Tour de jižní Čechy - Třeboň a okolí

Druhou zastávkou naší zářijové dovolené byla Třeboň. Město, kde nutně musíte ochutnat kapra, jít se podívat k rybníku, Schwarzenberské hrobce a nafotit si aspoň tisíckrát to překrásný náměstí. Nám se tohle všechno povedlo hned první den a k tomu jsme přidali i plno dalších zážitků a míst. A já vám to dneska všechno ukážu, tak jdeme rovnou na to..

3denní pobyt v Třeboni startujeme u Bílého koníčka. Pokud jste neviděli díl Ano, šéfe, kde hlavní roli hrál právě tento hotel s restaurací, tak vám to asi nic moc neřekne, ale pro nás to znamenalo, že tam se prostě musíme bezpodmínečně najíst. Tak díkybohu, že jsme si to vybrali hned první den, protože to bylo bohužel stále tak špatný jako za návštěvy Pohlreicha.

Aspoň, že jsme tam nebyli ubytovaný a nakonec vybrali jiný hotel na náměstí a to Zlatou hvězdu. Musím říct, že se mi tam spalo moc dobře, naprosto pohodlné postele a ty luxusní snídaně? Fakt doporučuju. Okna jsme měli na náměstí a díky tomu, že jsme tam byli už po sezóně, tak rozhodně nebyl slyšet ani žádný hluk z ulice.

Jak už jsem hned v úvodu zmiňovala, tak jsme první den proběhli ty nejdůležitější místa. Došli jsme k rybníku Svět a poté pokračovali do Domanína k Schwarzenberské hrobce, která mi teda naprosto učarovala. Dovnitř jsme se nedostali, protože bylo zrovna pondělí, ale i z venku to byl vážně zážitek. U rybníka cestou zpět jsme pak nafotili pár fotek a plánovali si, jak sem zajdeme na západ slunce. Já to asi ani nebudu zbytečně protahovat a rovnou vám vyklopim, že sunset jsme prožrali. Ano, je to tak, prošvihli jsme ho v restauraci přímo kousíček od Světu na naprosto hnusný večeři. Jídlo nestálo za nic, tak jsem si tam aspoň nafotila interiér.

Pivovar, kde vařej Regenta :)

Hrobka

A tady radši nejezte

Druhý den jsem měla svátek, tak jsme se ho rozhodli oslavit výletem po okolí. Nakonec jsme nasedli na vlak a vydali se do blízké Lužnice. Musím říct, že horší počasí jsme si snad ani nemohli vybrat, protože strašně fučelo, byla taky dost zima a modlili jsme se, aby nezačlo pršet. Tohle všechno se ale kolem oběda zlomilo, takže jsme nakonec sundávali bundy a pařili se na sluníčku :D. Trochu apríl :D.

Tyhle lístečky jsem měla na batohu až do včerejška :)

žabička

ňuňu

Z pár kilometrové procházky se nakonec stala trochu túra, ale aspoň mi na památku zbylo hodně fotek. Kuba mi dělal super podzimní fotky s padajícím listím, při jejichž focení jsem se málem zmrzačila, došli jsme k největšímu rybníku ČR a to Rožmberku, viděli naprosto roztomilý malý žabičky a když už jsem pajdala z posledních sil, připravil si Kuba to nejvíc největší překvapení.

Úplnou náhodou jsme totiž došli do Záchranné stanice pro volně žijící zvířata přímo v Třeboni. I když jsem už měla hlad jak vlk, tak jsem pookřála a nakonec jsme tu strávili hodně dlouhou dobu. Nešlo prostě odolat. Kde jinde můžete být takhle blízko všem těm našim volně žijícím zvířátkům, aniž by před vámi utíkala? Kde jinde se můžete vyfotit na metr od malých Bambiů, nakrmit veverku z ruky a prohlídnout si obrovská káňata? I když to Kuba vůbec neplánoval, tak mi nakonec připravil ten nejkásnější dárek. Byl to pro mě neuvěřitelný zážitek. A vy, pokud se do Třeboně vydáte, tak se tu nezapomeňte taky stavit. Vstupné je dobrovolné.

Večer jsme se ještě vypravili na bowling, kde jsme nakonec byli celou dobu sami :D. Jelikož mě letos čeká firemní večírek právě na bowlingu, musím pořádně natrénovat. No, první hru se mi podařilo prohrát jen o 2 body, pak už mě Kuba začal pořádně drtit :D. I tak jsme si to fakt užili a celkem brzo zapadli do peřin, jelikož další den už nás čekal opět přesun do naší poslední destinace. Tou byl Jindřichův Hradec, ale to si necháme zase na příště :)

Na závěr si ještě dáme výčet toho, co jsme nestihli. Nepodívali jsme se na zámek, i když jsme ho měli doslova za barákem. Nepodívali jsme se ani do místního divadla, protože ho bohužel zrovna opravovali. Nenafotili jsme si východ slunce u rybníka, protože ten den, co jsme se tam vydali, bylo samozřejmě zataženo. Já jsem si ani nedala pořádnýho kapra, protože po tý zkušenosti z restaurace u rybníka jsem se už trochu bála :D. Ale nevadí, já věřím tomu, že se sem ještě určitě vrátíme!

Užijte si klidnou říjnovou neděli a zase brzy se těším na čtenou.

Váš Andreják