Březnové radosti 2018 - výlety, oslavy, čtení

Březen, za kamna vlezem - haha, jasně a každej rok se divím, že to tak většinou fakt dopadne. No, ani letošek nebyl výjimkou, takže zatímco třeba loni jsem touhle dobou už dávno fotila rozkvetlý stromy ostošest, letos jsem ráda, že vypučil aspoň trochu zlatý déšť. V posledních dnech už sice padají teplotní rekordy, ale na tu pořádnou zeleň si asi budeme muset ještě chvilku počkat. A tak vítejte u shrnutí března - naprosto šedivýho a nebarevnýho měsíce :D

- A abych březen aspoň trochu prozářila, hnedka 1.3. jsem se dostavila ke své kadeřnici na novou barvu. A ta se teda peckově povedla, protože drží skoro perfektně až doteď. To se mi dřív ještě asi nikdy nestalo. Vlasy si totiž myju obden, takže každá červená byla hnedka vymytá.

- Tu  novou barvu jsem samozřejmě musela hned nějak využít, takže jsem pěkně druhý den odfrčela do Prahy za Aničkou. Chvilku už se známe z IG a blogu, ale naživo jsem se viděly poprvé a rovnou si frkly jedno focení. Anička je super člověk, s kterým si vážně rozumím (až mě to samotnou překvapilo, jelikož přece jenom věkově jsme každá fakt jinde :D), a jsem opravdu ráda, že jsme se konečně sešly. Navíc jí brzy vyjde kniha a já už se nemůžu dočkat, až vyrazím na křest!

- Řekla jsem si, že první březnový víkend prostě bude stát za to, takže v sobotu 3.3. přímo na moje narozeniny jsme se s Kubou vypravili na Sněžku. Co vám budu... byl to zážitek jako kráva :D A jestli vás zajímají třeba fotky, tak mrkněte na článek tady.

- Den po mých narozeninách měl narozeniny Čenda, s kterým jsme to letos ale nijak extra neoslavili. Zato jsme se vypravili na oslavu mých narozek ke Kubovým rodičům a odpoledne jsem si ještě střihla jeden karneval se synovcem ve škole u nás na vesnici. Byla to hrozná prča, ale domů jsem došla naprosto vyřízená.

Zátiší s dárkama ...

... a domácím punčákem!!! ...

.... a mým nejoblíbenějším hrníčkem <3

Jak z reklamy na punčový dort :D ale byl fakt luxusní!

- Hned dvakrát jsme si s kolegy zašli do kina. Tentokrát na Rudou volavku, což byl dost brutální krvák, a Dej mi své jméno, který se stal mým novým oblíbeným filmem. Zítra nás čeká další kino a já už se nemůžu dočkat!

- S bývalou kolegyní jsme si poseděly na kafi. Jestli se někdo chystáte do HK, nebo z HK jste a neznáte Café na kole (o čemž dost pochybuju), tak doporučuju asi tak na milion procent. Úžasná kavárna to je.

Medíííík!

- A pak už přišel další víkend a další oslava mých narozenin. Kamarádka Verča si pro mě přichystala výlet do Dětenic - do té slavné středověké krčmy, pivovaru a zámku s přespáním. O celém výletě si můžete něco přečíst tady.

- Hned po příjezdu mě čekala další narozeninová oslava a tentokrát doma u mamky. Byla to taková ta klasika s dortem a sfoukáváním svíček, což já prostě miluju, i když je mi už přes třicet. Celý den jsme ještě zakončili na bowlingu s Kubou a kamarádem Michalem. Na to, že do loňského roku jsem hrála bowling naposled tak před 8 lety, tak teďka jsem tam byla už potřetí v posledním půlroce :D.

Michal vrhá :D

- Třetí březnový víkend jsem se taky neflákala, čekala mě totiž poslední oslava. Tentokrát to bylo s kamarády v hospodě, kde se zrovna konalo zpívání s kytarou a nějaké zvěřinové hody, takže jsme ještě jako bonus vyfasovali srnčí guláš a zatančili si :D. Tyhle nečekaný a neplánovaný akce jsou stejně nejlepší.

Letos jsem dostala hafo kytiček

Hmmm, gulášek

S kytkama mi pak velice rád zapózoval Čenda :D

Nacpal se, kam to jen šlo

- A pak přišel osudný pátek třináctýho, kdy jsme se s Marge vypravily na náš první společný výlet. Jako první místo byly vybrány Poděbrady a článek si můžete přečíst tady. Celý ten den byl naprosto super a po příjezdu domů jsem dostala od ségry Lososa v kaluži s věnováním!
Jinak, co jsem všechno letos dostala za dárky k narozeninám se můžete dočíst zde.

A když už tady toho Čendu máme... :D

Like a boss!

Tohle musel odkoukat jedině od Kuby

Každý ráno si lehne na Kubovo pyžamo...

- I díky tomu pátečnímu parádnímu dni jsem se nakonec rozhodla 28.3. odstartovat projekt 100 prožitých dní. Paradoxně ten den moc super nebyl, ale o tom se vám třeba rozepíšu někdy příště. O samotném projektu si něco můžete přečíst tady. Přemýšlím, jak ho nakonec zpracovat a vypadá to tak, že vám budu ty prožité dny ukazovat po deseti :) ať toho pak není moc najednou.

- A své první prožité dny jsem si odjela užít hned na bílou sobotu. Velikonoce jsme se s Kubou rozhodli strávit mimo Hradec a to v Prostějově. Mrk na článek tady.

První jídlo v Prostějově byla fakt pecka

- V březnu jsem taky hodně jedla, sešla se s bývalou kolegyní Kristýnkou, opět psala dopisy, blbla s Čendou, chodila do práce, hodně četla (dokonce jsem zvládla přečíst 10 knih) a prostě si ten měsíc šedi docela užívala :D

Dárek od mé vedoucí v práci :)

S Denčou v CC - to byla taky jedna z oslav narozenin :)

Papírenská stěna v práci. Ty zápisníky jsou pecka :)

Nová jarní nástěnka

Omeleta jak od babičky

Tohle byl můj výmysl a bylo to teda fakt luxusní

Písala, písala

A na jaro těšila :D

A tahle ryba nebyla nic moc :/

Bez mučení se přiznávám, že jsem ráda, že je už březen za námi. Když vidím konečně to krásné jarní počasí venku, začínám se snad těšit i na to léto, které já jinak moc nemusím. V březnu ale slavím narozeniny já, Čenda a i tento blog, takže ho beru na milost. Nemůžu uvěřit, že už takovou dobu píšu články a že mě to furt baví víc a víc. Moc vám všem děkuju, že mě pořád čtete a že vás to tady u mě snad i baví :) Vypadá to, že asi jen tak skončit nehodlám.

Krásnou úterní noc vám přeji.

Váš Andreják