Pohádková vesnička a Peklo v Čertovině 👿

Pořádně jsem ještě nestihla vstřebat zážitky z výletu do Železného Brodu a Semil a najednou tu píšu další článek o další skvělé výpravě. Mám pocit, že mi mozek exploduje z těch dvou dní strávených na Vysočině v naprosto pohádkové světě. A to doslova.

Když mi nejlepší kamarádka asi před měsíce a půl říkala, ať si na ní udělám čas 6. a 7. března, že pojedeme na výlet, tak jsem si myslela, že třeba pojedeme k ní na chatu oslavit moje narozky. Kam jsme se ale nakonec vydaly, to jsem nečekala ani ve snu. Už během cesty se mě ptala, jestli tuším, kam jedem. No nevěděla jsem ani prd. Navíc, když jsme se pomalu a jistě blížily na Vysočinu. Vysočinu v podstatě neznám, takže jsem ani netušila, co všechno tady mají.

Projížděly jsme malebnýma vesničkama s nádhernýma chalupama. Přesně s takovejma, v který jednou budeme s Kubou bydlet. Najednou jsme jely po uzounké cestičce a před náma se objevila cedule Hotel Podlesí - Pohádková vesnička. V tu chvíli mi to secvaklo a vzpomněla jsem si, že jedna bývalá spolužačka dávala na FB fotky právě odsud a strašně se mi to líbilo. A najednou jsem tady i já! Huráááá! :D

Vesnička byla ale v plánu až druhý den. Nejdřív nás čekalo ubytování, bazén, předání dárků (cože? vždyť tohle byl mega dárek sám o sobě!) a úžasná večeře. Naprosto mě dostaly překrásné pokoje. Opravdu to byla nádhera, proto vám sem dávám i tolik fotek :D. Celkově doplňky a interiér v hotelu byl fakt krásnej. Všechno doladěno do posledního detailu.

V bazénu jsme strávily celou hodinku a pak se vydaly na večeři a drink na oslavu. Poprvý jsem si dala Aperol Spritz (to brzo no :D), cinkly si šampusem a padly únavou.

Veget! :D

Ráno nás čekala konečně Pohádková vesnička a musím uznat, že byla fakt pohádková. Nejdřív jsem dle pekelné váhy zjistila, že skončím v pekle (to jsem ještě netušila, že to tak fakt bude! :D) a pak se šla uklidnit do té nádhery. Mám odtamtud asi milion fotek, ačkoliv ta vesnička zas tak veliká není. Všechno je ale tak fotogenické a dotažené do posledního detailu, že musíte prostě furt a furt fotit. Ve vesničce se normálně dá bydlet a v létě tady o to musí být asi i dost bitka.

Trochu nám mrholilo a výhled už nebyl tak úžasnej, takže jsme celkem brzo jely domů. Teda já jsem si myslela, že jedeme domů. Nakonec mě čekalo další překvapení. Verča mě dovezla do Čertoviny, která je od Pohádkové vesničky asi 20 kiláků, aby mi ukázala pravé Peklo.

Peklo bylo opravdu pekelné a už jen, když jsme otevřely vchodový dveře, tak mi spadla čelist. Byla to naprostá pecka! Nic takovýho jsem v životě neviděla. Všude okolo pekelné stroje, všechno ve dřevě, samej čert a různý další vychytávky :D. Nevěděla jsem kam s očima. Taky samozřejmě plno dětí, ale překvapivě byly hodné (nečekaně! :D).

Nejdřív jsme si prošly restauraci, kde jsme měly rezervovaný stůl (cože? Ještě oběd? Ta Verča se fakt zbláznila!) a pak se vydaly s ostatníma hřísníkama na prohlídku pekla. Byla to super show, milá a nenásilná, přitom rázná, takže na dětech bylo vidět, jaký mají respekt. Udělaná jak pro děti, tak pro dospělé, takže i dospělý člověk se vážně nenudil. Čekala nás třeba ochutnávka piva, zatímco děti dostaly "kozí chcanky" (byla to kofola, žádný stresy :D), setkání s Luciferem, prohlídnutí si smrtelných hříchů a třeba i ochutnávka makovce. Prohlídka trvala hodinu a po všech těch zážitcích vážně vyhládlo, takže jsem se už těšila na ten kus žvance.

Pekáč plný dobrot :)

Kozí chcanky!

Celý tento výlet je asi primárně určený pro děti, kterých bylo všude požehnaně. Pokud ale máte rádi pohádkovou atmosféru, tak je to rozhodně to pravý i pro vás. Já jsem z toho třeba byla naprosto nadšená. Dokázala jsem ocenit tu tvrdou práci, co za tím vším musela být. Všechny ty doladěné detaily a herecký um pekelníků.  

Fakt klobouk dolů.

A v neposlední řadě patří obrovský dík mojí nejlepší kamarádce, která pro mě tyhle dva dny plný překvapení přichystala. Fakt to byla nádhera a muselo to stát spoustu sil i peněz. Takhle krásný dárek jsem ještě asi nedostala.

Moc moc moc děkuju!

Naprosto nacpaný jak zážitkama tak úžasným jídlem jsme se už opravdu vydaly směr Hradec. Byly jsme pryč necelé dva dny a já měla pocit, že na počet zážitků jsme byly pryč aspoň tejden :D. Byl to naprosto úžasnej závěr oslavy mých narozenin. No né nadarmo se říká, že to nejlepší přijde na konec že jo :D. A přesně tak to bylo.

A co vy? Znáte Pohádkovou vesničku nebo Peklo v Čertovině?

Klidný start nového týdne přeju a já už kuju plány na další výlet.

Váš Andreják