středa 30. listopadu 2016

Co jsem četla v listopadu 2016

Pokud bych měla nějak ve zkratce shrnout listopad, co se týče přečtených knížek, tak byl to letos asi nejzvláštnější měsíc. Četla jsem to tak nějak různě na přeskáčku, různé styly, YA, dětské, poezie, české, slovenské, švédské. Nakonec jsem těch knih zvládla 5, ale jak sami vidíte hodně úzkých. Na počet stran je to proto jen 1246. Bláhově jsem si myslela, že když nechodím do práce, tak budu mít hafo času (hahaha!). Takže nakonec si tu četbu stejně vychutnám nejvíc jako každý rok o Vánocích. Jinak jsem se rozhodla naladit zimně i hlavičku blogu, tak snad se líbí :). Další změnu budu asi dělat právě na Vánoce ⛄🎄.



Oheň
Listopad jsem odstartovala celkem v poklidu a to pokračovaním naší čtenářské výzvy s Marge. Oheň je druhým dílem trilogie Kruh a já už teď opravdu lituju, že to není aspoň pentalogie. Stále nemůžu uvěřit, proč knížky skončily v Levných knihách a pravděpodobně tuhle trilogii nominuju na to nejlepší, co jsem letos četla. Tenhle díl jsem si opravdu vychutnávala a nikam jsem nespěchala. Opět mě kniha nezklamala, stále se tam něco nového dělo, pomalu se odkrývaly nové indicie a příběh slušně odsejpal. Navíc tentokrát jsem fakt do poslední chvíle nevěděla, jaký bude konec. V prvním díle jsem už celkem brzo tušila, ale tady teda ani za Boha :D. Končí to samozřejmě v tom nejlepším, takže pokračování je nezbytné. Myslím, že začnu číst už dneska, protože to prostě nevydržím :D Jinak už minule jsem zapomněla zmínit úžasná severská jména - hlavní postavy se jmenujou třeba Linnéa, Minoo a podobně. Díky tomu je to celkem i zapamatovatelný, kdo je kdo.



Lotta z Rošťácké uličky
No a když už jsem začla švédskou literaturou, tak jsem i pokračovala :D. Astrid Lindgrenovou miluju! Její Děti z Bullerbynu jsou mojí nejoblíbenější knížkou vůbec, a proto když jsem objevila v Kubově knihovně Lottu, volba byla jasná. Navíc čím víc se blížej Vánoce, tím víc jsem vyhledávala právě sváteční tématiku a jelikož obálka týhle knížky je vyloženě vánoční, pustila jsem se do ní. Páni, to bylo ale zklamání po prvních pár stránkách. Popravdě jsem si doslova říkala, co to je za zmetka jednoho mrňavýho :D. Nakonec byly nejhezčí právě ty vánoční a zimní příběhy, jinak jsem se furt děsila, co to dítě zase vymyslí. Věřím ale tomu, že malým dětem se to musí náramně líbit.



Vánoční pošta
Jakmile jsem Vánoční poštu viděla u nás v LK, věděla jsem, že si ji určitě musím koupit. V plánu bylo přečíst si ji až před Vánocema, ale nemohla jsem to vydržet. Jednalo se spíš o knižní jednohubku a ačkoliv šlo o poezii, tak se skládala z nádherných srozumitelných veršů. Verše jsou tištěné na pevný papír, doplněné překrásnými ilustracemi, což jak už víte, já dokážu hodně ocenit. Hodně mě překvapilo, že autor je Slovák.


A o co teda vlastně šlo? Jedná se o vánoční příběh o tatínkovi, který dostane pod stromeček pero - vzpomíná na svoje dětství, srovnává s dnešní uspěchanou dobou konzumu, převypráví biblický příběh o Ježíšovi, čímž připomíná proč vlastně Vánoce slavíme atd. Rozhodně doporučuju všem dospělým, aby si uvědomili, že Vánoce fakt nejsou o tom nakoupit co nejvíc dárků. Lidi vzpamatujte se a pak třeba budete mít Vánoce taky rádi. Ke knize se rozhodně budu ráda vracet i v budoucnu.


Básně noci
Když už jsem tou poezií začla, tak jsem si říkala, že dám šanci další. Tuhle sbírku mám z antikvariátu a na začátku je ručně napsané krásné věnování :). Říkám si, proč se asi lidi zbavujou takových knih, navíc když jsou věnovaný a ani nezabírají tolik místa. Tak jsem se do toho s vervou pustila a přišlo obrovské zklamání. Mám pocit, že jsem asi jednoduše ještě nedospěla do fáze, kdy bych mohla číst a hlavně OCENIT poezii takových rozměrů. Kýčovitý kudrlinky plný metafor mi připomínaly akorát tak texty od Kryštofů, a i když chápu, že ta lyričnost a poetičnost má své kouzlo, tak holt ne pro mě. Navíc se to tam jednu chvíli opravdu hodně hemžilo soudruhama, takže jsem to sice dočetla, ale podruhé už po týhle sbírce nešáhnu.



