Jak dopadl můj Travel Wishlist 2019? A kam se chystám letos?

O uplynulém víkendu jsme se s Kubou konečně vypravili na první výlet roku 2020, a tak jsem usoudila, že je nejvyšší čas shrnout rok uplynulý. Rok 2019 byl cestovatelsky úplně jiný, než jsem doposud byla zvyklá. Zažili jsme totiž opět několik našich poprvé. Hlavní poprvé bylo asi to, že jsme neabsolvovali žádnou vícedenní dovolenou s přespáním mimo domov. Když už jsme někde přespávali, tak každý zvlášť. Bylo to hlavně kvůli tomu, že jsme se přestěhovali a nechtěli jsme Čendu nechávat několik dní doma samotného. Chtěli jsme si užít náš nový domov a taky pomoct kocourovi, aby si v klidu zvyknul. Myslím, že se to povedlo a snad se letos podíváme někam minimálně na prodloužený víkend.

Sezónu jsme odstartovali už v lednu a to hned dvěma výlety, což se nám povedlo úplně poprvé. Od té doby jsme tempo celkem drželi, i když se nám do toho zapojilo i stěhování, které sežralo hodně času. Od dubna jsme proto jezdili hlavně u nás ve východních Čechách po místech, která jsme si šetřili právě na dobu po přestěhování. A musím říct, že to byl skvělý krok. Objevili jsme tolik nádherných zákoutí! Nutno také podotknout, že tomu hodně pomohla i změna práce. Třeba v takovém Hronově jsem teďka už skoro jako doma.

V roce 2019 vůbec nebylo v plánu jet nikam do zahraničí, což bylo vlastně také poprvé. Kuba si svoji dovolenou odbyl v Nepálu, ale já plánovala zůstat v ČR. Velké překvapení pro mě proto bylo, že jsem nakonec stihla Budapešť, Polsko, Nizozemí a Německo. Ty poslední dvě destinace byly sice jen jednodenní výlety na vánoční trhy, ale i tak jsem ráda, že jsem se někam podívala. Drážďany a Kudowa-Zdroj byly navíc s Kubou, takže jsme letos stihli i společnou zahraniční výpravu.

Další poprvé bylo to, že to vypadalo, jak kdybych letos neměla žádný Travel wishlist. Jezdila jsem na místa, která na něm vůbec nebyla. Místa, o kterých jsem si byla jistá, že je stopro letos navštívím, jsem pohřbila někam na dno samotného wishlistu, a nakonec to dopadlo tak, že z toho loňského jsem si splnila pouze jeden bod. Kam jsem se to teda vlastně podívala, se za chviličku dozvíte. Takže! Jdeme na to!

Kde jsem všude byla v roce 2019?

V roce 2019 jsem absolvovala celkem 27 výletů. Z toho 23 v ČR a 4 v zahraničí. Loni jsem po dlouhé době vůbec neletěla letadlem, ale opět hodně využívala služeb ČD. Jediné splněné místo z loňského wishlistu byla Pecka. Většina výletů byla jednodenních, případně dvoudenních. Nejdelší čas jsem asi strávila v Budapešti. Na to, že jsem si myslela, jak budu hodně doma, protože jsme se s Kubou konečně dočkali soukromí, jsme toho myslím nacestovali celkem dost. A já jsem ráda, že to nakonec šlo tak pěkně skloubit. Tak se pojďme mrknout, kde všude jsem teda v roce 2019 byla...

Některá z míst jsou prokliknutelná na článek :)

🚂 Hlinsko - Betlém

🚂 Les Království

🚂 Chrudim - valentýnský výlet

🚂 Polička

🚂 Lázně Bohdaneč

🚂 Opočno

🚂 Babiččino údolí

🚂 Budapešť

🚂 Červený Kostelec -> Studnice

🚂 Hronov -> Náchod

🚂 Hradec Králové -> Česká Skalice (na kole)

🚂 Žacléř

🚂 Broumov a broumovské okolí

🚂 Kudowa - Zdroj

🚂 Malé Svatoňovice -> Žaltman

🚂 Hronov (asi 4x)

🚂 Borovnice -> Pecka -> Borovnička

🚂 Teplické skály

🚂 Žernov -> Rýzmburk

🚂 Broumov - Teplické skály - Broumovské stěny - Meziměstí - Police nad Metují

🚂 Nové Město nad Metují

🚂 Václavice -> Starkoč

🚂 Praha

🚂 Deventer

🚂 Drážďany

🚂 Trutnov
🚂 Žďár n. M. -> Police n. M.

