Můj rok 2017

Uf, uf, uf, tenhle článek mi vždycky dává tak strašně moc zabrat, že u něj skoro doslova potím krev. Na druhou stranu jeho psaní ale miluju, protože si vždycky připomenu celý uplynulý rok a až jednou budu na stará kolena vzpomínat, tak to budu mít pěkně na jednom místě. Když jsem si tak pro sebe sumírovala rok 2017 už na Silvestra, zjistila jsem, že pro většinu lidí jsem měla vlastně úplně strašnej rok. Začala jsem ho jako nezaměstnaná, pak mi bylo zrušeno přislíbené místo, dovolenou jsem si moc neužila, protože jsem na ní málem umřela a od tý doby jsem kvůli tomu hlídaná od doktorů už navěky. Musela jsem změnit životosprávu, celé léto chodit v dlouhých kalhotách a jako vrchol jsem skončila jako prodavačka :D.

Samotnou by mě ale nikdy nenapadlo o tom takhle přemýšlet, mně osobně se rok 2017 moc líbil a popravdě si myslím, že to byl jeden z těch opravdu hodně povedených roků. Podívala jsem se do Vietnamu, získala práci snů, první půlrok si neuvěřitelně odpočinula a užila si ho. Celé léto jsme s Kubou cestovali a na podzim si procestovali místa po ČR, která jsem chtěla vždycky vidět. Přečetla jsem tolik krásných knih, kolik ještě nikdy...

Opravdu to byl krásný rok.

Ještě, než se ale k němu dostanu podrobně, chtěla bych se na chvilku poohlédnout po předsevzetích, která jsem si na rok 2017 stanovila. V podstatě jsem si žádná speciální předsevzetí nedávala, jelikož mi zůstala ta z předchozího roku a jak jsem s nima teda dopadla?

• Největší problém byl s děláním si radost maličkostma - no myslím, že tady jsem se přece jenom trochu hnula z místa. Třeba celé období po propuštění z nemocnice toho může být příkladem. Člověk se pak raduje z čehokoliv, hlavně že je naživu.

• Podařilo se mi taky mnohem víc fotit. Tenhle bod jsem naplnila asi tak o milion procent a to hlavně díky novému foťáku, který jsem dostala od Kuby. Baví mě to čím dál víc a taky jsem díky tomu mnohem víc aktivnější na IG.

• Co se týče plavání, tak jsem skoro celou zimu proplavala, takže tento bod si myslím splněn krásně. Letos v tom hodlám pokračovat a hned v lednu jsme s kamarádkou odstartovaly letošní sezónu. Snad se nic nestane a protáhneme ji minimálně do léta.

• Jediný bod, kde jsem fakt pozadu a to už dva roky v kuse je ten s tím zatraceným vařením. Já na to prostě nemám vůli a ani chuť. Dobrých jídel jsem sice ochutnala kvanta, ale neuvařila jsem skoro nic. Furt tak nějak doufám, že až budeme mít novou kuchyň, tak pak třeba .... no a nebo taky ne, žejo....

Na rok 2018 si přece jenom nějaká předsevzetí dám, i když jsem původně moc nechtěla. Přece jenom se mám ještě v lecčem zlepšovat z těch loňských, ale jelikož miluju odškrtávání různých seznamů, tak tady máme těch pár bodů na letošek:

• Jíst víc ryb a míň ostatního masa
• Začít vařit se mi nepovedlo, tak zkusím začít péct
• Zabojovat s timemanagementem - tohle je můj věčný boj, který jsem si ale asi nikdy nedokázala přiznat, takže teďka už se přiznávám a chci s tím něco udělat
• Chodit víc do divadla - poslední dva roky jsme to šíleně flákali, tak snad na podzim zase začneme chodit pravidelně

A dost vykecávání. Jdeme si shrnout ten můj loňský "nepovedený" rok:

LEDEN
Leden byl první měsíc v mé nezaměstnanecké kariéře, který jsem měla úplně celý volný. Celé dny jsem si mohla plánovat, jak jsem chtěla a díky tomu jsem začala chodit pravidelně plavat, přečetla jsem 9 knih a hodně času trávila v přírodě. Leden 2017 byl totiž po dlouhé době měsíc plný opravdové zimy se sněhem. Propadla jsem pití čaje s medem. Zašla jsem se podívat na vítání občánků a do divadla na talkshow Kvůli čeho?

