neděle 24. května 2015

New In za březen a duben

Můj pán zahodil sádru, což znamená dny strávené po výletech a venku v přírodě, což znamená málo času na blog (nojono). Byli jsme minulý týden na Kosti, teďka v pátek se konala Muzejní noc a včera jsme se museli jít podívat na otvírání Bílé věže u nás v HK. Je to hradecká chlouba, dva roky se rekonstruovala a můj drahý se na tom také podílel, takže to je jasný, že jsme tam šli, žeano. Poté u nás propukla alergie, takže dnešek jsme se rozhodli pro jistotu strávit doma. Drahý upravuje fotky, já píšu blog a zjišťuju, že jsem si za březen a duben moc věcí nekoupila. Vlastně většinu věcí jsem dostala, protože jsem měla narozeniny (hohohooooo). Jinak všimli jste si, že dneska je 24.? = za 7 měsíců Vánoce = máte už nějaký dárek? :D

Ano, kabelek není nikdy dost. To nevadí vůbec, že je už nemám kam dávat. Tahle je ze sekáče, za pár korun. Překvapilo mě, že zapínaní je opravdu na pásek, jak je vidět na fotce, a ne na patent. V určitých situacích to opravdu hodně zdržuje.

Dárek od kamarádky k narozeninám. Ví, jak miluju Paříž, takže tohle byl opravdu trefný dárek. Navíc je ručně šitá, kupovaná na Fleru, což je další plus :)

Dárek k narozeninám od přítele. Jojo, už je to definitivní, letím do Peru. Hurááááá!
Dárek od ségry. Tuhle knížku jsem původně měla dostat už k Vánocům, ale nebyl čas jí dojít koupit, takže jsem si musela počkat na narozeniny. No a samozřejmě ještě nebyl čas začít....
Opět od ségry. Dloooouho jsem si ji přála, nečekaně jsem si ji zatim jenom prohlídla.
Dvě sukně ze sekáče + jeden šátek, který mám v práci + jedna halenka, která je v pračce :D

S kosmetikou jsem na tom na štýru. Ale ten sprcháč je naprosto božskej!
Taky jsem dostala tenhle úžasnej cestovatelskej deník. Nakonec po dlouhém zvažování jsem se rozhodla, že ho budu používat na vnitrostátní cesty :D

čtvrtek 7. května 2015

Co je u mě nového?

Mám ze sebe hroznou radost, že konečně pravidelně přispívám sem na blog a dokonce mám rozepsaný tři články, asi jsem chytla druhou mízu. Dokonce jsem měla i první návštěvu z Keni, děkuji velice :D. Teďka se kolem mě děje takových věcí, že mi přijde škoda se o ně nepodělit. Pokud nepočítám to, že můj drahý má už přes měsíc nohu v sádře (o tom už taky smolim článek, neuvěřitelná situace), tak jsou to vesměs samé příjemné věci a kdo by se nechtěl pochlubit, že se má dobře, že?

1) Učím se rusky
No nevim, jestli se tímhle dá chubit, ale už je to tak. Na stará kolena jsem šla do sebe a učím se tuhle šílenost. Ještě neumím ani celou azbuku, ale hlavně, že vím, že pondělí se řekne panidělník :D sakra, kdo na tohle přišel, když neděle se ani neřekne nidělník, jak by si jeden asi tak jako odvodil ...

Na krasopisu si zakládám :D
2) 1.narozeniny blogu
Ani jsem to nějak nezaregistrovala, jelikož stále píšu spíš pro sebe než pro čtenáře. Takže héééépy brzdéééj tůjů dýýýýýr blog. Jo a slibuju, že budu psát pravidelně ... (jojo :))

Maminka vyráběla

3) Moje narozeniny
To je už horší zpráva. Je to čím dál horší a horší a čím dál hůř to nesu. Přece jenom třicítka skoro na krku, pořádně jsem nikde nebyla, ničeho nedosáhla a tak, znáte to. A aby mi tohle všechno nebylo líto, tak mi ostatní dávají krásné dárky (děkuju :D), ale ty vám ukážu až v jednom z těch rozepsaných článků.
Majklíčka už znáte...

4) Letenky do Peru
Už jsou domaaaaaa! Původně jsem o tomhle ani nechtěla psát, ale musím. Na podzim se s přítelem a pár kamarády chystáme procestovat Peru. Bude to brutální záhul, musím se nechat naočkovat, nakoupit všechno vybavení a tak dále, ale zatím jenom koukám na ty letenky a kochám se. Jooo až se podzim zeptá, co jsem dělala v létě....