Teď by měl tradičně následovat Travel Wishlist na letošní rok. Jenže... tak nějak jsem zjistila, že vlastně nemám na rok 2020 žádná vytipovaná místa po ČR. Rozhodla jsem se proto recyklovat svoje starší wihlisty z uplynulých let a pokusit se je aspoň trochu naplnit. Ten z roku 2016 mám už komplet splněný, v roce 2017 mi chybí Manětín a Ještěd, rok 2018 byl celkem úspěšný, ale i tak tam zbyly Beskydy - Rožnov a Frenštát - a pak výprava Hrubá Skála - Turnov, no a jak jsem psala už v úvodu, rok 2019 byl vůbec komplet neúspěšný.

Jak už jste si mohli přečíst, letos máme za sebou teprve první výlet, takže jsem pochopila, že dávat si příliš vysoké cíle asi není priorita pro můj rok 2020. Budu cestovat tak, jak mi tělo, práce a další okolnosti dovolí, nic nechci hrotit a pokud budu lítat většinu času jen po lese za barákem, bude to taky ok. Píšu to asi pokaždé, ale bydlení na vesnici mi přineslo do života úplně jiný pohled na svět a já jsem za to nesmírně vděčná. Konečně mám pocit, že žiju svůj život.

A jak jste cestovali loni vy? Nic moc nebo až moc? 

Dejte mi vědět do komentářů :)

Váš Andreják

Várka z Levných knih XLVIII. 🕮

To, že je pro mě letošní únor opravdu extrémně náročným měsícem, dokazuje i fakt, že máme konec měsíce a já zveřejňuji teprve druhý článek. Nějak se mi vymknul z rukou pracovní život a ten osobní doháním z posledních sil a s jazykem na vestě po večerech a víkendech. Trochu jsem se vyděsila, že snad nestihnu ani svoje tradiční nákupy v LK. Pak mi ale došlo, že zrovna únor je posledním měsícem mého ročního cyklu a rychle jsem to celé přehodnotila, zatnula zuby a vrhla se na to!

Takže vítejte u únorové várky z LK!

Tentokrát tu máme pouze 3 knihy celkem za 287 Kč. Dokonce jsem si nebyla schopná vybrat ani žádnou klasiku, takže toto pravidlo jsem bohužel nedodržela. Hlavní problém byl asi v tom, že jsem si ani za boha nemohla vzpomenout, co už doma mám a co ne. Holt, jak nepracuji v LK, tak nějak ztrácím přehled :D.

Strom života

Ten název, ta obálka, ta anotace! U téhle knihy jsem neváhala ani minutu, i když byla na můj vkus trošku dražší. Tématicky je totiž zaměřená přesně na to, čemu jsem propadla loni v létě, a co mě stále baví a čtenářsky naplňuje.  

Příběh vypráví o ženě, která má dokonalý život. V jednu chvíli ale přijde jak o kariéru, tak o manžela a domov. Musí se vrátit zpět do své domoviny a začít od nuly. Jak se píše v anotaci, kniha je o osudových rozhodnutích a druhých šancích, takže přesně takový ten klasický romantický příběh, u kterého si popláčete, zanadáváte a přitom držíte palce, ať to dobře dopadne.

Asi by mě nenapadlo, že zrovna tuhle literaturu budu jednou vyhledávat, ale vzhledem k psychickému vypětí v práci potřebuji přesně něco takového. Něco, u čeho nemusím moc přemýšlet, ale přitom si pěkně počtu. Tak snad přesně tohle dostanu.

Cena: 119 Kč

Krycí jméno Verity

S literaturou, v které je románově zpracovaná druhá světová válka, celkem dost bojuju. Máloco se mi líbí, ale nevzdávám to a stále hledám a dávám šanci novým knihám. To je i případ Verity. 