Dopisy na konec světa
Tahle knížka chudák se mnou zažila docela krušných 14 dní. Nejdřív jsem ji táhla až do Paříže, pak jsem ji nosila různě po městě, když jsme musela třeba na pracák, tak abych se nenudila při čekání a nakonec mi spadla doma ze schodů, když jsem lovila Čendu, aby neutek :D. A jelikož má měkkou vazbu, tak je to na ní dost znát.


Pojďme ale k mým dojmům z četby. Ze začátku jsem si říkala, co na tomhle příbehu všichni maj - vždyť je to typickej příběh holky, co udělá cokoliv, hlavně aby zapadla do party. Jo fajn, je to skvěle napsáno slangem puberťáků, ale proč je to tak oblíbený? Tak jsem četla a četla a četla a najednou to všechno tak zapadalo do sebe, skádačka se poskládala a na konci jsem brečela tak moc, až mám teďka kvůli tomu zkrabatělý stránky v knížce :D.


Překvapilo mě taky, že je to celé o dopisech. Myslela jsem, že bude normálně vyprávěný příběh proložený právě dopisy, ale nakonec to takhle bylo fajn. Styl vyprávění se mi moc líbil, protože to bylo dost autentický. Super knížka a rozhodně doporučuju.

Teďka mám před sebou poslední měsíc na splnění knížní výzvy na tento rok. Já jsem si dala minimum knih pro letošek 50 a už teďka vím, že to rozhodně stihnu. Knížek mám doteď totiž přečtenejch 49 :). Po hodně dlouhé době jsem dosáhla takovýho úžasnýho čísla a pomalu přemýšlím, jaký cíl si dám na rok příští. Knih mám v knihovně mraky, takže ještě sehnat čas a můžu se na to vrhnout.

Krásný skorozačátek prosince!

Váš Andreják 

pondělí 28. listopadu 2016

A když už jsem byla v té Paříži...

... ukážu vám z ní také nějaké fotky.




V Paříži jsme byli už před 2 rokama a tady si o tom můžete něco přečíst. Letos byl hlavním cílem Disneyland a taky pár památek, který jsme při posledním výletu nestihli. Takže jsem se třeba konečně dostala na Eiffelovku. Dokonce až úplně nahoru. Počasí byla vážně pecka a Kuba táhnul velkej objektiv, takže z fotek jsem vážně nadšená. Zní to asi zvláštně, ale při první návštěvě jsme ji prostě nestihli. Byly tam tenkrát šílené fronty, takže jsme místo ní dali přednost Montparnassu. Tentokrát tam nebyla skoro ani noha, dovnitř jsme se dostali hned, ale museli jsme absolvovat asi milion kontrolních prohlídek (ty vás jen tak mimochodem čekají úplně všude, např. i v Mekáči).

KUK :D












Tuhle fotku naprosto miluju <3

Podzimní romanťárna :D






Taky jsme se konečně podívali na Sacre Couer a Moulin Rouge. Katedrála mi naprosto vyrazila dech a celkově to prostředí starého Montmartru mělo úžasnou atmosféru. Jediná škoda byla, že jsme se tam nestihli zajít podívat i za světla. Vidět pouliční umělce při práci, sednout si do jedné z těch kavárniček a kochat se... ale tak aspoň máme další důvod se vrátit. Moulin Rouge bylo naopak dost zklamání. Z fotek to vypadalo vždycky tak pěkně a naživo mi celý ten kabaret z venku připadal jen jako nepovedená divadelní kulisa.












:D

A taky jsme si samozřejmě prošli i zbytek Paříže. Je to prostě nádherné město a my jsme skvěle vychytali období, kdy se sem vydat. Lidí bylo celkem málo, počasí celou dobu přálo a popravdě jsem se tam i cítila v bezpečí. Navíc už se rozjely vánoční trhy, takže jsme se museli jít podívat i tam. Celé 4 dny, co jsme v Paříži strávili, byly další super zážitek a já se těším, až se tam opět vypravíme.

Vítězný oblouk




Trhy byly super!















Já už se pomalu chystám opět mezi knížky. O víkendu jsme se v LK stavily s mamkou cestou z adventních trhů, abychom tam dokoupily další knížky pod stromeček (celkem jsme odnášely 6 kousků). Já koupila krásnej balicí papír a chystám pro vás speciální vánoční článek ♡

Klidný start už adventního týdne :)

Váš Andreják
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...