5) EXPO Miláno
Zatím také ve fázi přípravy, ale v bližším termínu než Peru :). Hrozně se těším a doufám, že kromě zážitků z Expa si přivezu i novou kabelku jako z Paříže. Asi zavedu novou tradici.

6) Akce Etiopie
Můj drahý byl vyslán na služební cestu do Etiopie ještě s jedním kolegou a oběma se tam podařilo si vymknout kotník a natáhnout si vazy. Podotýkám, že na té samé noze. A pak ho mám nechat odjet někam samotnýho....Díky bohu se po 14 dnech vrátil a přivezl mi kromě sebe i krásný dárek.

Pták jeden

7) Radosti všedních dní
Začlo být pěkně, cpu se zmrzlinou, chodím do divadla, obarvila jsem se na růžovo, jezdím na kole, chodím na procházky, vysedávám u rybníku, fotím květiny, zúčastnila jsem se Majálesu, projela si Hradec na bruslích, maluju a miluju život :)

Váš Andreják

Pistáciovou mám stejně nejradši
V Tescu mívaj akci na tulipány za 15 Kč, takže nakupuju skoro furt :)

Tahle nádhera na mě čekala na cestě do práce

Jo, opravdu miluju tulipány


Dám si 7 piv a jednu zelenou (ne, sedm piv fakt nedám)

<3

sobota 2. května 2015

Moje (osudové) ťapky

Mám alergii na slovo baleríny, takže i když bude tenhle článek o balerínách, tak já těm botám tak prostě říkat nebudu! Ťapky si kupuju většinou jenom na jednu sezónu za pár kaček, protože mi přijde hrozně líto vyhazovat za placatý boty víc jak 200 Kč. Navíc nejsou ani na dlouhodobější nošení, takže za mě to určitě není nijak skvělá investice. Většinou nakupuju po výprodejích, v sekáčích nebo levných obchodech typu Pepco, CCC atd. Letos jsem si koupila i jedny dražší a to z IRON FISTU, nedokážu té značce odolat a když maj slevy třeba 75 %, tak prostě musim (btw. zrovna maj novou kolekci!). Každopádně jsem ale zjistila, že snad ke každým z těch bot se pojí nějakej příběh, s něčím je mám spojený, někdy v dobrém, někdy v horším....Tákže, pokud zrovna nekoukáme na hokej nebo se nemuckujete někde pod třešní, tak se pojďte kouknout na moji minisbírku.

Začínám obyčejnýma černýma, který jsou zrovna z PEPCA a stály mě asi 60 Kč. Byl to tenkrát celkově dobrej den, protože jsem sháněla vybavení do koupelny (kelímek na kartáčky, dávkovač na mýdlo...) a všude za to chtěli doslova nekřesťanský peníze. Tak jsem byla celá zdrchaná a naštvaná z toho celodenního hledání, že jsem se šla podívat sem (abych si pro radost koupila nějakou blbinu) a nejenom, že jsem našla ty věci do koupelny, ještě jsem si jako bonus odnesla tyhle super botky.

Opět PEPCO, tentokrát dárek od mamky. Ťapky v týhle barvě už jedny mám viz níže, ale ty už maj ta nejlepší léta za sebou, takže bylo na čase obnovit vozový park. Dostala jsem je k narozeninám, kdy mi mamka původně dala úplně jiný dárek, který se nesetkal moc s úspěchem (já vím, dárovanému koni...), takže mi nakonec koupila ještě jeden dárek (měla bych to praktikovat častěji :D).

No a to jsou ony moje milované! Mám je asi 4 roky, prala jsem je několikrát a i když už teda trochu ztratily barvu, tak stále DRŽEJ! U mě je to obrovský úspěch, materiální věci většinou zničím do pár měsíců, protože je mám prostě proto, že se maj spotřebovat a ne, že si je budu vystavovat. Prožily se mnou dva ročníky Rock for people, byly se mnou na dovolený u moře, no samé krásné zážitky. Kupovala jsem je tenkrát na jednom z těch e-shopů, co vozej věci z Anglie a ani nevim už kolik stály. Ale pozor, jsem extrémně značková, jelikož je to DUNLOP! :D (haha, znalec a odborník...do té doby jsem ani netušila, že dělaj boty, měla jsem za to, že jenom pneumatiky).