Naše první venčení s Čendou

ÚNOR
Únor byl měsícem mnoha poprvé. Poprvé jsem Kubovi upekla borůvkový koláč, poprvé jsme pekli buřty v krbu :D, poprvé jsme vařili v 11 v noci (byl to buřtguláš). Poprvé jsem taky byla na křtu knihy a to Továrny na sny od Anie Songe. Ta kniha a celá Anetčina životná filozofie mi hodně změnila život a doteď její blog patří mezi ty, které sleduju nejvíc. Můj blog dosáhl taky jednoho svého poprvé a to 700 návštěv za den. Únor byl také měsícem, kdy mi bylo zrušeno přislíbené pracovní místo, takže moje nezaměstnanost pokračovala. Předčasně jsem oslavila třicetiny, Čenda nám domů přitáhnul blechy a Valentýna jsme oslavili v Praze v Království železnic. Super měsíc to byl!

Křest Továrny na sny

BŘEZEN
Březen jsem odstartovala super výletem do Železného Brodu a Semil, kam mě vzal Kuba. Cestováním jsem pokračovala a podívala se do Pekla a Čertoviny, což byl dárek k třicetinám od mojí nejlepší kamarádky. Zjistili jsme, že Čenda má narozeniny den po mně a taky jsem se byla mrknout na svojí první PechaKucha night, kam od té doby chodím pravidelně. Vypravila jsem se do Chlumce nad Cidlinou za kamarádkou, oslavili jsme třicetiny švagra, po dlouhé době si poseděla v čajovně, 2x byla v kině a 1x v divadle, zahájila in-line a longboardovou sezónu. Taky jsem stále chodila plavat a dala si první točenou zmrzlinu roku 2017 :D
V březnu ale hlavně začala moje kariéra v Levných knihách!

S Verčou v Pohádkové vesničce

... a v Pekle :D

Výlet s Kubou do Železného Brodu

DUBEN
Zatímco březen byl akční jako prase, duben by se dal shrnout do následujícího: 14 dní nonstop v práci, 14 dní ve Vietnamu. Nic moc jinýho jsem totiž tenhle měsíc nestihla. Krásně jsem se vyhla Velikonocům a poprvé v životě neslavila čarodějnice. Jo a abych nezapomněla 28.4.2017 jsem se podruhé narodila. Nemůžu tomu ani uvěřit, že je to už skoro rok!

KVĚTEN
Část května jsem ještě strávila ve Vietnamu a zbytek měsíce se v podstatě zdravotně zotavovala. Nemohla jsem chodit, zjistili mi hlubokou žilní trombózu a taky jsem prodělala plicní embólii. Kromě tohohle všeho jsem ale taky byla na další PechaKucha night, Lord of the Dance v Pardubicích, vstupní lékařské prohlídce v Praze a zvládli jsme první grilování roku 2017. Kvůli bídnýmu zdravotnímu stavu jsem se ale bohužel nepodívala do Prahy na Svět knihy. Letos to chci napravit, a proto pojedeme s kolegyní na knižní veletrh do Havlíčkova Brodu, což bude aspoň trochu náhrada a já už se hrozně těším. S mamkou jsem byla poprvé v životě na running sushi a tak trochu se teda stydím, že na tom dalším jsme byli až letos v lednu.

Running sushi s mamkou

Chvilku po diagnóze

ČERVEN
Červen byl měsícem stráveným po doktorech. Než jsem oběhala všechny ty rentgeny a ultrazvuky, tak to chvilku zabralo. Jinak jsme začli jezdit na kole, zajeli na grilovačku k tátovi, vypravila se za Marge do Prahy, byli se podívat na ME v ženském bastetbalu, které se konalo u nás v Hradci. Stihli jsme i přednášku Dominiky, která nám povídala o Jižní Americe a hned poté následovala pořádná letní bouřka. Jeden víkend jsme strávili v Králíkách a Červené vodě a bohužel propásli divadelňák, což je hradecká klasika.

V Praze za Marge

Moje sexy punčochy :D

V Červené vodě a Králíkách

ČERVENEC
Začátek července byl věnovaný jako vždy Rock for People. Nejdřív jsem si ale skočila na kontrolu na angiologii, kde jsem konečně dostala podkolenku místo celé punčochy, a RfP mohlo začít :D. Hodně jsme chodili na houby a vypravili se na pár výletů. Třeba na Potštejn nebo do Moravského krasu. Taky jsme s bývalou kolegyní uspořádaly piknik v parku a s Kubou oslavili svátek.