Tato kniha byla jeden čas celkem velký hit, takže mě opět překvapilo, že skončila v LK. Zaujala mě hlavně tím, že o pilotkách v 2. sv. v. jsem ještě nic nečetla - většinou je nejčastější téma z této doby holocaust. Jsem ale opravdu zvědavá na rozplejtání příběhu, který je dle anotace o velice silném přátelství, a odhalování minulosti hlavní hrdinky. Trochu mě teda překvapilo, že kniha vyšla u CooBoo, které vydává hlavně YA. Nikde jsem ale nenašla, že by mělo jít o tento žánr, tak snad to tak opravdu nebude.

Cena: 89 Kč

Alyin dům

A stejně jako skoro každý měsíc tu máme i v únoru jednu knihu koupenou jen na základě krásné obálky :D. Anotace zní naprosto šíleně, asi mi nebude sedět ani jazyk, kterým je kniha napsaná, ale chci ji dát šanci. Rozsahem se jedná o celkem útlé dílko, a tak čekám něco opravdu hodně oddychového. 

Cena: 79 Kč

Pomalu ale jistě už sepisuji sumírovací článek - tentokrát už čtvrtý! Jak moc nemusím různé počítání, tak v tomhle se teda naprosto vyžívám. Různé propočty, kolik jsem jaký měsíc utratila, kolik knih jsem přečetla, kolik si jich nakoupila a nejlíp to ještě hodit do grafu, to je prostě moje! Doufám, že není moc troufalé, když napíšu, že snad si ten článek budete moci přečíst co nejdřív.

Teď už vám ale popřeju dobrou noc, jelikož my zítra brzy vstáváme a vyrážíme na tradiční valentýnský výlet.

Krásný víkend!

Váš Andreják

Jaký byl leden - první měsíc roku 2020?

Když píšu tenhle tradiční, každoměsíční článek, kalendář na zdi hlásí 1. února a venku vládne jaro. Absolutně nechápu, co se tomu počasí stalo, ale venku svítí sluníčko a teploměr ukazuje 12 °C. Místo toho, abychom s Kubou toho slunečného počasí využili, jsme zvládli maximálně oběd u rodičů. Loni jsme touhle dobou měli za sebou 2 výlety a plánovali další. Proč je to letos tak, jak to je, vám prozradím už za chvilku. Rok 2020 bude prostě úplně odlišný a to v mnoha ohledech. Tak se pěkně usaďte, jdeme na shrnutí prvního měsíce nového roku!

- Rok 2020 začal nádherně! Celý den svítilo sluníčko, my s Kubou jeli už na tradiční slavnostní oběd k jeho rodičům a dokonce jsme i stihli trochu projít Hradec. Pro mě je teďka každá návštěva mého rodného města jako takový malý výlet a neuvěřitelně si to užívám :)

Naše východočeské muzeum

- 2. ledna jsem po svých čtvrtletních prázdninách opět nastoupila do práce. Musím říct, že jsem opravdu šťastná, když mi vyšli vstříc a začátek pracovní doby mi posunuli až na 7:45. Tady na Náchodsku to totiž není moc zvykem. Většinou se tu drží ještě ten starý socialistický zvyk, kdy se maká od 6 od rána a obchody zavírají třeba v 16:30. To mi přijde fakt šílený a celkem dlouho jsem si na tenhle režim zvykala. A i když konečně můžu vstávat "až" v 6:30 (narozdíl od minulé práce, kdy jsem vstávala v 5:10!!!), tak jsem byla celý měsíc jak praštěná palicí. Byly dny, kdy jsem odpadla vyčerpáním už v devět večer. Pracovat mozkem prostě taky není žádná prča :D.

- A jak jsem si tak plná dojmů po prvním dni v práci jela autobusem domů, volá mi Kuba, že jede opačným směrem rovnou do nemocnice. Při štípání dříví si useknul kus palce! A tak už měsíc leží doma, skoro si neutře ani zadek a já soucitně zůstávám doma po víkendech s ním. No, řeknu vám, když jsem přišla domů, měla jsem málem smrt. Kocour čekal venku a díkybohu, že tak, protože doma všude po zemi krev, všechny místnosti rozsvícený, zamknuto a nikde nikdo. Bylo to jak z hororu. Tak to jen ve zkratce vysvětlení, proč letos začne výletní sezóna asi o hodně později...

