Přečteno v dubnu 2020 📚

Dlouho, předlouho jsem přemýšlela, jestli shrnutí přečtených knih za duben nespojit rovnou s tím květnovým. Za duben jsem totiž přečetla jen jednu knihu, jednalo by se proto pouze o jakousi "recenzi". Kniha to byla ale pořádná, vlastně šlo o 2v1, takže jsem se nakonec rozhodla, že toto shrnutí sepíšu. Takhle pořádnou bichli jsem totiž už dlouho nepřečetla (pravděpodobně dlouho ani nepřečtu) a počtem stran jsem dokonce překonala několik měsíců předchozích. Asi by mi bylo později líto, kdybych si to tu pro sebe nezaznamenala.

 

Vítejte u dubnového shrnutí přečtených knih. Tento měsíc jsem zvládla přelouskat speciální vydání k výročí vydání své milované ságy Stmívání - Život a smrt/Stmívání. Celkem jsem přečetla 816 stran. Díky tomu, že v podstatě šlo o dva příběhy (dvě knihy) v jedné, povedl se mi po dlouhé době rereading. Na ten za normálních okolností nemám čas, takže jsem moc ráda, že to bylo zrovna u Stmívání.

Stmívání
Kdo by neznal tento v dnešní době možná už kultovní příběh 17leté Belly, která se přestěhuje ke svému otci doslova na konec světa a zamiluje se tu do upíra. Asi by bylo zbytečné tu nějak obšírněji popisovat děj, přesunu se proto rovnou ke svým pocitům a poznatkům ze čtení. Jestli tu mám ale někoho, kdo opravdu tento příběh nezná, tak klik na anotaci zde.

 

Stmívání jsem v době své největší slávy docela slušně ignorovala. Mám to tak s většinou populárních příběhů od Harryho Pottera počínaje, přes právě zmiňované Stmívání, až po Nikdyuš konče. Většinou mě opravdu hodně odradí ten všudypřítomný hype, takže tyto příběhy nechám nejdříve odstát a pak jim teprve dávám šanci. U Stmívání to nebylo jinak, knihy jsem nečetla, ale se spolužačkou jsme se domluvily, že spolu zajdeme na filmové zpracování. Bylo to na vejšce a mám pocit, že jsme spolu byly opravdu snad na všech dílech.

Po zhlédnutí prvního dílu jsem nakonec k jedněm Vánocům dostala i knižní vydání, takové to krásné v boxu v pevné vazbě. Knihy si přečela a do příběhu se zamilovala. Nikdy jsem nebyla ta fanynka, co by měla všude výstřižky z časopisů, nad postelí plakát Edwarda a veškerý Twilight merch, ale miluju celé to prostředí, hlavní hrdiny, i ty filmové, miluju i vzhled knih samotných, protože jsou naprosto překrásné! Když jsem v LK objevila nějaký doprovodný materiál, musela jsem ho mít. První díl Stmívání jsem viděla snad stokrát, takže když jsem si v dubnu na IG všimla, že hodně holek dává rereading, rozhodla jsem se sáhnout právě po této speciální edici, kterou jsem ještě nečetla.

A jo, i podruhé to bylo boží. Vrátila jsem se o těch asi 10 let zpět a opět prožívala tu bezmoc a předem odsouzený vztah. V mnoha místech knihy, zvláště u dialogů mezi Bellou a Edwardem, jsem ale zjistila, že číst tu knihu poprvé v mém současném věku, tak ji asi zaklapnu a nedočtu. Teďka napíšu strašný klišé, ale já jsem na to už asi fakt stará. Film zbožňuju pořád, tam nějaký svůj posun nepozoruju, ale u té knihy jsem se přistihla u toho, že jsem kolikrát protočila oči a řekla si, že tohle už je fakt moc :D.

I tak jsem si ale čtení užila a rereadingu nelituju. Bylo fajn si zavzpomínat a když jsem zjistila, že v AJ vyšlo Půlnoční slunce neboli Stmívání z pohledu Edwarda, vůbec jsem nepochybovala o tom, že si ji v překladu pořídím. Je to prostě součást mého knižního vývoje.

Život a smrt
Tak tohle byl ale teda mega úlet! Abych vás uvedla do obrazu, tak Život a smrt je Stmívání s prohozenými pohlavími hlavních hrdinů. Z Belly je tak Beau, z Edwarda Edythe a jediný, kdo zůstal stejný, jsou rodiče Belly. Proč to tak je, autorka vysvětluje hned v úvodu, takže o nic nepřijdete. Vyměnit pohlaví u hlavních hrdinů ze začátku znělo dobře, moc jsem se na ten příběh těšila, ale....pfff.... Bella jako kluk byl fakt průser. Pardon za ta slova, ale vhodnější jsem prostě nenašla. 

 

Asi víte, jaká je Bella v originále nešika, jak je tichá, uzavřená, nijaká. U holky vám to ale ještě může připadat roztomilé a vlastně nějak ta jemnost a přecitlivělost prostě k dívkám patří. Edward jí skvěle doplňuje, ochraňuje ji a prostě je to páreček k sežrání. Když ale tyhle vlastnosti získá kluk, je to takové... hmmm, jak to jenom říct....

Beau vám prostě přijde jako naprostý blb.

Co jsem tak pochopila, Stephenie Meyer se tím snažila ukázat, že i kdyby byly role prohozené, příběh by se i tak stal úspěšným a měl své kouzlo. Jako jo, asi by si svou část čtenářů získal, ale mě by to pravděpodobně tolik nezaujalo. Tohle je prostě bizár!

Pokud byste si to rádi přečetli sami, ale bojíte se, abyste zbytečně nevyhodili peníze, tak knihu jsem za 149 Kč sehnala v Levných knihách. 

Když jsem tenhle článek sepisovala, netušila jsem, že se zasekám na celé tři měsíce, kdy nepřečtu ani stránku... V nejbližších dnech čekejte shrnutí přečtených knih za květen a pak už ticho, pusto, prázdno. Najela jsem na prázdninový režim. Většinou každoročně přes léto přečtu jen pár knih, ale že bych nepřečetla vážně vůbec nic, to se mi už několik let nepovedlo. Letos tedy premiéra.

Doufám, že si léto užíváte a snad jste přečetli za poslední čtvrt rok více než já. Pokud jste na tom někdo stejně, dejte vědět, ať vím, že v tom nejsem sama. 

Užívejte zbytek prázdnin a zase brzy na čtenou!

Váš Andreják