 A tyhle jsou pro změnu zase osudové :). Jsou z CCC, odkud nedoporučuju kupovat jakékoliv boty, všechny se mi po pár měsících rozpadly. To, že tyhle ještě držej považuju za nějakej reklamní trik. Jakože dvoje boty se vám rozsypou pod rukama, tak abyste nad firmou nezlomili hůl, tak jako na potvoru ty třetí držej jak přikovaný. No ale jinak jsem tyhle boty měla na sobě, když mě tenkrát v létě z kola sejmul můj nynější přítel. Jo díky bohu, že jsem měla docela vypito, jinak bych to asi nepřežila (byla to výjimečná situace, já normálně nepiju, když pak sedám za řidítka, opravdu, přísahám...) ... no a díky tomu taky vypadaj tak, jak vypadaj ... a já mimochodem taky, doteď mám na lokti jizvu a to nemluvim o zničené kartičce na vstup do práce....

Tohle je taky CCC, méně podařená verze. Sice se nikde nerozlepily, nezlomila se ani podrážka, ale vytáhly se takovým způsobem, že je doslova ztrácím při každým kroku. Kdybych šla bosa, tak udělám fakt líp. No díky bohu, že stály do 200 Kč a na doma se to nosit dá a když tak o tom přemejšlim, tak ani žádný zážitek s nima nemám... boty k ničemu fakt :D

Moje krásné kamínkové ťapky ze sekáče za pár korun - to byl kauf měsíce. S těmahle jsem zažila své poprvé! Poprvé jsem zažila, jaký slastný pocit to je, když máte z balerín totálně sedřený paty do krve. Jo děkuju mockrát, od tý doby si na ně dávám pořádnýho majzla.....Ale jinak jsou krásný no ne? :D

Tramtadadáááááá na konec to nejlepší :D. To jsou ony, ty krásné, drahé z IRON FISTU. Jsem z nich tak unešená, že jsem vám musela vyfotit i detail zlaté lebečky na boku (jsem zvědavá, kdy ji ztratim a budu hrozně nas.....). Začátek příběhu už znáte, byly výprodeje po Vánocích.... no a původně jsem je kupovala jako dárek pro kamarádku k svátku, znáte to, koukáte, co mají za velikosti a jako na potvoru mají i tu vaši, poslední pár...tak to je pak jasno. Dopadlo to dobře, obdarovala jsem nejen ji, ale i sebe :) (a žili šťastně až do smrti).

Máte taky nějaké svoje osudové boty?

Krásný prodloužený víkend!
Váš Andreják

středa 29. dubna 2015

Klicperovo divadlo

Miluju divadlo! Ne teda jen tak ledajaký, ale přímo to naše, hradecký, Klicperovo. Asi je ve mě ten kus vlastenectví a láska k Hradci se odráží i v tomto ohledu. Těžko říct, jestli kdybych bydlela v Plzni, tak třeba budu milovat Tylovo. Chtěla jsem napsat tenhle článek už dlouho, ale nevěděla přesně jak na to. Mám psát o určitých hrách? Nebo bude lepší to shrnout najednou do jednoho článku včetně představení divadla? Nebo mám psát jenom o tom, jak úplně nejvíc mega úžasný to divadlo je? No popravdě, ani teďka nevím, co přesně chci říct, tak hurá do toho :D

(zdroj: FB stránky Klicperova divadla)

Klicperovo divadlo se nachází v Hradci Králové skoro přímo v srdci města. Stojí totiž v jedné z uliček Velkého náměstí na kopečku, což je vlastně původní staré město. Tady se nachází hlavní budova - hlavní scéna. Součástí budovy je i Galerie u Klicperů, což musím říct, že je fakt super věc. Já do uměleckých galerií moc nechodím, ale díky tomu, že je přímo v divadle, si nepřijdu jako úplnej uměleckej barbar. Sál má kapacitu asi 400 míst. K hlavní scéně ještě patří Studio Beseda. To má k dispozici 130 míst, takže je to takové komornější divadlo. Člověk tam sedí v podstatě na jevišti a občas se děsím, aby v nějaké hře nezapojovali diváky :D. Hrozně se mi tady líbí možnost návštěvy nově opravených teras, kam se dá jít třeba o přestávce. V době konání tzv. Divadelňáku (psala jsem o něm tady) se hraje ještě na Letní scéně, což je takový malý amfiteátr, kam se ale vejdou haldy lidí, hned vedle hlavní scény. K divadlu ještě patří prostory předprodeje, které se momentálně přesouvají do nové a větší budovy. Prý se tu budou konat i besedy s herci a podobné akce, takže já se už nemůžu dočkat.

