momentálně není k sehnání. Tak snad bude třeba do Vánoc dotisk.

Jato je tu! S Luckou, Jendou a Martínkem

Ilustrace a celkově tvorbu Andrey Popprové naprosto miluju. Nevím proč, ale její obrázky ve mně evokují vzpomínky na dětství, takže mi kolikrát stačí si v jejích knihách jen listovat, prohlížet obrázky a vytvářet si v nich svoje vlastní příběhy. 

Jaro je tu! je moje druhé setkání s autorkou. Ještě když jsem pracovala v LK, přišla k nám od ní knížka Čekání na Vánoce s Luckou, Jendou a Martínkem. Jelikož se jednalo o vánoční tématiku, bylo jasné, že si tuto knihu pro děti pořídím a ačkoliv jsem ji ještě nečetla, opět stačilo prolistování a neváhala jsem ani minutu.

V případě jarní verze proběhlo v podstatě to samé. Opět se setkáváme se třemi sourozenci, kteří se formou vyprávění, zvyků a tradic dozvídají o tom, jak to vypadá, když přichází do našich končin jaro. Kniha je plná příběhů, vyprávění, luštění nebo i receptů a myslím, že sami rodiče si v knize zavzpomínají na své dětství. 

S Luckou, Jendou a Martínkem tak zažijeme mimo jiné i oslavu Masopustu, Velikonoc nebo pálení čarodějnic. Zavzpomínáme na to, jaké to bylo, když jsme celý víkend strávili u babičky a dědy na chalupě, a jediné, co nás trápilo, bylo, že během celodenního lítání po venku bylo potřeba se občas najíst. 

Pokud jste příznivci tohoto způsobu "přírodní" výchovy, tak knihu rozhodně doporučuju! Pro mě se stala jakousi malou příručkou, ke které bych se ráda vracela každé jaro a snad se časem dostanu i k tomu, abych vyzkoušela všechny ty rady a recepty uvnitř obsažené :) K sehnání je asi za 130 Kč v Levných knihách a garantuji vám, že za tu cenu rozhodně stojí!

A jsme na konci... článku a téměř i dalšího měsíce. Za duben budu mít nakonec přečtenou pouze jednu knihu, zato pořádnou bichli. Myslím, že má kolem 800 stránek, tak mě to aspoň trochu ukliňuje. Je to téměř jak za tři normálního rozsahu. Zítra také jedeme po více než měsíci na výlet, jelikož bychom rádi využili zrušení nařízení vlády o svobodě pohybu. Nouzový stav sice pokračuje, ale aspoň pohybovat se můžeme víc než jen do práce, na nákup a zdravotní procházku. Snad to bude stát za to, neskočí nám pod vlak opět nějaký sebevrah a já vám o tom našem prvním jarním výletu budu moct i něco sepsat.

Mějte se krásně a dejte vědět, jak přežíváte. Chodíte do práce? Čtete?

Váš Andreják