Čtení v říjnu 2017

Listopade, měsíci nekonečného čtení, vítej! ❤
Ani nevíš, jak já se na tebe celej rok těšila. Konečně se zachumlám do tvé náruče plné dlouhých podzimních večerů, obejme mě tvé sychravé počasí a já zapadnu až po uši do knih plných úžasných příběhů. V říjnu jsem to totiž ještě pěkně flákala. Jezdila jsem si po dovolených, lítala po venku a na čtení celkem kašlala. Ale s tím je teď konec!

Za říjen jsem se zvládla prokousat 4 knihami a přečíst 880 stran. Je to teda vážně málo oproti jiným měsícům, ale i tak jsem spokojená :) Nejvíc jsem na sebe hrdá za tu jednu sbírku básní, i když jsem ji teda louskala celý měsíc. Taky jsme s Marge stihly 2 knihy z naší společné čtenářské výzvy a já už pomalu chystám roční shrnutí. Ano, je to neuvěřitelný, ale už rok spolu s Lenkou čteme knihy z LK.

Ano, i tentokrát mi pózoval náš model Čenda

Stébla trávy
Dobře, že jsem s poezií začala hned na začátku měsíce, protože jak jsem už psala, dělala mi společnost celých 31 dní. Přiznávám, že do Stébel jsem se vrhla jen proto, že jsem četla Papírová města, kde se o této sbírce opravdu hodně mluví. Při pár pasážích jsem si vzpomněla právě na Johna Greena, člověk by ani neřekl, že se mu to tak vryje do paměti.

Každopádně.... jednalo se o celkem čitelnou poezii, rozhodně ne nesrozumitelnou, i když je použitý volný verš. Sbírku bych rozdělila na dvě části - část o Waltu Whitmanovi a přírodě a část vlastenecká a politická. Ta první byla super, na tu jsem se těšila, bavila mě a některé verše mě opravdu zaujaly. Ta druhá pro mě byla cesta do pekel. Chápu, že to bylo hlavní téma jeho doby, ale pro mě to momentálně zajímavé nebylo. I tak ale tuto sbírku básní hodnotím spíše kladně, jelikož pro mě byla čitelná a srozumitelná.

Panenka z kostí
Panenka z kostí se stala další knihou do čtenářské výzvy s Marge. A i teď, když si na ni vzpomenu, tak se musím usmívat, protože to teda vůbec nebylo šlápnutí vedle. Jedná se o dětskou knihu, plnou dobrodružství, tajemna a strašidelna. Na druhou stranu ale zpracovává i důležité téma dospívání a jak se vyrovnat s přechodem mezi dětstvím a dospělostí. A to opravdu moc pěkně.

Musím říct, že mi kniha v jednu chvíli hodně připomínala jiný příběh o dospívání, kterou jsem letos četla, a to Sundej mi měsíc. Opět šlo o bandu dětí, které se vydávají na cestu a zažívají při tom plno zajímavých věcí. Samy bez pomoci dospělých si musí poradit, vyřešit plno komplikovaných situací a občas se dostat do pěkné bryndy. Celý příběh měl spád, utíkal rychle, nenudila jsem se a rozhodně je velká škoda, že knihu už nemáme na prodejně, protože bych ji doporučovala nerozhodným rodičům. Za 39 Kč spousta zábavy :)

Probuzení Simona Spiera
Tak, kde začít? Asi tím, jak úžasná knížka to byla! A to myslím vážně a nepřeháním.
Než jsem kniha začala číst, trochu jsem se bála, že budu zklamaná. Na příběh gaye Simona jsem totiž slyšela tolik chvály, že máte automaticky opravdu obrovské očekávání a tak trochu se děsíte, co se z toho nakonec vyklube. A z tohodle se vyklubalo přesně to, v co jsem doufala.
Kniha je extrémně čtivá, Simon je totálně mega sympaťáka a fakt škoda, že je gay, protože toho bych chtěla mít doma :D

Ne, teď vážně. Je znát, že autorka se ve svém civilním povolání věnuje psychologií dětí, protože takhle citlivě napsanou knihu o dospívání a coming outu jsem ještě nečetla. Hlavně teda tak optimisticky! Je to naprosto perfektní a kéž by se všichni mladí lidi s dospívání vyrovnávali tak, jako ti v příběhu Simona! Probuzení Simona Spiera je rozhodně jedna z těch knih, díky kterým se teenageři ke čtení dostanou a čtení si zamilujou. Věřím tomu :)

Mauglí
Během října jsme se s Marge zvládly prokousat ještě jednou knihou a to Mauglím. Docela se stydím, že jsem se k němu dostala až teď v dospělosti, protože teďka po přečtení si říkám, že jde o celkem základní kousek v dětské knihovně. Znalost Knihy džunglí celkově dle mého patří mezi všeobecný přehled. Vemte si kolik otázek na hlavní hrdiny bývá třeba v křížovkách a já jediný, na co jsem dokázala odpovědět, bylo, jak se jmenuje medvěd a had. Ostuda! Fakt nechápu, že jsem se k této krásné knize nikdy jako malá nedostala.

Příběh Mauglího se od Knih džunglí liší tím, že obsahuje opravdu jen to, co se týká přímo Mauglího. Musím říct, že to bylo velice pěkně převyprávěno do dnešního moderního jazyka, aby příběh nenudil. Četlo se to snadno, rychle a jediné, na čem jsem se já zasekávala, byly překrásné ilustrace. Těch jsem se doslova nemohla nabažit, takže jsem vám jich tu pár nafotila :) Moc se mi líbila propracovanost celého džunglího světa, jména zvířat, vymyšlené příběhy a pověsti. Pan Kipling musel mít prostě naprosto neuvěřitelnou fantazii.

Výběr knih na měsíc říjen se opravdu povedl. Nejslabší knihou pro mě byly Stébla trávy, ale to je jasné, protože prostě nejsem čtenář poezie. Nejlepší asi Probuzení Simona Spiera, ale tady je to porovnávání hrozně těžké, protože všechny knihy byly úžasné. Teďka už je ale čas koukat dopředu a já se upřímně hodně těším, co si pro mě přichystá právě listopad.

Užijte si Halloween! Já ho strávím opět mezi knihami :)

Váš Andreják