Únor 2020 - poslední měsíc volnosti?

Jsem tu, žiju.

To, že jsem se vám teď měsíc neozvala, nebylo plánované. S tradičním měsíčním shrnutím přicházím s velkým zpožděním, ale co vám budu vykládat. Celá ta situace okolo koronaviru mě trochu vykolejila. Jsem teď doma na home office (díky bohu!) a přijde mi, že práce mám tak nějak více než obvykle. Nedokážu se na nic soustředit, vůbec nečtu... Jako introvertovi mi to, že jsem doma, vlastně absolutně vyhovuje, ale děsí mě, že nevím, jak dlouho na tento nouzový režim pojedeme a co bude. Jsem typ člověka, který rád plánuje a má ve všem pořádek, takže jsem z toho fakt dost rozhozená. Dneska bylo ale venku tak krásně, že jsem se rozhodla nepoddat se pesimismu a zkusit si zlepšit náladu vzpomínkami na únor, kdy "svět byl ještě v pořádku". S Kubou jsme podpořili místní pizzerku, objednali si jídlo domů, já si uvařila odpolední kafe a jdu na to!

Vítejte u únorového shrnutí.

 

- Kuba se nechal k poslednímu lednu uschopnit, tak jsme vyrazili za rodiči do Hradce. Bylo 1. února, venku řvali ptáci a teploměr hlásil 12 °C. Krásný jarní den, až na to, že měly být haldy sněhu a mráz. V Hradci jsme dali trochu dokupy byt v našem domě, který máme teďka na možnost občasného přespání v HK a já odpoledne dostala první krásný feedback ke své práci. Po měsící, kdy se člověk snaží, konečně vidí nějaký výsledek.

-  A hned na magické datum 02.02.2020 jsem přivítala v Náchodě návštěvu! Přijely za mnou bývalé kolegyně. Počasí nebylo nic moc, ale prohlídly jsme si Náchod a zapadly na kafe a oběd :) A doma jsem zjistila, že jsem neudělala ani jednu fotku! Až tak super to bylo :)

Bohužel jsem četla jen decentně a březen dopadl ještě hůř :(

- Únor byl hodně pracovně zaměřený, takže jsem pak skoro 14 dní strávila v práci. Ale! Náchodský deník otiskl moje fotky z vernisáže, napsala jsem článek do hronovských novin, nafotila předávání pamětních listů studentům Univerzity třetího věku, natočila video z krásné výstavy o první republice, s dětma ušila maňásky, zúčastnila se masopustu, domluvila spoustu spoluprací, absolvovala své první školení nebo archeologický výkop...

z přednášky o zlatém pokladu

výstava Staré dobré časy

předávání diplomů

moje první dílna pro děti

tuhle fotku naprosto miluju!

MASOPUST

- Odbyla jsem si poslední dvě návštěvy zubaře a další mě díkybohu čeká až na konci srpna. Jsem ale ráda, že jsem se tam konečně dostala, stihla to ještě před karanténou a momentálně mám zuby v pořádku.

- 16. února jsme chtěli jet s Kubou na tradiční valentýnský výlet, ale jako naschvál se mi spustila taková rýma, že jsme nakonec zůstali doma. Došli jsme si ale na oběd do vedlejší vesnice a aspoň se prošli po okolí. Při té příležitosti jsme se také podívali, jaké škody napáchala Sabine a bohužel zrovna u nás bylo těch stromů popadáno opravdu hodně. Byl to celkem smutný pohled.

:D

Kuba a jeho poloviční palec :) teď už ho nemusí nosit ani zavázaný :)

- Jelikož jsem měla nastřádáno hodně přesčasových hodin, mohla jsem si je i ke konci měsíce vybrat. Využila jsem toho jeden čtvrtek a vyrazila na Broumovsko, které se už v létě stalo mým dalším domovem. V té době jsem ale ještě netušila, kam se tahle moje láska nakonec posune. V srpnu jsem o naší návštěvě Broumovska sepsala článek, v říjnu už jsem se vypravila na svůj první bloggerský presstrip a 20. února mi Honza (kopernikk) předával správu IG Broumovska.

Broumov

- I na ten valentýnský výlet jsme nakonec vyrazili. V sobotu 22. února jsme sedli na vlak a vypravili se do Brna na výstavu zlatého pokladu Inků. Kuba tohle téma naprosto miluje, takže jsem neváhala ani minutu a výlet odsouhlasila. Navíc jsme tentokrát jeli úplně jinou trasou než normálně jezdíváme z Hradce, a tak se už samotná cesta stala zážitke :).

tady jsem si po letech dala žlutou limonádu!

taky jsem si tam koupila boty na jaro/podzim, který teďka vůbec nevynosim...

- Poslední středu v únoru jsem se dostala na svoje první školení v nové práci. Probíhalo v Centru uměleckých aktivit v Hradci a rozhodně doporučuji sledovat jejich webovky, protože jestli jste někdo z okolí HK, tak stojí za to se nějakého jejich kurzu zúčastnit. Já jsem byla na semináři Umění sebevědomé prezentace a hodně mi to dalo. Minimálně jsem zjistila, že nejsem sama, kdo trpí neuvěřitelnou trémou, když má někde vystupovat. 

krásné prostory, kde školení probíhalo

- Na tradiční narozeninový výlet jsme se nakonec vypravili 29. února a nemohli jsme nikam jinam, než do našeho milovaného Broumovska. Užili jsme si tak první a poslední letošní sníh a brzy snad zveřejním i článek, kde se dozvíte, kam přesně jsme se vydali :).

A to je za únor vše. Opět mi přišlo, že jsem vlastně nic moc nezažila, ale když to srovnám s březnem... Přemýšlím, jestli má vůbec smysl shrnutí za tento měsíc psát. Ale jo, asi bych měla mít zaznamenaný takový důležitý milník v životech celé planety. Snad se brzy vše vrátí do starých kolejí, i když to asi tak rychle nebude. Před chvílí jsem zjistila, že nouzový režim pravděpodobně bude fungovat dalších 30 dní...

Co vy? Jak zvládáte současnou situaci? Máte třeba víc času na věci, na které dřív čas nebyl? Čtete víc?

Mějte se tak nějak v rámci možností fajn a snad se tu teďka budeme potkávat trochu častěji :)

Váš Andreják

A ano, v únoru a skoro celý březen jsme ještě měli stromeček :) ... dokonce i s dárkama :D

Na rozloučenou opět Čenda :)