Blansko

Křtiny

SRPEN
V srpnu jsme se sice nevydali na žádný velký výlet, ale stihli jsme plno jiných aktivit. Třeba jsme se konečně vypravili do kočičí kavárny, zašli si do kina na Anthropoid a oslavili Kubovy narozeniny. Taky jsem 14 dní zastupovala vedoucí v práci a ve volných dnech objevovala nové zmrzlinárny v Hradci. Díky tomu jsem poprvé v životě ochutnala černou zmrzlinu! S Kubou jsme zašli na slavnostní večeři a taky se mrkli na Hradeckou V8. Poslední srpnový víkend jsme strávili na Mezinárodním horolezeckém festivalu a na promítání pod širým nebem v Bistru Fifties. Už se nemůžu dočkat, až začne letošní sezóna :).

Kočičí kavárna

Oslava narozenin

Hradecká V8

Horolezecký festival

Černá zmrzlina v HK

Bistro Fifties

ZÁŘÍ
Měsícem dovolené bylo září. Vydali jsme se do jižních Čech, kde se mi potvrdilo, že to tam naprosto bezmezně miluju. Kdyby mi někdo řekl, že se zítra stěhuju, moje radost by nebrala konce :D. Kromě dovolené jsme se vydali na Slavnosti královny Elišky, 2x jsem byla s kolegyní na palačinkách, Kuba hodně chodil na houby, doteď je taháme z mrazáku a mám pocit, že ještě tak 2 roky je tahat budeme! Obnovila jsem svoji dopisovatelskou éru a začala si psát s Marge a sestčenicí. V půlce měsíce se vydala do Brna, koupila lístky na letošní RfP a Kuba podal výpověď.

Brno!

Třeboň

České Budějovice

ŘÍJEN
Začátek října jsem promarodila, ale nevzdala to a prošmejdila pár nových kaváren po HK. Poctivě jsem si odvolila a odjela s Kubou na další dovolenou - tentokrát do Třebíče a Mikulova. S Čendou oslavili rok, co je u nás, zažádala si o nový OP, užívala si aspoň trochu krásy podzimu a napsala dopis Ježíškovi.

V Mikulově dost lilo :D

Krásně bylo až poslední den samozřejmě

Třebíč

LISTOPAD
Začátek listopadu byl dost děsivý, protože nám přestal žrát Čenda. Naštěstí stačilo naordinovat trávu a Čenda byl zpět ve své nejlepší formě. V tu dobu jsem dostala první předčasný vánoční dárek a to notebook. Radovat jsem se z něj začla až opožděně. S Kubou jsme byli poprvé na svatomartinské huse a rovnou se mrkli i na trhy. Přerovnala jsem Kubovu část knihovny a skočila si ke kadeřnici pro zbrusu novou barvu vlasů - rudou. Poprvé jsem se vypravila do Rokytnice nad Jizerou na oslavu třicetin kamarádky. Přes noc napadl sníh a mělo to neuvěřitelnou atmosféru. Taky jsme se byli podívat v Petrof Café, na kterém Kuba konstrukčně pracoval. S kolegama v práci uspořádali první večírek LK na bowlingu a Kuba konečně dodělal chodbu!

Rokytniceee

PROSINEC
A do hotové chodby jsme konečně nalepili mega obrovskou mapu světu. Kuba byl týden v Brně a já si mezitím zašla na svoji poslední kontrolu na angiologii. Navštívili jsme pár vánočních trhů a zajeli se podívat i do Pardubic. Vyrobila jsem pár dárků k Vánocům a samotné Vánoce si bohužel moc neužila. Zato Silvestr byl peckovej - byli jsme v kině na Největším showmanovi. Doporučuju!

Rok 2017 byl plný jak nabitých, tak totálně mrtvých měsíců. Vůbec nedokážu říct, jaký rok bude ten letošní, ale ráda bych se zase někam podívala, hodně toho přečetla a hlavně byla v klidu. Uvidíme, co se splní a co mi zůstane jako černý Petr. Každopádně se už moc těším, až si to tady zase příští rok pěkně shrnu.

Krásné pondělí a celý rok 2018 vám všem.

Váš Andreják