Hlavní scéna (zdroj: oficiální stránky Klicperova divadla)

Studio Beseda (zdroj: oficiální stránky Klicperova divadla)

Letní scéna (zdroj: oficiální stránky Klicperova divadla)
Klicperovo divadlo je ve východních Čechách hodně oblíbené. Důkazem může být to, že veškerá představení jsou beznadějně vyprodaná a když se rozběhne předprodej, tak se tvoří fronty jako na banány. Hodně velký adrenalin člověk zažívá i při rezervování představení přes internet. Pokud jste někdo zažil tvorbu rozvrhu na VŠ, tak víte, o čem mluvím. Dalším důkazem může být autobus MHD, který je celý polepený scénami z různých her Klicperova divadla nebo např. seriál Protřeno, kde v každém díle vaří jiný herec z divadla. Divadlo má také svojí kapelu Mastix poskládanou z herců. Ti si svých diváků a fanoušků opravdu váží, já osobně musím pochválit naprosto skvělou komunikaci přes facebook. Na dotazy reagují během pár minut, pořádají soutěže o vstupenky (jojo, taky se mi podařilo vyhrát!), o všem informují včas a přehledně.

Moje vyhraná vstupenka :))
Tohle je tak desetina.... :D
Vstupenka stojí většinou 250 Kč a délka představení je 2 hodiny. Koule je ale třeba na 3 hodiny a je o ní obrovský zájem. Mně se na ní povedlo dostat a musím říct, že je to naprosto něco neuvěřitelného. Pavla Tomicová má takové energie, že to jsem neviděla snad ani u hyperaktivního dítěte :D. Pokud se vám podaří sehnat lístky, tak rozhodně neváhejte. Jinak kromě Koule jsem byla ještě na:
Absolvent (premiéra)
Bez Bab aneb Kutloch (2x)
Soudce v nesnázích (derniéra)
Noc oživlých mrtvol (derniéra a poté koncert a paření přímo na jevišti v Besedě! Skvělej zážitek! Děkuju :)
Fligny, koks a kutilové (2x)
Kytice
Slavnostní galavečer

A ještě mě čeká: Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho (derniéra), Český les, Mědvědi a plno dalšího, protože na příští sezónu už bude naprosto nezbytné si koupit předplatné :)

Váš Andreják

neděle 26. dubna 2015

Co je láska?

Asi existuje nekonečno definic, co je to láska, jak ji poznáme a co udělat pro to, abychom ji prožívali. Každý to má ale jinak. Někdo si nedokáže představit, že by nebyl bez své polovičky třeba i jeden jediný den, někoho by to naopak doslova dusilo, někdo chce mít vedle sebe člověka dominantního, někdo submisivního.... Když jsem se seznámila se svým partnerem, tak by mě ani nenapadlo, že bychom jednou spolu mohli být. Má dlouhý vlasy a mně se dlouhovlasí chlapi nelíběj, je cestovatel a já byla nejdál na Krétě, hodně a rád jezdí na kole a já cyklistiku ještě před pár lety doslova nesnášela! Mám pocit, že u nás asi fakt platí, že protiklady se přitahují. Člověk musí mít fakt trpělivost a umět přijímat kompromisy, ale momentálně si už nedokážu představit, že bych ho neměla. Je to část mě, dokážu si představit, že bude mým manželem a jednou založíme rodinu.


A co je pro mě teda láska? Je to když:
  • se mnou vystřihává vánoční vločky, koupí mi vánoční ozdobičku s mým jménem a zařídí ten největší a nejkrásnější vánoční stromeček, který pak nechá stát v obýváku tak dlouho, jak si budu přát, i když doteď Vánoce moc neslavil (ano, stále i teď máme v obýváku stromeček :))
    

  • pro něj není problém uvařit





  •  mu nevadí, že jsem hroznej bordelář a nají se se mnou klidně i v posteli (viz předchozí foto :D)
  • mi k narozeninám vlastnoručně vyrobí dárek        