Omlouvám se slabším povahám, ale tohle je už dobrý, to už se léčí :D

- Den po akci useknutý palec jsem si ještě oslavila poslední Vánoce roku 2019, tentokrát s Verčou. Přijela ke mně, takže Kubu jsme zavřely v obýváku a užily si v rámci možností super den.

- První lednovou neděli vyšlo naprosto překrásné zimní počasí se sněhem a já se vydala na návštěvu do náchodské porodnice. Moje bývalá vedoucí z Levných knih, ač Hradečačka, se rozhodla rodit zrovna v Náchodě, takže jsem ji i její dcerku mohla navštívit. Byl to naprosto výjimečný den! Nejvíc jsme se ale zasmály tomu, že se s mým Kubou v podstatě v té nemocnici minuli. Zatímco on už odjížděl se zavázaným palcem, ona v kontrakcích dorazila :D

- A pak už se rozeběhl můj koloběh všedních dní aneb práce - kocour - Kuba. Zvykala jsem si na novou práci, doma se starala o kočku a muže, dospávala, odpočívala a četla.

Stromeček stále na svém místě i s dárky! :D

Maskoti našich poboček :)

Moje první tabule

A tady sedím - na Staré radnici

Model Náchoda v expozici

- Jelikož Kuba dostal vycházky, zkusili jsme si jedno nedělní dopoledne zajít na sváteční oběd. Jakub pak doma po příchodu prospal 3 hodiny v kuse, čímž jsme pochopili, že tohle asi nebude sranda a bude to ještě běh na dlouhou trať.

Ale hlavně, že si dal pivo! :D

- I v lednu jsem měla domluvené rande se svojí zubařkou. Teďka v úterý se za ní chystám ještě jednou a řeknu vám, že jsem opravdu ráda, že si každý měsíc "spořím na zuby". Pravidelně si odkládám cca 300 Kč do obálky z názvem zuby a teď, když na ty úspory došlo, nejsem finančně vycucnutá na několik výplat dopředu. Dělá to taky někdo z vás? Nebo jsem jediná, kdo si šetří na nové zuby? :D

- Mimo jiné jsem zvládla zajet zaplatit popelnice. Poprvé jsem se tak aspoň byla ukázat na našem obecním úřadě!

- Na tradiční oběd ke Kubovým rodičům jsem jela sama, ale užila jsem si aspoň sníh! Rovnou jsem se stavila i u mamky a celkově na tu sobotu hrozně ráda vzpomínám.

- Dost jsem četla!

- A jak už jsem psala v úvodu, těšila jsem se na start naší turistické sezóny. Osud tomu chtěl jinak, takže jsme si užívali dny doma v posteli s knížkou a dobrým jídlem. Kuba za ten měsíc přečetl tolik, kolik už dlouho ne, což je asi jediná výhoda toho jeho úrazu.

A načala jsem nový deník na rok 2020... úplně je mi líto do něho psát, jako vždy :D

Tuto jsem rozečetla do práce a bylo to velké překvapení! Skvělá kniha.

Tak jak jste viděli sami, celý leden se točil okolo Kubova úrazu. Skoro obden chodil na převazy a ke konci ledna už jsme to zvládali i spolu doma. Já mám pocit, že jsem vůbec nic nestihla a i tak měla na konci měsíce jazyk na vestě. Kromě toho všeho, čím by to mohlo být, to asi bylo způsobeno i nedostatkem vitamínu D. Nevím, jak u vás, ale tady na Náchodsku svítilo sluníčko jen chvilku na začátku měsíce a pak už utrum. Únor zatím vypadá na sluníčko nadějněji a snad se Kubovi uleví a budou i nějaké výlety.

Tak krásný zbytek neděle a dejte vědět, jak jste přežili leden vy :)

Váš Andreják

A loučí se Čenda jako vždy!