  • se mnou chodí do divadla a na koncerty, na kterých paříme přímo v kotli
  • mě vidí opilou a nepřijde mu to jako konec světa
  • mi na Valentýna přichystá tu nejúžasnější snídani   

  • se spolu učíme cizí jazyk a on se snaží, i když ho to fakt vůbec nebaví
  • se mnou chce procestovat svět    

  • chce ochutnat moji koprovku, i když z ní má z dětství trauma
  • mi přichystá na každý den nějaké překvapení (který původně vůbec neplánuje, takže je to překvapení i pro něj :D)
  • mě podporuje v něčem, co mi třeba nejde
  • mě obejme a řekne, že to bude dobrý, i když to zrovna vůbec dobrý není
  • mě dokáže rozesmát
  • mě nechá mu uplést cop
  • mě naučí něco nového
  • mě drbe ve vlasech
  • na něj můžu být hrozně moc pyšná!
  • když se mě snaží udělat šťastnou 
  • a plno dalšího <3
Krásný zamilovaný večer vám všem!

Váš Andreják
 



středa 22. dubna 2015

New In za leden a únor

Jo jasně, budu přispívat pravidelně a blablabla. Jenže pak se s tebou chtěj sejít známí, pak musíš zůstat dýl v práci nebo se najednou rozhodneš, že se ve svém věku začneš učit rusky (už jsem vám říkala, jak je azbuka super? Je to hrozně logický, že P je R, H je N, U je I atd. a hlavně se to VŮBEC neplete..:D). No a vrchol je, když začne být pěkný počasí. To je už totiž vážení naprosto konečná! Takže vytáhneš kolo, longboard, zajdeš na pívo na zahrádku nebo prostě jenom jdeš domů z práce pěšky... člověk taky někdy mezitím musí doma uklidit, dojít na nákup, najíst se a vyspat se a na nějaký blogování (nic proti tomu, mám to ráda, jinak bych to nedělala :)) nezbývá fakt už ani minuta - dobře zbývá, ale taky se chci někdy prostě jenom válet a nic nedělat.
Jelikož se znám, že tímto trpím, tak jsem si fotky nafotila už před měsícem a teďka k tomu stačí napsat pořádný "jávůbecnicnestíhámpolitujtemě" článek a máme hotovo :D. Chtěla jsem tím prostě říct, že doufám, že si stejně jako já užíváte to krásný počasí a ještě než večer padnete za vlast, tak si prohlídnete, za co jsem teda vlastně utrácela poctivě a tvrdě vydělané peníze.

Tahle fotka by tady vlastně vůbec být neměla, protože jsem ty lístky nekupovala já. No ale musim se pochlubit, jak s přítelem hrozně kulturně žijeme. Všechna představení rozhodně doporučuju, stejně jako ostatní hry z Klicperova divadla v Hradci. A aby toho nebylo málo, tak jsem ještě před týdnem vyhrála volný vstup na Fligny, koks a kutilové, takže jsem to už viděla 2x.

Olivia Paige je prostě nejlepší! Jednou za čas našetřím a pak objednávám jako prdlá. Už mám od ní asi tak půlku šatníku.


Tahle fotka by tu opět neměla být, protože sukni jsem dostala od ségry darem. Splašila ji někde na votoči a já ji teďka skoro ani nesvlíkám.

Juchů, konečně mám jaropodzimní boty! Řeknu vám, byl to boj něco sehnat a nenechat v krámě litra. A pak si takhle náhodou zabloudím do New Yorkeru, kde jsem nebyla asi 10 let a tam najdu tohle za 250 Kč. No neber to.

A aby těch cizích jazyků nebylo málo, tak se učíme ještě španělsky. Já nevim, asi jsem se zbláznila...

Těšila se těšiláááááá (jo dobře, tyhle lístky jsem taky nekupovala já)

A jednou za čas maj na Iron Fistu mega výprodej a Jája si tam vždycky něco koupí. Tyhle boty jsem si koupila dokonce dvakrát. Jednou pro sebe a jednou pro kamarádku k svátku (radost byla veliká!)

S přítelem máme tradici, že si každý měsíc koupíme knížku a někdy si těch knížek holt koupíme víc no...(btw. o víkendu jsem předělávala knihovnu, takže v příštím článku se těšte na výsledek :)
Och ach <3
Mezitím se mi tu samozřejmě nahromadilo plno věcí za březen a duben a taky jsem měla narozeniny.......ale o tom zase někdy příště :)

Váš Andreják!
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...